Rusko bylo vyloučeno ze zimních olympijských her v Koreji
Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru (MOV) rozhodl o vyloučení Ruska ze zimních olympijských her. Ruští sportovci mohou startovat pod neutrální vlajkou, a to pouze pokud prokáží, že nebyli zapleteni do systematického dopingu v zemi. Ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko navíc dostal osobní doživotní trest a nesmí na žádné další olympijské hry.
Kvůli dopingovému skandálu byl suspendován i Ruský olympijský výbor a Rusko je tak prvním státem, který byl vyloučen z olympijských her z důvodu dopingu. Předseda Ruského olympijského výboru posléze oznámil, že se Rusové proti verdiktu MOV odvolají ke sportovní arbitráži CAS.
Olympijský výbor vycházel ze závěrů dvou komisí, které prověřovaly podezření ze státem řízeného dopingu v Rusku a individuální případy podvodů při OH v Soči. Ruští sportovci, kterým bude umožněno v Koreji závodit, budou mít označení “olympijský sportovec z Ruska“ a jejich úbory budou v neutrálních barvách. MOV navíc po Rusku požaduje uhradit 15 milionů dolarů za náklady, které měl s vyšetřováním, a na podporu boje proti dopingu.
Nejnovější vyšetřování Světové antidopingové agentury (WADA) ukazuje, že systematický doping vede až do nejvyšších pater v Kremlu. Moskva nicméně popírá, že by byl doping ruských sportovců centrálně řízený. Bývalý zaměstnanec ruské antidopingové agentury RUSADA Vitalij Stěpanov v roce 2014 jako první prozradil, že opak je pravdou. Klíčovým se poté ukázalo svědectví bývalého ředitele RUSADA Grigorije Rodčenkova, který po útěku do USA detailně popsal systém ruského dopingu v letech 2014 a 2015 včetně toho, že byl řízen tehdejším ruským ministrem sportu Vitalijem Mutkem. Po úspěšné olympiádě v ruském Soči byl dokonce Mutko povýšen do pozice vicepremiéra Ruska. Kvůli podílu Mutka a zdokumentovanému zapojení ruské tajné služby FSB do výměny vzorků moči ruských sportovců je podle mezinárodních vyšetřovatelů těžko představitelné, že by se kauza obešla bez krytí z Kremlu. Počet odhalených ruských sportovců zapojených do důkladně promyšleného systému státem řízeného dopingu nemá v novodobé historii sportu obdoby. Stěpanov navíc v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že bude trvat ještě řadu let, než Rusko od své praxe upustí a doping ve sportu přestane být v zemi běžný.
Rusko prozatím na předložená obvinění a nařízené zákazy reaguje odmítavě a než by se v zemi mělo něco měnit, začíná spíše boj proti “spiklencům“ ze zbytku světa. Ruský parlament v současnosti vyráží do boje za obhajobu ruských sportovců a hodlá debatovat o osobních sankcích vůči jednotlivým členům WADA, kteří měli ruský případ vyšetřovat. I o tomto ruském kroku si můžeme udělat vlastní obrázek. Jedno je však jisté. Pokud bude ruský sportovec startovat na zimních olympijských hrách v Koreji, hymnu své země si nezazpívá.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



