Změna Pravidel provozování přenosové soustavy umožní další využití akumulátorů, ale zatím jen někomu
Provozovatel přenosové soustavy, společnost ČEPS, a.s., požádal Energetický regulační úřad (ERÚ) o schválení změn Pravidel provozování přenosové soustavy (PPPS), které by měly umožnit využití akumulátorů pro zajištění tzv. podpůrných služeb v přenosové soustavě. Tyto podpůrné služby mají za cíl posílit rovnováhu a zmírnit důsledky nerovnováhy energie v přenosové soustavě. Jedná se o první zakotvení možnosti využití tzv. bateriového systému akumulace elektrické energie (BSAE) pro účely přenosu elektřiny.
Využití BSAE má být podle návrhu změn PPPS prozatím omezeno pouze na použití v rámci tzv. fiktivního bloku. Fiktivní blok je soubor několika energetických zařízení jedné elektrárny sdružených pro účely poskytovaní podpůrných služeb do jednoho celku. Může být přitom využit pouze na hladině vysokého napětí (22 kV) a vyšší.
V návrhu změn PPPS se v současné době počítá s využitím BSAE pouze pro tzv. minutové služby, tedy pro dodávky regulační energie do 5 nebo 15 minut, a to pouze ve fiktivních blocích s turbogenerátory (tedy pouze u parních, jaderných, paroplynových, plynových a spalovacích, vodních a přečerpávacích vodních elektráren). Nebude tak prozatím možné využít BSAE ve fiktivním bloku s např. větrnými nebo solárními elektrárnami. Týdeník Euro v této souvislosti upozornil, že možnost provozovat velkokapacitní akumulátory v rámci podpůrných služeb tak bude v praxi využitelná jen velkými hráči v české energetice:
V Německu, Británii či Kalifornii je to dynamicky rostoucí byznys. Desítky soukromých investorů staví bateriová úložiště energie, do kterých ukládají elektřinu v době přebytku výroby a dodávají ji do sítě v době, kdy je poptávka a s ní i cena proudu vyšší. Současně se ukázalo, že bateriové systémy jsou ideální pro stabilizaci frekvence v rozvodné síti. Pokud si někdo myslel, že stejný byznysplán zopakuje v Česku, tak právě narazil na realitu.
Omezení bateriových fiktivních bloků pouze na turbogenerátory bylo předmětem jediné připomínky k návrhu změny PPPS, kterou podal spolek AKU-BAT CZ, z.s., který je sdružením osob působících na poli akumulace energie. Tento spolek nesouhlasil s uvedeným omezením na turbogenerátory a argumentoval, že by byla žádoucí a realizovatelná taková změna PPPS, která umožnila vytvoření fiktivního bloku, v němž by mohly být i větrné a solární elektrárny, a to i za cenu nutnosti hlubšího zásahu do PPPS.
ERÚ uvedenou připomínku neakceptoval, přičemž uvedl, že navržená kombinace turbogenerátorů a BSAE u klasických elektrárenských bloků představuje pouze první krok v rámci integrace a využití nových technologií pro bilanční řízení české elektrizační soustavy a že rozšíření okruhu elektráren bude předmětem budoucích změn v PPPS a dalších dokumentech. Při tomto rozšiřování plánuje ERÚ zohlednit i zkušenosti s nyní zaváděnou podobou fiktivních bloků.
„Nevidím žádný právní ani technický důvod pro to, aby ERÚ nemohl udělat vstřícný krok směrem k výrobcům energie z větru nebo slunce tím, že by jim umožnil podílet se na vytváření základů podpůrného akumulačního systému už dnes,“ komentuje změnu pravidel právník ze společnosti Frank Bold Advokáti Filip Mazel.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



