Odstartoval v pořadí již 6. ročník ankety o nejlepší a nejhorší legislativní počin – Zákon roku 2014
Advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery zahájila nový ročník ankety Zákon roku 2014. Stejně jako v předchozích ročnících je anketa o nejlepší a nejhorší legislativní počin rozdělena do třech fází – nominace, hlasování veřejnosti a vyhlášení výsledků.
V loňském roce mezi podnikateli a odbornou veřejností nejvíce uspěla rekodifikace soukromého práva: nové veřejné registry, které mají zvýšit právní jistotu v oblasti nemovitostí a veřejných rejstříků osob. Naopak za nejhorší legislativní počin považovali podnikatelé zákonné opatření senátu, které se týkalo změny daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva.
„Letos anketa probíhá již pošesté v řadě a stále více se těší rostoucímu zájmu ze strany firem, podnikatelů a odborné veřejnosti. Cílem ankety je na odborné úrovni podněcovat společenskou diskusi o kvalitě legislativy a o jejím dopadu na české podnikatelské prostředí,“ uvedl Tomáš Babáček z Ambruz & Dark Deloitte Legal, předseda organizačního výboru ankety a doplnil: „V první fázi může odborná veřejnost přes stránky www.zakonroku.cz až do 20. února 2015 zasílat tipy, ze kterých následně vybírá nominační rada sestavená ze zástupců právnických profesí pět kandidátů na nejlepší Zákon roku a pět kandidátů na nejhorší Paskvil roku. V závěrečném kroku o výsledcích v obou kategoriích rozhodují oslovení podnikatelé prostřednictvím hlasování. Výsledky oznámíme nejpozději začátkem letošního června,“ dodal Tomáš Babáček.
“Jsem přesvědčen, že právě tato anketa už řadu let přispívá k zlepšení podnikatelského prostředí v České republice, protože pro tvůrce právních předpisů jistě představuje zpětnou vazbu od těch, kterých se nejvíce jejich implementace dotýká,” dodal Vladimír Ambruz, partner Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Výsledky ankety Zákon roku 2013
Výsledky loňské ankety naleznete ve článku Zákon a paskvil roku 2013.
Pravidla ankety Zákon roku 2014
Mohou být nominovány obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, jež nabyly platnosti v uplynulém roce: ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominace se mohou vztahovat i na nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.
V kategorii nejhorší legislativní počin roku mohou hlasující vybírat i mezi právními předpisy, které v daném roce pozbyly platnosti zejména v důsledku zrušení Ústavním soudem ČR či Soudním dvorem EU. Jako autoři nominovaných právních předpisů jsou uváděni jejich iniciátoři nebo ti, kteří k přijetí předpisu jinak významně přispěli.
Více informací o anketě Zákon roku 2014 naleznete na www.zakonroku.cz.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



