Právo ve veřejné správě popáté, tentokrát v Brně
Listopad zahájíme již tradiční podzimní konferencí Právo ve veřejné správě, která se letos přesouvá do Brna. Pátý ročník se uskuteční v rozsahu jednodenního programu, kterým účastníky provede již z minulých let dobře známý moderátor a advokát Mgr. et Mgr. Michal Vávra.
Na odborné konferenci zazní řada témat z několika právních oblastí, která se prakticky dotýkají veřejné správy. Její výhodou je právě zejména skutečnost, že je jako jedna z mála věnována zástupcům státní správy a samosprávy. Všechna její témata jsou tak cíleně přizpůsobována této účastnické skupině a jejím požadavkům.
Aktuálně nejvýraznější dvojicí legislativních počinů, kterou se nutně musí představitelé a zaměstnanci veřejné správy zabývat, jsou zákon o registru smluv, účinný od 1. července letošního roku, a dále zákon o zadávání veřejných zakázek, jehož účinnosti se dočkáme již za několik málo dní, prvého října. Kolem obou témat neustále panuje celá řada nevyjasněných otázek, a tak bude stát „PVVS“ jistě za účast.
Aktuální je však i aktivita zákonodárce v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob. Jak na loňské konferenci Právo ve veřejné správě trefně poznamenal JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D., „je třeba zdůraznit, že i obec, kraj a hlavní město Praha jsou v zásadě trestně odpovědné za výkon své činnosti.“ Proto by ani v této oblasti neměla obcím a krajům pozornost uniknout.
Na pořadu dne jsou stále také některé problémové otázky závazkového práva podle (dnes již ne tak nového) občanského zákoníku. Přednášku si pro účastníky konference připraví JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D., která ve své činnosti propojuje praxi a teorii jako advokátka a vyučující na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Zájem veřejné správy, ale také občanů, je orientován také směrem ke stavu obecních pokladen. Jedním z jejich zdrojů jsou i místní poplatky, kterým bude věnován prostor společně s Mgr. Barborou Kubíkovou, jenž se na tzv. obecní daně podívá optikou praxe. Veřejný ochránce práv je v oblasti poplatkové povinnosti poměrně aktivní. V rámci Edice dobré správní praxe tak například vydal za vzájemné spolupráce s třemi ministerstvy doporučení, jehož smyslem bylo vytvořit praktický a použitelný návod pro obce a města při stanovování, vybírání a vymáhání takzvaných obecních daní ve smyslu místních poplatků.
Mezi přednášejícími se objeví taktéž zástupci advokátní kanceláře PricewaterhouseCoopers Legal s.r.o., advokátní kancelář, či společnosti OTIDEA a.s., která se specializuje na problematiku veřejných zakázek.
Jak je vidět, i letos je na co se těšit a ani letos u toho nebude chybět mediální patron, portál Právní prostor.cz. Další informace, program a přihlášku naleznete na www.pvvs.cz.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



