Pravidla pro ukrajinské uprchlíky v zemích EU

V důsledku ruské útočné války proti Ukrajině Evropská unie aktivovala vůbec poprvé od roku 2001 směrnici Rady EU č. 2001/55/ES o „minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních na podporu rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími“.

Senior Associate, bnt attorneys-at-law s.r.o.
Foto: Shutterstock

V důsledku ruské útočné války proti Ukrajině Evropská unie aktivovala vůbec poprvé od roku 2001 směrnici Rady EU č. 2001/55/ES o „minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních na podporu rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími“ (dále jen „směrnice“), a to prostřednictvím prováděcího rozhodnutí Rady č. (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022 (dále jen „rozhodnutí“). To bylo v České republice implementováno třemi zákony, které vstoupily v platnost dne 21. března 2022, směrnice byla implementována již zákonem č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců (viz níže, v Německu se v tomto ohledu použije § 24 zákona o pobytu cizinců). Znamená to, že ukrajinští uprchlíci se nyní mohou vyhnout azylovému řízení včetně pravidel Dublin I-III (tj. azylové řízení ve státě příchodu do EU, zákaz sekundární migrace v EU atd.), a také všem otázkám souvisejícím s alternativou hledání ochrany v jiných částech státu původu (např. v západní části Ukrajiny).

Rozhodnutí umožňuje od 4. března 2022 ukrajinským uprchlíkům (ukrajinským občanům; jejich rodinným příslušníkům, také státním příslušníkům třetích zemí (např. ruské manželce nebo manželovi ukrajinského občana z Kyjeva, Charkova nebo Mariupolu); osobám bez státní příslušnosti a státním příslušníkům třetích zemí, kteří měli před 24. únorem 2022 na Ukrajině časově neomezený pobyt a kteří se nemohou vrátit do země své státní příslušnosti nebo předchozího pobytu) dočasně se usadit a požádat o dočasnou ochranu v kterémkoli členském státě EU s výjimkou Dánska. Dánsko v rámci EU projevilo extrémní nesolidaritu (preambule č. 26 rozhodnutí) a rozhodnutí nepodpořilo. Už William Shakespeare věděl: „Něco je shnilého ve státě dánském“. Ukrajinci a státní příslušníci třetích zemí ve shodném postavení tak mají v rámci EU svobodnou volbu (s výjimkou Dánska, které však v polovině března přijalo podobnou legislativu a udělilo Ukrajincům povolení k pobytu a práci). Ukrajinští uprchlíci mohou pracovat bez pracovního povolení a podléhají systému sociálního zabezpečení v EU po dobu nejméně jednoho roku, prodloužení tohoto rozhodnutí na dva nebo tři roky je možné. Rozhodnutí je třeba chápat jako minimální standard, každý stát EU může zavést vyšší standardy a musí v souladu s rozhodnutím zavést vlastní pravidla. Zákon číslo 65/2022 Sb. transponoval jen minimální standard, tzn. ochrana pod Rozhodnutím se netýká jiných uprchlíků. Tito jiní můžou jen podat žádosti na azyl nebo pod Ženevskou úmluvou o uprchlicích. Zamítnutí žádostí nepodléhají soudnímu přezkumu (§ 5 odst. 2 věta 2 zák. č. 65/2022 Sb., což se jeví neústavní a protiřečí samému § 17 odst. 1 zákonu o dočasné ochraně cizinců). Ale tato zamítnutí musí být odůvodněna. Stížnosti mely byt možná dle §§ 170a, b zák. o cizincích na Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců.

Implementace rozhodnutí ve státech EU kromě Dánska (viz preambule 14, druhá věta rozhodnutí) se může týkat i uprchlíků, kteří žádají o ochranu ve státech EU, pokud tam již byli před 24. únorem 2022 a stále se tam nacházejí na základě krátkodobého, dlouhodobého víza nebo bezvízového styku jako turisté a jejich pobyt nelze prodloužit a povolení vyprší do 14 dnů (týká se to všech Ukrajinců, kteří v současné době pobývají v EU s výjimkou Dánska, např. v Polsku, Španělsku, Německu, na Slovensku, v Maďarsku a Itálii, kde je jejich počet nejvyšší). Také v České republice mohou tito Ukrajinci podle rozhodnutí požádat o zvláštní dlouhodobé vízum, protože se nemohou vrátit na Ukrajinu. Ukrajinci a další občané, na které se vztahuje rozhodnutí a kteří přijedou do České republiky po 24. únoru 2022, mohou požádat o dlouhodobé vízum v Krajských asistenčních centrech pro pomoc Ukrajině (KACPU). Poskytují podporu nejen v otázce víz, ale také dalších služeb, jako je ubytování, zaměstnání a pojištění.

Ukrajinští uprchlíci, kterých se rozhodnutí týká, mohou v současné době pobývat v České republice 90 dní bez víza. Na základě uvedeného rozhodnutí mohou požádat o dlouhodobé vízum v délce až jednoho roku, které již zahrnuje pracovní povolení. Další povinnosti, jako je registrace na cizinecké policii a žádost na úřadu práce, byly zrušeny novými zákony v polovině března.

O dlouhodobé vízum mohou podle rozhodnutí požádat i jiní občané než Ukrajinci, kteří uprchli z Ukrajiny, ale musí českým úřadům předložit příslušné doklady o tom, že jsou rodinnými příslušníky ukrajinských občanů nebo mají platné povolení k trvalému pobytu na Ukrajině vydané před invazí a že nemají jinou možnost návratu do země původu nebo do země svého předchozího pobytu. Není zcela jasné, co se stane s uprchlíky, kteří byli na Ukrajině jako státní příslušníci třetích zemí pouze na základě povolení k dočasnému pobytu, např. na dobu tří nebo pěti let, za účelem studia nebo práce. Členské státy EU mohou na základě rozhodnutí tyto osoby také přijmout, jinak tyto osoby musí zahájit azylové řízení ve státě EU podle dublinských pravidel, tj. v prvním státě EU, do kterého přišly (pokud nepřiletěly nebo nepřišly po souši do jiného státu EU, obvykle v Polsku, na Slovensku, Maďarsku nebo Rumunsku), nebo podat žádost podle Ženevské úmluvy o uprchlících. Nebo oni mohou docestovat v souladu se zásadou svobodné volby dále do tohoto státu EU, který rozšířil rozhodnutí na tyto státní příslušníky třetích zemí.

Rozhodnutí tak umožňuje osobám, které jsou pod jeho ochranou, změnit zemi pobytu v rámci EU, s výjimkou Dánska, dle jejich vlastního rozhodnutí.

Shrnutí pro uprchlíky z Ukrajiny

Po příjezdu do EU, zejména do České republiky, musí Ukrajinci splnit některé povinnosti: Zdravotní pojištění a žádost o povolení k pobytu podle rozhodnutí. Další povinnosti, jako je hlášení na cizinecké policii nebo žádost o pracovní povolení, byly v polovině března zrušeny. Dlouhodobé vízum, jehož součástí je i pracovní povolení, se vydává nejvýše na jeden rok, ale lze ho prodloužit až na tři roky.

Ukrajinští občané a uprchlíci, na které se rozhodnutí vztahuje, využívají jiné než azylové řízení a v zásadě si mohou svobodně vybrat, kde v EU budou pobývat. Měli by si však uvědomit, že by neměli jezdit do Dánska, i když tam platí podobná pravidla, protože tam neplatí rozhodnutí.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články