Rusko bylo vyloučeno ze zimních olympijských her v Koreji
Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru (MOV) rozhodl o vyloučení Ruska ze zimních olympijských her. Ruští sportovci mohou startovat pod neutrální vlajkou, a to pouze pokud prokáží, že nebyli zapleteni do systematického dopingu v zemi. Ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko navíc dostal osobní doživotní trest a nesmí na žádné další olympijské hry.
Kvůli dopingovému skandálu byl suspendován i Ruský olympijský výbor a Rusko je tak prvním státem, který byl vyloučen z olympijských her z důvodu dopingu. Předseda Ruského olympijského výboru posléze oznámil, že se Rusové proti verdiktu MOV odvolají ke sportovní arbitráži CAS.
Olympijský výbor vycházel ze závěrů dvou komisí, které prověřovaly podezření ze státem řízeného dopingu v Rusku a individuální případy podvodů při OH v Soči. Ruští sportovci, kterým bude umožněno v Koreji závodit, budou mít označení “olympijský sportovec z Ruska“ a jejich úbory budou v neutrálních barvách. MOV navíc po Rusku požaduje uhradit 15 milionů dolarů za náklady, které měl s vyšetřováním, a na podporu boje proti dopingu.
Nejnovější vyšetřování Světové antidopingové agentury (WADA) ukazuje, že systematický doping vede až do nejvyšších pater v Kremlu. Moskva nicméně popírá, že by byl doping ruských sportovců centrálně řízený. Bývalý zaměstnanec ruské antidopingové agentury RUSADA Vitalij Stěpanov v roce 2014 jako první prozradil, že opak je pravdou. Klíčovým se poté ukázalo svědectví bývalého ředitele RUSADA Grigorije Rodčenkova, který po útěku do USA detailně popsal systém ruského dopingu v letech 2014 a 2015 včetně toho, že byl řízen tehdejším ruským ministrem sportu Vitalijem Mutkem. Po úspěšné olympiádě v ruském Soči byl dokonce Mutko povýšen do pozice vicepremiéra Ruska. Kvůli podílu Mutka a zdokumentovanému zapojení ruské tajné služby FSB do výměny vzorků moči ruských sportovců je podle mezinárodních vyšetřovatelů těžko představitelné, že by se kauza obešla bez krytí z Kremlu. Počet odhalených ruských sportovců zapojených do důkladně promyšleného systému státem řízeného dopingu nemá v novodobé historii sportu obdoby. Stěpanov navíc v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že bude trvat ještě řadu let, než Rusko od své praxe upustí a doping ve sportu přestane být v zemi běžný.
Rusko prozatím na předložená obvinění a nařízené zákazy reaguje odmítavě a než by se v zemi mělo něco měnit, začíná spíše boj proti “spiklencům“ ze zbytku světa. Ruský parlament v současnosti vyráží do boje za obhajobu ruských sportovců a hodlá debatovat o osobních sankcích vůči jednotlivým členům WADA, kteří měli ruský případ vyšetřovat. I o tomto ruském kroku si můžeme udělat vlastní obrázek. Jedno je však jisté. Pokud bude ruský sportovec startovat na zimních olympijských hrách v Koreji, hymnu své země si nezazpívá.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


