Rusko bylo vyloučeno ze zimních olympijských her v Koreji
Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru (MOV) rozhodl o vyloučení Ruska ze zimních olympijských her. Ruští sportovci mohou startovat pod neutrální vlajkou, a to pouze pokud prokáží, že nebyli zapleteni do systematického dopingu v zemi. Ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko navíc dostal osobní doživotní trest a nesmí na žádné další olympijské hry.
Kvůli dopingovému skandálu byl suspendován i Ruský olympijský výbor a Rusko je tak prvním státem, který byl vyloučen z olympijských her z důvodu dopingu. Předseda Ruského olympijského výboru posléze oznámil, že se Rusové proti verdiktu MOV odvolají ke sportovní arbitráži CAS.
Olympijský výbor vycházel ze závěrů dvou komisí, které prověřovaly podezření ze státem řízeného dopingu v Rusku a individuální případy podvodů při OH v Soči. Ruští sportovci, kterým bude umožněno v Koreji závodit, budou mít označení “olympijský sportovec z Ruska“ a jejich úbory budou v neutrálních barvách. MOV navíc po Rusku požaduje uhradit 15 milionů dolarů za náklady, které měl s vyšetřováním, a na podporu boje proti dopingu.
Nejnovější vyšetřování Světové antidopingové agentury (WADA) ukazuje, že systematický doping vede až do nejvyšších pater v Kremlu. Moskva nicméně popírá, že by byl doping ruských sportovců centrálně řízený. Bývalý zaměstnanec ruské antidopingové agentury RUSADA Vitalij Stěpanov v roce 2014 jako první prozradil, že opak je pravdou. Klíčovým se poté ukázalo svědectví bývalého ředitele RUSADA Grigorije Rodčenkova, který po útěku do USA detailně popsal systém ruského dopingu v letech 2014 a 2015 včetně toho, že byl řízen tehdejším ruským ministrem sportu Vitalijem Mutkem. Po úspěšné olympiádě v ruském Soči byl dokonce Mutko povýšen do pozice vicepremiéra Ruska. Kvůli podílu Mutka a zdokumentovanému zapojení ruské tajné služby FSB do výměny vzorků moči ruských sportovců je podle mezinárodních vyšetřovatelů těžko představitelné, že by se kauza obešla bez krytí z Kremlu. Počet odhalených ruských sportovců zapojených do důkladně promyšleného systému státem řízeného dopingu nemá v novodobé historii sportu obdoby. Stěpanov navíc v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že bude trvat ještě řadu let, než Rusko od své praxe upustí a doping ve sportu přestane být v zemi běžný.
Rusko prozatím na předložená obvinění a nařízené zákazy reaguje odmítavě a než by se v zemi mělo něco měnit, začíná spíše boj proti “spiklencům“ ze zbytku světa. Ruský parlament v současnosti vyráží do boje za obhajobu ruských sportovců a hodlá debatovat o osobních sankcích vůči jednotlivým členům WADA, kteří měli ruský případ vyšetřovat. I o tomto ruském kroku si můžeme udělat vlastní obrázek. Jedno je však jisté. Pokud bude ruský sportovec startovat na zimních olympijských hrách v Koreji, hymnu své země si nezazpívá.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



