Trh s léčebným konopím byl dosud v Česku velmi omezen. Až do konce loňského roku ho mohla pěstovat legálně jediná společnost vybraná na základě výběrového řízení Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Od nového roku se může o licenci ucházet více pěstitelů. Jaké firmy mohou licenci na pěstování léčebného konopí vůbec získat?
V Česku musí firmy splnit dva předpoklady – technologické a personální. Jejich počet není omezen a je to nyní liberalizovaný trh oproti předcházejícímu stavu.
Co získání licence obnáší, co musí podnikatelé úřadům doložit?
Aby mohla společnost začít s pěstováním konopí, musí splnit tři základní předpoklady. Musí získat licenci, musí samotnou pěstírnu vybudovat předtím, než o licenci požádá, aby prokázala připravenost licencovanou činnost řádným způsobem realizovat, a musí získat také povolení od odboru psychotropních a návykových látek na ministerstvu zdravotnictví.
Jsou už nějaké praktické zkušenosti, jak dlouho získání licence, souhlasu zmíněného oddělení vůbec trvá?
Naše praktická zkušenost, kdy jsme začali s přípravou těch věcí pro jednoho klienta z poradenského hlediska, dává nějaký odhad časového horizontu pro realizaci takové věci minimálně na půl roku. Není to věc, která se dá vyřídit během pár týdnů. Je třeba opravdu pamatovat na sladění jednotlivých postupů, kdy v ideálním případě regulátorovi už předkládáte opravdu zařízení, ve kterém můžete od následujícího dne začít pracovat. A to je taky to, co regulátor očekává.
Novela platí od ledna, pěstitelů ze začátku ale nepřibývalo, praktické využití novely komplikovala i chybějící vyhláška. Jak vypadá situace nyní?
Legislativní situace je už uzavřená. Všichni ví, jaká jsou pravidla hry. Co se stalo v lednu bylo, že zákon umožňoval liberalizaci trhu, umožňoval možnost požádat o licenci i získání licence, ale nepamatovala na to sekundární legislativa. Ta se musela připravit a nějakou dobu to trvalo. Nicméně připraveným žadatelům to poskytlo čas pro přípravu technického zázemí, proškolení personálu, takže časově to docela vycházelo.
O té regulaci se mluvilo roky. Jak obtížné bylo ji nastavit a co to přijetí komplikovalo?
Myslím, že tady to bylo dobře zvoleno v tom směru, že jsme měli předcházející období, kdy jsme trh nějakým způsobem vytvářeli v podobě přísné restrikce ze strany státu, kdy stát víceméně řídí celý distribuční řetězec s tím, že celou produkci vykoupil a následně ji distribuoval. Takže si osahal, co znamená pustit na trh novou návykovou látku legálním způsobem a v jakém rozsahu ji dokáže udržet pod kontrolou. Následně trh otevřel vícero subjektům tak, aby se dal využít celý potenciál a synergie celé toho byznysu nejenom pro tuzemský trh, ale i pro trh okolních zemí.
Jak zásadní změna to je, jak vlastně bude nový trh s konopím vypadat?
Je to hodně zásadní změna, protože jak jsem řekl, stát najednou nechává tento segment trhu na soutěži vícero dodavatelů. Podmínkou je, že všechno jsou licencované subjekty a bude na to pouze dozírat. Takže trh je najednou otevřený a probíhá na něm prakticky volná soutěž.
Od nových pravidel se mezi pěstiteli léčebného konopí očekávalo, že udělají z Česka nejzajímavější trh v Evropě nebo minimálně jeden z nejzajímavějších trhů. Splnila se podle vás ta očekávání od novely?
Myslím, že tím časovým posunem, který nastal mezi legislativním uvolněním trhu a nastavením technických pravidel, za kterých je možnost licenci skutečně získat a celý ten regulační proces dotáhnout až do samého konce, se to ještě nedá vyhodnotit. Nicméně o licenci mělo zájem vícero subjektů, takže si myslím, že je tu velký potenciál pro růst daného segmentu. Ale nedá se to v tuto chvíli kvantifikovat, na to je ještě moc brzy.
Jsou nějaké zkušenosti ze zahraničí, které by mohly ukázat, jak velký by mohl vlastně tento trh v budoucnu v Česku být?
Asi to souvisí s odhady ohledně stávající diskuze i na možnostech využití konopí pro rekreační účely. Pokud se podíváme na odhad daňových příjmů, tak pro Čechy je to částka, která cirkuluje v číslech mezi 650-1,8 miliardou korun ročně. Pokud se podíváme na větší ekonomiky v zahraničí, kde už nějakou dobu takové uvolnění existuje, tak asi prvním z průkopníků rozvinutých ekonomik v tomto směru byla Kanada, kde se ten trh pohybuje od nějakých 78 miliard dolarů. Takže ten potenciál je zde obrovský.
