Odpovědnost lékárníků – díl třetí

V minulém díle minisérie článků zaměřených na odpovědnostní vztahy při výkonu farmaceutického povolání jsme se zaměřili na jednotlivá úskalí a rizika spojená s občanskoprávní odpovědností farmaceutů. Pro zopakování si můžeme připomenout zejména odpovědnost za způsobenou újmu (protiprávní jednání, vznik újmy a příčinná souvislost mezi jednáním a újmou), odpovědnost za škodu na odložené věci, odpovědnost způsobenou odbornou radou či odpovědnost související s porušením soukromí pacienta.

Ve třetím díle minisérie se podíváme na odpovědnost správněprávní. Se správněprávní odpovědností se setkáme nejčastěji ve vztahu ke Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a dalším správním orgánům.

Základní právní úpravu na poli správněprávní odpovědnosti představuje zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech („ZoL“), prováděcí vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky („Vyhláška“), obecnou úpravu správních řízení pak nalezneme v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád.

Obecně k postavení Státního ústavu pro kontrolu léčiv

Základní činnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv („SÚKL“) upravuje právě ZoL. SÚKL je ústředním orgánem na poli regulace výkonu lékárenského povolání, kdy mezi základní úkoly a pravomoci SÚKL patří zejména:

• vydávání opatření o pozastavení / omezení uvádění určitého přípravku / šarže do oběhu;
• provádění kontrol u osob oprávněných zacházet s přípravky;
• projednání přestupků podle ZoL;
• rozhodování o výjimkách v rámci distribuce přípravků;
• vedení evidencí provozovatelů a provedených kontrol.