Odstartoval v pořadí již 6. ročník ankety o nejlepší a nejhorší legislativní počin – Zákon roku 2014
Advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery zahájila nový ročník ankety Zákon roku 2014. Stejně jako v předchozích ročnících je anketa o nejlepší a nejhorší legislativní počin rozdělena do třech fází – nominace, hlasování veřejnosti a vyhlášení výsledků.
V loňském roce mezi podnikateli a odbornou veřejností nejvíce uspěla rekodifikace soukromého práva: nové veřejné registry, které mají zvýšit právní jistotu v oblasti nemovitostí a veřejných rejstříků osob. Naopak za nejhorší legislativní počin považovali podnikatelé zákonné opatření senátu, které se týkalo změny daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.
„Letos anketa probíhá již pošesté v řadě a stále více se těší rostoucímu zájmu ze strany firem, podnikatelů a odborné veřejnosti. Cílem ankety je na odborné úrovni podněcovat společenskou diskusi o kvalitě legislativy a o jejím dopadu na české podnikatelské prostředí,“ uvedl Tomáš Babáček z Ambruz & Dark Deloitte Legal, předseda organizačního výboru ankety a doplnil: „V první fázi může odborná veřejnost přes stránky www.zakonroku.cz až do 20. února 2015 zasílat tipy, ze kterých následně vybírá nominační rada sestavená ze zástupců právnických profesí pět kandidátů na nejlepší Zákon roku a pět kandidátů na nejhorší Paskvil roku. V závěrečném kroku o výsledcích v obou kategoriích rozhodují oslovení podnikatelé prostřednictvím hlasování. Výsledky oznámíme nejpozději začátkem letošního června,“ dodal Tomáš Babáček.
“Jsem přesvědčen, že právě tato anketa už řadu let přispívá k zlepšení podnikatelského prostředí v České republice, protože pro tvůrce právních předpisů jistě představuje zpětnou vazbu od těch, kterých se nejvíce jejich implementace dotýká,” dodal Vladimír Ambruz, partner Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Výsledky ankety Zákon roku 2013
Výsledky loňské ankety naleznete ve článku Zákon a paskvil roku 2013.
Pravidla ankety Zákon roku 2014
Mohou být nominovány obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, jež nabyly platnosti v uplynulém roce: ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominace se mohou vztahovat i na nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.
V kategorii nejhorší legislativní počin roku mohou hlasující vybírat i mezi právními předpisy, které v daném roce pozbyly platnosti zejména v důsledku zrušení Ústavním soudem ČR či Soudním dvorem EU. Jako autoři nominovaných právních předpisů jsou uváděni jejich iniciátoři nebo ti, kteří k přijetí předpisu jinak významně přispěli.
Více informací o anketě Zákon roku 2014 naleznete na www.zakonroku.cz.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


