Odstartoval v pořadí již 6. ročník ankety o nejlepší a nejhorší legislativní počin – Zákon roku 2014
Advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery zahájila nový ročník ankety Zákon roku 2014. Stejně jako v předchozích ročnících je anketa o nejlepší a nejhorší legislativní počin rozdělena do třech fází – nominace, hlasování veřejnosti a vyhlášení výsledků.
V loňském roce mezi podnikateli a odbornou veřejností nejvíce uspěla rekodifikace soukromého práva: nové veřejné registry, které mají zvýšit právní jistotu v oblasti nemovitostí a veřejných rejstříků osob. Naopak za nejhorší legislativní počin považovali podnikatelé zákonné opatření senátu, které se týkalo změny daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.
„Letos anketa probíhá již pošesté v řadě a stále více se těší rostoucímu zájmu ze strany firem, podnikatelů a odborné veřejnosti. Cílem ankety je na odborné úrovni podněcovat společenskou diskusi o kvalitě legislativy a o jejím dopadu na české podnikatelské prostředí,“ uvedl Tomáš Babáček z Ambruz & Dark Deloitte Legal, předseda organizačního výboru ankety a doplnil: „V první fázi může odborná veřejnost přes stránky www.zakonroku.cz až do 20. února 2015 zasílat tipy, ze kterých následně vybírá nominační rada sestavená ze zástupců právnických profesí pět kandidátů na nejlepší Zákon roku a pět kandidátů na nejhorší Paskvil roku. V závěrečném kroku o výsledcích v obou kategoriích rozhodují oslovení podnikatelé prostřednictvím hlasování. Výsledky oznámíme nejpozději začátkem letošního června,“ dodal Tomáš Babáček.
“Jsem přesvědčen, že právě tato anketa už řadu let přispívá k zlepšení podnikatelského prostředí v České republice, protože pro tvůrce právních předpisů jistě představuje zpětnou vazbu od těch, kterých se nejvíce jejich implementace dotýká,” dodal Vladimír Ambruz, partner Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Výsledky ankety Zákon roku 2013
Výsledky loňské ankety naleznete ve článku Zákon a paskvil roku 2013.
Pravidla ankety Zákon roku 2014
Mohou být nominovány obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, jež nabyly platnosti v uplynulém roce: ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominace se mohou vztahovat i na nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.
V kategorii nejhorší legislativní počin roku mohou hlasující vybírat i mezi právními předpisy, které v daném roce pozbyly platnosti zejména v důsledku zrušení Ústavním soudem ČR či Soudním dvorem EU. Jako autoři nominovaných právních předpisů jsou uváděni jejich iniciátoři nebo ti, kteří k přijetí předpisu jinak významně přispěli.
Více informací o anketě Zákon roku 2014 naleznete na www.zakonroku.cz.
Další články
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
Technologická proměna člověka jako právní problém v práci a sociální péči
Exoskelet může ulehčit zádům pracovníka, chytrá protéza zpřesnit pohyb a domácí senzory umožnit člověku zůstat déle ve vlastním bytě. Technologie zde nevystupuje jako protivník. Často řeší skutečný problém: snižuje fyzickou zátěž, podporuje soběstačnost a nahrazuje kapacitu, kterou zaměstnavatel, rodina nebo sociální služba nemají.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (2. část)
Předchozí díl nastínil úvod do problematiky platformové práce a otázku aplikace právní domněnky a automatické rekvalifikace. Další díl si klade za cíl na tohle téma navázat, a to analýzou redefinice závislé práce a jejich jednotlivých znaků.



