Odstartoval v pořadí již 6. ročník ankety o nejlepší a nejhorší legislativní počin – Zákon roku 2014
Advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery zahájila nový ročník ankety Zákon roku 2014. Stejně jako v předchozích ročnících je anketa o nejlepší a nejhorší legislativní počin rozdělena do třech fází – nominace, hlasování veřejnosti a vyhlášení výsledků.
V loňském roce mezi podnikateli a odbornou veřejností nejvíce uspěla rekodifikace soukromého práva: nové veřejné registry, které mají zvýšit právní jistotu v oblasti nemovitostí a veřejných rejstříků osob. Naopak za nejhorší legislativní počin považovali podnikatelé zákonné opatření senátu, které se týkalo změny daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.
„Letos anketa probíhá již pošesté v řadě a stále více se těší rostoucímu zájmu ze strany firem, podnikatelů a odborné veřejnosti. Cílem ankety je na odborné úrovni podněcovat společenskou diskusi o kvalitě legislativy a o jejím dopadu na české podnikatelské prostředí,“ uvedl Tomáš Babáček z Ambruz & Dark Deloitte Legal, předseda organizačního výboru ankety a doplnil: „V první fázi může odborná veřejnost přes stránky www.zakonroku.cz až do 20. února 2015 zasílat tipy, ze kterých následně vybírá nominační rada sestavená ze zástupců právnických profesí pět kandidátů na nejlepší Zákon roku a pět kandidátů na nejhorší Paskvil roku. V závěrečném kroku o výsledcích v obou kategoriích rozhodují oslovení podnikatelé prostřednictvím hlasování. Výsledky oznámíme nejpozději začátkem letošního června,“ dodal Tomáš Babáček.
“Jsem přesvědčen, že právě tato anketa už řadu let přispívá k zlepšení podnikatelského prostředí v České republice, protože pro tvůrce právních předpisů jistě představuje zpětnou vazbu od těch, kterých se nejvíce jejich implementace dotýká,” dodal Vladimír Ambruz, partner Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Výsledky ankety Zákon roku 2013
Výsledky loňské ankety naleznete ve článku Zákon a paskvil roku 2013.
Pravidla ankety Zákon roku 2014
Mohou být nominovány obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, jež nabyly platnosti v uplynulém roce: ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominace se mohou vztahovat i na nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.
V kategorii nejhorší legislativní počin roku mohou hlasující vybírat i mezi právními předpisy, které v daném roce pozbyly platnosti zejména v důsledku zrušení Ústavním soudem ČR či Soudním dvorem EU. Jako autoři nominovaných právních předpisů jsou uváděni jejich iniciátoři nebo ti, kteří k přijetí předpisu jinak významně přispěli.
Více informací o anketě Zákon roku 2014 naleznete na www.zakonroku.cz.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



