Pět otázek pro Radima Martynka
Pět otázek jsme tentokrát položili Ing. Radimu Martynkovi, MBE, specialistovi na etiketu v písemném styku, který vystoupí již 16. dubna 2019 na kongresu Právní prostor. Příspěvek o etiketě je účastníky kongresu již napjatě očekáván, a proto jsme rádi, že dnes můžeme přinést malou ochutnávku.
Již 15 let se specializujete na etiketu v písemném styku. Jak si v ní stojí právníci?
Úroveň písemné komunikace právníků je zrcadlena vysokou úrovní právnických fakult: jejich projev bývá věcný, profesionální a zdvořilý. Kdykoli na semináři potkám právníka a vidím jeho písemnosti, velmi často si přeji, aby takto dokonale psali také zástupci jiných profesí.
Připravujete také akreditované odborné semináře, mezi nimiž mě zaujal seminář Etiketa úředníka veřejné správy s Ladislavem Špačkem. Úředníci mají v tomto ohledu u veřejnosti nevalnou pověst. Je tomu tak v roce 2019 právem?
Nerad škatulkuji populaci na úředníky, pekaře, sekretářky, …, a proto nemohu generalizovat a říkat, že si jedna skupina vede v chování lépe než ta druhá. Jsme lidé a chybovat je lidské. Zdali pácháme společenské přestupky vědomě nebo nevědomě, to je již věc jiná. Úředníci – snad jako jediní – mají povinnost chovat se zdvořile definovanou v § 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád: „Veřejná správa je službou veřejnosti. Každý, kdo plní úkoly vyplývající z působnosti správního orgánu, má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a podle možností jim vycházet vstříc.“
Samotný fakt, že jsou naše semináře etikety navštěvovány velmi hojně, svědčí o obrovské touze po sebezdokonalování.
Jako historicky první neprávník vystoupíte na odborném kongresu Právní prostor. Jak se těšíte na zajímavé účastníky kongresu, mezi nimiž jsou například veřejná ochránkyně práv či předseda Nejvyššího soudu?
Velmi se těším… Pro každého neprávníka je poctou býti součástí právního kongresu. (A někdo musel být historicky první.)
V dobách, kdy byla Kancelář veřejného ochránce práv naším klientem – tedy za časů JUDr. Otakara Motejla a JUDr. Pavla Varvařovského – se nechali její zaměstnanci inspirovat našimi semináři etikety a etikety v písemném styku stejně jako úředníci, pekaři, sekretářky, …
Ve svém vstupu auditorium provedete několika záludnostmi z oblasti pravidel společenského styku – jaké záludnosti, alespoň obecně – vnímáte pro společenský styk jako nejzásadnější?
Stavebními kameny etikety jsou zdvořilost, úcta k lidem, empatie, takt, … a jejich absence deklasuje člověka se sebelepší znalostí etikety na pouhého hulváta. Nestačí tedy jen pravidla znát… klíčové je chovat se k lidem s takovou úctou, jakou od nich očekáváme.
Inspiraci nalezneme u Jeana Gabina: „Zdvořilost je úsilí, jak i přes svou znalost lidí zachovávat dobré způsoby.“
A otázka na závěr, která se díky podtitulu Vašeho kongresového příspěvku nabízí – co s chlebíčkem spadlým na zem?
Tipněte si:
a) kopnout pod stůl
b) kopnout směrem k šéfovi (že to je jeho)
c) zvednout a dát zpět na podnos (on to někdo sní)
d) nechat ho na zemi (a nenápadně se zdekovat)
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




