Rozhovor: Ondřej Trubač - Právní ochrana novinářů

Jste partnerem iniciativy Bezpečná žurnalistika. Co Vás vedlo k podpoře právě tohoto projektu a v čem podle Vás spočívá jeho největší přínos pro novináře?

Projekt Bezpečná žurnalistika je výjimečný v tom, že propojuje právní, mediální a občanskou rovinu. Jeho cílem není jen chránit novináře, ale také posílit kvalitu veřejné debaty a ochranu svobody slova prostřednictvím konkrétních právních nástrojů. Z pozice advokáta jsem přesvědčen, že právní pomoc by měla být dostupná i těm, kdo vykonávají důležitou společenskou funkci, ale často se v souvislosti s výkonem této funkce ocitají pod tlakem či útokem. Proto jsme se rozhodli iniciativu podpořit. Vidím v ní reálný přínos pro demokracii i pro právní jistotu lidí, kteří vytvářejí veřejný prostor.

Jak konkrétně webová platforma iniciativy funguje v praxi – jaké služby nebo podporu novinářům poskytuje?

Platforma funguje jako rozcestník právní pomoci. Novináři zde mohou získat základní právní informace i kontakt na advokáty, kteří se v problematice orientují a jsou připraveni poskytnout podporu – ať už při podání trestního oznámení, žaloby, nebo při řešení konkrétních útoků v online prostoru. Smyslem je, aby se člověk v krizové situaci neztratil v paragrafech a věděl, kam se obrátit.

Kterým přestupkům či dokonce trestným činům novináři čelí nejčastěji?

V praxi jde nejčastěji o útoky na čest a důstojnost, stalking a kyberšikanu, ale také o překračování hranice svobody projevu ze strany veřejných činitelů vůči novinářům. Setkáváme se i s pokusy kriminalizovat novinářskou činnost prostřednictvím trestních oznámení. Je důležité rozlišovat mezi oprávněnou kritikou a útokem, který má odradit od publikování určitého obsahu.

Považujete současnou právní úpravu ochrany novinářů – zejména žen a příslušníků menšinových skupin působících v médiích – za dostatečnou?

Právní rámec existuje, ale jeho vymahatelnost může být problém. Ochrana novinářů je roztříštěna mezi několik právních předpisů – od trestního zákoníku po tiskový zákon, ale ne vždy jsou tyto předpisy dodržovány.

V srpnu tohoto roku nabyl účinnosti Evropský akt o svobodě médií (EMFA), který si mimo jiné klade za cíl chránit svobodu médií a redakční nezávislost. Jaké konkrétní změny lze očekávat v českém právním řádu? Myslíte si, že toto nařízení skutečně povede k posílení ochrany novinářů a svobody jejich práce?

Evropský akt o svobodě médií přináší rámec, který má zabránit politickému a ekonomickému ovlivňování médií. V českém kontextu bude důležité zejména posílení transparentnosti vlastnických struktur, pravidel pro redakční nezávislost a zajištění ochrany novinářů před nátlakem. Na konkrétní praktické dopady si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Jak je v českém právním řádu upraveno právo novinářů na ochranu zdrojů informací a jaké existují zákonné výjimky z této ochrany?

Ochrana zdrojů je základním kamenem svobodné žurnalistiky. Český právní řád ji upravuje zejména prostřednictvím § 16 tiskového zákona a dále je rozvedena v související judikatuře Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. V případě sporu, kdy se zájmy novinářů a právo veřejnosti na informace střetávají se zájmy jednotlivců či institucí, je pak úkolem Ústavního soudu posoudit takový konflikt testem proporcionality. V takovém případě je nutné zvážit, zda je v konkrétním případě veřejný zájem na odhalení zdroje novinářovy informace natolik silný, že převáží i ústavní právo na svobodu projevu, jehož derivátem je i právo sdělovacích prostředků na utajení zdroje informace.

Bude podle Vás, s rostoucím počtem útoků na novináře v online prostoru, zapotřebí legislativních změn?

Z mé zkušenosti se domnívám, že ano. Současné právní nástroje lze použít i na online prostředí, ale mnohdy nestačí. V digitálním prostoru se hranice mezi kritikou a útokem ještě více stírají a právní ochrana často přichází pozdě. Nejde jen o nové paragrafy, ale o celkový posun v pochopení, že svoboda projevu musí být vyvážena odpovědností. K tomu je potřeba nejen legislativa, ale i vzdělávání, osvěta a spolupráce mezi právníky, novináři a platformami jako je právě Bezpečná žurnalistika.