Gabriel Achour - Je nám ctí podílet se na růstu malých a středních podniků
Advokátní kancelář Achour & Hájek je partnerem konference "Jak moc jsou živnostníci, malé a střední podniky důležití pro ekonomiku?" Panelisté se budou zabývat například elektronickou evidencí tržeb či odvody živnostníků a malých a středních podnikatelů. Na několik otázek nám odpověděl Gabriel Achour, zakládající partner kanceláře.
Proč jste se stali partnerem konference?
Tento segment má významný růstový potenciál a je nám ctí být partnery této konference. Velmi vnímáme, že legislativa, soudní systém, regulace a daňový systém jsou brzdou pro větší rozvoj těchto podniků, a že je tato témata nezbytné diskutovat a hledat východiska.
Jak moc jsou živnostníci, malé a střední podniky důležití pro ekonomiku?
Jsem přesvědčen, že malé a střední podniky a také živnostníci jsou klíčoví a myslím si dokonce, že v budoucnu bude jejich účast na trhu ještě mnohem důležitější. Současný svět se mění, a tyto menší a střední podniky mohou sehrát významnou roli. Je celkem jasné, že globalizace zřejmě dosáhla svého vrcholu a že dojde ke změnám ve struktuře ekonomiky. Podívejme se na Evropskou unii. Není to jen otázka malých a středních podniků, je to i otázka tzv. rodinných firem. I to je obrovské téma. Malé a střední podniky vždy pružněji reagují na výkyvy trhu. Změny ve výrobním programu jsou u nich poměrně rychlé, avšak nejsou tak kapitálově náročné. Zároveň vytvářejí rychleji, a očividně i levněji, nové pracovní příležitosti. Všichni víme, že je u těchto podniků nepochybně více prostoru pro kreativitu a individuální přístup a méně byrokracie. Je nezbytné znát i nevýhody těchto podniků, umět je potlačit a benefitovat pouze z výhod. Vše je o rozumném kompromisu.
Poskytujete právní služby i malým a středním podnikům?
Ano, mezi naše klienty patří mnoho malých a středních podniků. V mnoha ohledech jsou tito klienti náročnější, neboť je zde relativně přímá vazba mezi výkonnou složkou (managementem) a vlastnickou složkou. Obě složky zpravidla splývají. Tito klienti hledají jasná a přímá řešení, často okamžitě, a mají velkou zkušenost z provozu a obchodu. Není zde dlouhá reakční doba jako u velkých korporací, a hlavně, tito klienti pracují s vlastními penězi, nejsou to peníze akcionářů, finančních investorů nebo fondů. Rozhodují se relativně rychle, avšak velmi uvážlivě. Tito klienti bývají nároční na řešení, nespokojí se „jen“ s právní radou, hledají řešení, která jsou šitá na míru a která je posunují vpřed. Často spolupracujeme i při vstupu finančních investorů do těchto typů podniků, vytváříme joint-venture struktury. Jde o velmi zajímavou právní agendu, která má přínos pro investory a vlastníky malých a středních podniků. Je nám ctí se podílet na růstu těchto klientů.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



