Pět otázek pro Michala Vávru
Již popáté v roli moderátora kongresu Právní prostor odpovídá na otázky naší redakce Mgr. et Mgr. Michal Vávra, advokát pendlující mezi Brnem, Vídní a šachovými turnaji.
Ani letos nebudete na kongresu Právní prostor chybět, opět se ujmete role moderátora. Na které příspěvky se nejvíce těšíte?
Je pro mě ctí a každoročně velkou výzvou a závazkem, že můžu takto významný kongres moderovat. Výzva je to možná o to větší, že jej moderuji již popáté, takže mám jako moderátor jakési půlkulatiny. Musím si dát pozor, aby se mé glosy a vtipy neopakovaly, byly stále čerstvé a aktuální. Letos jsou na programu bloky tradiční, jako je blok občanskoprávní, justiční, trestní (nazvaný letos deliktní), pracovněprávní, ale i bloky naprosto nové, jako je GDPR, blok ústavněprávní, judikatorní a podnikatelský. Jako advokát věnující se zejména občanskému právu se těším nejvíc na občanskoprávní bloky a blok justiční, ale hodně mě zajímá také blok deliktní a blok o vlivu judikatury. V rámci přípravy na kongres si čtu všechny příspěvky či prezentace (tedy od těch, co něco takového pošlou nikoli až v předvečer svého vystoupení) a nakonec zjistím, že zajímavé a cenné prvky lze objevit v každé prezentaci.
Letos je jeden celý blok věnován ochraně osobních údajů. Jaké povědomí mají Vaši klienti o GDPR?
Již na podzim loňského roku jsme naše klienty, kterých se GDPR týká, informovali o nutnosti úpravy jejich stávající dokumentace či přijetí nových opatření, dokumentů, zavedení nových postupů apod. U řady klientů jsme provedli školení k této problematice a v současné době u mnoha klientů finišujeme s realizací nutných změn.
Jak se obecné nařízení dotkne chodu advokátních kanceláří?
GDPR se chodu advokátních kanceláří, které se této materii věnují, dotklo už tak, že se příslušní pracovníci několik měsíců nevěnují a nebudou věnovat ničemu jinému, než právě těmto čtyřem téměř magickým písmenkům. Tzn. že pracovníci, kteří se této problematice tolik nevěnují, mají a budou mít více práce od těch, kteří se jí věnují. Především by ale advokáti neměli po vzoru rčení o kovářovic kobyle zapomínat na to, že i oni zpracovávají osobní údaje zaměstnanců a klientů, takže by měli postupovat minimálně stejně obezřetně jako jejich klienti.
Značná pozornost bude věnována také sociálním médiím, těšit se můžeme hned na dva příspěvky z oblasti trestního a pracovního práva. Setkal jste se s touto problematikou v advokátní praxi?
Pokrok se nedá zastavit, ani v oblasti práva. Měl jsem zatím jen několik případů, kde jsem jako důkaz navrhoval např. chatovou komunikaci z Facebooku (v oblasti rodinného práva) a také jeden notářský zápis o obsahu FB-příspěvku (v oblasti práva na ochranu dobré pověsti). Čekám ale, že případů tohoto moderního typu bude přibývat.
Proč by nerozhodnutí neměli s registrací na dubnový kongres váhat?
Teď jsem dočetl příspěvek předsedy Ústavního soudu JUDr. Rychetského, který přistál jako první jarní vlaštovka do mé emailové schránky (myslím samozřejmě ten příspěvek). Jestli budou všechny příspěvky takové, pak neváhejte. A nezapomeňte, že kromě super nabité odborné části pro Vás organizátoři připravili i stejně naditý raut s velkým překvapením (ani já nikdy nevím jakým). Navíc má hotel skvělé zázemí a v něm či jeho okolí lze realizovat i spoustu relaxačních aktivit.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