Které typy společností se mohou stát průkopníkem tohoto nového byznysu v Česku?
Musíme si uvědomit, že léčebné konopí je individuální léčivý přípravek. To znamená, že subjekty, které mají zkušenosti s podobnou činností, budou mít vstup do výroby daného produktu určitě ulehčený. Budou vědět, jak nastavit procesy. Nicméně bariéra pro vstup na tento trh není tak vysoká, aby ji nedokázaly splnit i ty společnosti, které s tím zkušenosti nemají. Legislativa je celkem jasně napsaná a v okamžiku, kdy mají u sebe profesionálního partnera, což musí, protože ze zákona potřebují odpovědnou osobu za danou výrobu, tak jsou schopni ty podmínky naplnit. I pokud nemají žádnou předchozí zkušenost s farmaceutickou výrobou nebo se zemědělskou výrobou.
To znamená, že pěstitelem léčebného konopí se může stát v podstatě třeba jakákoliv zemědělská firma.
Může to být i zemědělská firma. Pokud se bude opravdu soustředit na daný projekt, najme si zkušeného projektového manažera, tak není důvod, aby to nezvládla.
Co konkrétněji je pro samotné pěstování potřeba? Stanoví regulace, jak by měla například vypadat pěstírna?
Regulace stanoví docela detailní podmínky na to, v jakých podmínkách můžete konopí pěstovat. Musíte splnit řadu náležitostí, jako jsou podmínky zabezpečení, zabránění kontaminace nebo zpětné vysledovatelnosti prakticky každého úkonu, které při výrobě provádíte. Protože jak jsem řekl, jde o přípravu individuálního léčebného přípravku nebo meziproduktu pro jeho výrobu. A v takovéhle výrobě je to víceméně laboratorní proces.
Bude stát nějakým způsobem kontrolovat pěstitele?
Režim dohledu je dvojitý. Jednak z pohledu SÚKLu, který provádí samotnou prohlídku pěstírny a kontrolu před udělením licence a následně provádí povinně pravidelný audit pěstírny každých minimálně 18 měsíců. Stejnou prohlídku provádí s trochu jiným zaměřením i ministerstvo zdravotnictví. A i od něj lze rovněž očekávat pravidelnou kontrolu. Takže výrobce bude pod minimálně dvojitou kontrolu v pravidelných časových intervalech.
Jak časté by mohly kontroly být, respektive je nějaká zkušenost z jiných farmaceutických oborů, která by mohla napovědět, jak často na podnikatele může kontrola přijít?
Četnost kontrol se odvíjí od zařazení produktu, který je ve výrobě vyráběn. V případě pěstíren je to buď meziprodukt pro výrobu léčebného konopí, anebo vlastní léčebné konopí, což je vlastně extrakt z léčebného konopí. Od toho se odvíjí četnost kontrol. Je tedy zapotřebí počítat s tím, že minimálně jednou za 18 měsíců přijde pěstírnu navštívit SÚKL a ve stejné četnosti bych očekával i návštěvu ministerstva.
Veřejnost nesmí vědět, kde se oficiální pěstírna konopí nachází. Proč?
Je to jednoduše jeden z praktických požadavků na to, jak limitovat riziko vloupání či vykradení.
V právním světě se hodně lpí na přesném termínu označení léčebné konopí. Proč a jak se liší léčebné konopí od toho klasického mezi uživateli někdy přezdívaného jako tráva?
Léčebné konopí je individuální léčivý přípravek, vzniká v přísně kontrolovaném prostředí, kde se předchází jakékoliv kontaminaci. Pěstitel cílí na určité obsahové hodnoty přípravku a zároveň kontroluje jejich dosažení. A zatímco tráva je nelegální produkt pohybující se na nelegálním trhu, hovoříme tu o světě farmacie versus návykové látky v obecném prostředí.
Dá se očekávat, že ta klasická tráva zůstane v českých právních podmínkách pořád nelegální?
Myslím, že ke konci roku vznikla pracovní skupina při úřadu vlády, která zpracovává záměr zákona pro rekreační využití konopí. A z hlediska byznysu tento trend není vysledovatelný jenom u nás, ale i v sousedních státech. Můžeme zmínit Německo, což je vždycky příklad ekonomiky, které je pro naše podmínky určující. A pokud by se podařilo využít synergie návaznosti na tento trh, tak by to určitě bylo přínosem. Je asi lepší mít rozumně nastavenou regulaci v moment, kdy už není produkt vnímán silně negativně ze strany společnosti, než setrvávat rigidně na restrikcích.
