Výtvor autonomně vygenerovaný AI
Téma umělé inteligence je aktuálně hojně diskutované v celé řadě oborů lidské činnosti, autorská práva k fotografickým dílům nevyjímaje.
Z důvodů prolínání umělé inteligence s již existujícími právními normami, včetně ochrany osobnosti, se počínají prosazovat i snahy o regulaci AI.
Je předpoklad, že s přibývajícím poznáním o umělé inteligenci a jejími dopady do všech oblastí lidské činnosti se bude toto téma ještě dále vyvíjet, a bude přinášet nová zamyšlení a hledání optimálního řešení směřující k ochraně základních právních hodnot, aniž by současně bránilo jejímu dalšímu rozvoji.
Podle aktuálně platného autorského práva, ať už českého, evropského nebo amerického, tedy výtvor autonomně vygenerovaný umělou inteligencí nepožívá autorskoprávní ochrany, a to z důvodu absence tvůrčí činnosti fyzické osoby. Tento výtvor tak bude chráněn pouze na základě smluvních mechanismů působících inter partes. Podmínky použití mohou například stanovit povinnost uvádět umělou inteligenci jako zdroj výtvoru nebo zákaz jeho použití pro komerční účely. Teprve pokud se však v budoucnu ukáže, že taková ochrana není dostatečná, bude potřeba zavést novou kategorii děl vytvořených autonomními systémy umělé inteligence, přičemž autorství by bylo přiznáváno na základě fikce. Za autora díla by se zřejmě považovala osoba, která učinila nezbytné kroky k vytvoření takového díla.
Bude také záležet na tom, jaká osoba (zda fyzická osoba či umělá inteligence) se z hlediska tvůrčího přístupu (kreativity) bude na vytvoření díla svoji tvůrčí činností podílet. Buď je to autor, který kreativně ovlivňuje výslednou podobu díla svou tvůrčí činností a umělou inteligenci používá pouze podpůrně, anebo je to naopak, a fyzická osoba pouze zadává pokyny počítačové aplikaci, která požadované dílo (jehož konkrétní výsledek není předem znám) vytvoří sama za pomoci umělé inteligence. Rozhodující právní posouzení autorských práv (osobnostních i majetkových) pak bude vycházet z rozsahu podílu fyzické osoby nebo umělé inteligence na vzniku konkrétního díla, ale také samozřejmě ze zdrojů, které umělá inteligence zpracovává. Bez souhlasu nositelů osobnostních anebo majetkových autorských práv k fotografiím, která byla k vytvoření díla pomocí AI použita, to však nebude možné. Tato původní díla jsou totiž za všech okolností chráněna autorskými právy. Pouze tehdy, je-li obrázek unikátně vygenerovaný umělou inteligencí a předtím neexistoval, jeho tvůrce k němu má autorské právo a obrázky může volně používat i ke komerčním účelům.
Lze tedy uzavřít, že je přípustné, aby vydavatelské domy vytvářely s pomocí AI originální obrázky (snímky) a kreditovali u nich jako zdroj umělou inteligenci. Jestliže však k tomu budou používat fotografie, jejichž autorská práva náleží jiným vydavatelským domům, nemohou taková díla s jejich pomocí vytvářet, aniž by tím současně neporušovaly osobnostní nebo majetková autorská práva třetích osob, a to ani za použití umělé inteligence.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