Zmínil jste hledání synergií. V čem by mohly spočívat?
Ve výrobním a dodavatelském řetězci, stejně jako v jakémkoliv jiném byznyse. Ačkoliv zde hovoříme samozřejmě o přísně regulovaném a kontrolovaném prostředí.
Návrh nové legislativy na uvolnění stále leží na stole. Dalo by se ale již nyní říci, co by vlastně pro Česko přijetí takové legislativy znamenalo? Jak velký byznys by se mohl otevřít?
Odhadovaná čísla, která se zmiňují v souvislosti s českým trhem a záměrem tohoto zákona, jsou někde mezi těmi 650-1,8 miliardami korun na daňových příjmech. Z hlediska objemu celé ekonomiky by v okamžiku využití nějaké synergie s větším trhem, jako například s tím německým, byly daleko vyšší.
Daleko vyšší? Dokážeme to nějakým způsobem odhadnout?
V tomto směru asi z hlediska Evropy nedokážeme. Můžeme se podívat jenom přes hranice, kde už nějakým způsobem takový trh zavedený je. Můžeme uvést Kanadu, která byla průkopníkem. Mezi státy G7 ohledně uvolnění legislativy a budování trhu v tomto směru se hovoří od příjmech 7-8 miliard dolarů. Podle agentury Bloomberg v jednotlivých státech USA, které pokračují také v uvolňování legislativy v tomto segmentu, můžeme hovořit o číslech někde mezi 35-40 miliardami dolarů.
Uvolnění regulace konopí pro běžné účely je tedy asi motivováno i daňovými příjmy. Jsou nějaké představy o tom, jak by vlastně mohlo zdanění tohoto nového legalizovaného produktu vypadat?
Asi bych to přirovnal k nějaké kombinaci toho, co známe na trhu s alkoholem a tabákovými výrobky. Vlastně bychom tu měli najednou podobný trh.
Setkal jste se už ve své praxi s klienty, kteří se ptají na pravidla nové regulace? Ať už je to ta část léčebného konopí, anebo i rozšířená, nová, která teprve přijde?
Ohledně léčebného konopí jsme měli příležitost být u vzniku jedné pěstírny, takže tam jsme si vyzkoušeli, co to obnáší v praxi. Přijde nám to tedy jako atraktivní téma i z hlediska klientského využití.
Co se týče vaší praktické zkušenosti, byla to jednoduchá práce připravit všechny právní náležitosti pro to, aby pěstírna mohla vzniknout? Nebo je to opravdu komplikovaný proces?
Jednoduchá práce to úplně nebyla. Nicméně sekundární legislativní předpisy vám dávají návod, jak vytvořit dokumentaci a jakým způsobem ten proces bude probíhat. Takže nějakým způsobem to jste schopni odhadnout. Pak se musíte přizpůsobit tomu, že z pohledu jednoho regulátora jde víceméně o činnost laboratorní farmaceutickou a z pohledu druhého regulátora jde hlavně o kontrolu trhu a snahu nedopustit nějaké nežádoucí rozvolnění nebo únik produktu mimo kanály, které jsou dopředu známy.
Pokud byste tedy měl zhodnotit bariéry vstupu na tento nový trh, jaké by to bylo hodnocení?
Jako u každé regulované činnosti je z pohledu investora zásadní uvědomit si riziko, že dopředu musí vybudovat víceméně celý provoz, ale nemá nárok na udělení té licence. Licence se navíc uděluje na pět let, během kterých musí firma skutečně realizovat svůj záměr. A je samozřejmě důležité podívat se i na to, čeho může investor v nějakém časově omezeném období dosáhnout.
Takže můžeme říci, že na ekonomickou návratnost je to poměrně náročný byznys.
Vzhledem k tomu, že na trhu je zatím opravdu limitované množství subjektů, tak tomu tak zatím není. Návratnost je odhadovaná daleko příznivější než v jiných byznysech. To je i důvod, proč je konopí momentálně pro investory zajímavé. Do budoucna ale záleží na vývoji, protože trh se otevírá nejen u nás, ale i v zahraničí. A to může mít vliv i na tuzemský trh.
Dalo by se říci, jak rychlá by návratnost mohla být v dnešní době?
Z hlediska diskuzí s klienty bych reálnou návratnost aktuálně očekával během zhruba jednoletého období.
To tedy vypadá, že z pohledu byznysu by to mohl být opravdu zajímavý trh a mohl by se tu rýsovat zajímavé příležitosti.
Ano, je to trh pro odvážné investory a ten pak přináší relevantní zisky.
Diskuze k článku ()