Změny v mechanismu kontrol překompenzace. Jak se k nim postavit?
V září tohoto roku schválila vláda materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) stanovující rámcově mechanismus kontrol překompenzace provozní podpory na výrobu elektřiny z podporovaných zdrojů. Na základě tohoto materiálu mají probíhat legislativní práce na novele energetického zákona, která umožní tyto kontroly překompenzace provádět.
V současné době však několik zdrojů potvrzuje, že se MPO hodlá od svého materiálu odchýlit. Je možné, že MPO využije svých pravomocí podle § 15a energetického zákona a začne kontroly překompenzací provádět již v tomto roce prostřednictvím tzv. dotazníkového šetření. Novela energetického zákona pak zavede už jen mechanismy řešení překompenzace pro ty zdroje, u nichž se překompenzace na základě tohoto dotazníkového šetření potvrdí.
Co dělat v případě, že vám bude dotazník doručen?
Na základě údajů, které si MPO vyžádá, doporučujeme provést interní výpočet IRR výrobny. Pokud na základě tohoto interního výpočtu dospěje dožádaný držitel licence k závěru, že IRR výrobny je nižší než 8,4 %, nebude patrně důvod tyto informace MPO nepředat. V případě, že dospěje k opačnému závěru, tj. že by mohlo docházet u dané výrobny k překompenzaci, bude se patrně rozhodovat, zda tyto údaje MPO poskytnout či nikoliv. Upozorňujeme, že v pokud informace MPO nebudou předány, hrozí výrobcům pokuta, o čemž musí být poučeni v samotné žádosti.
Pokud se jedná o stávající praxi Energetického regulačního úřadu v případech, kdy mu nebyly informace (například o investičních nákladech) podle § 15a energetického zákona předány, pohybují se tyto pokuty ve výši okolo 20 000 Kč. O uložení pokuty se vede běžné správní řízení, proti němuž jsou přípustné opravné prostředky včetně soudního přezkumu. Zde by se v takovém případě zkoumalo především, zda jsou výše uvedené podmínky pro vznik povinnosti předat informace MPO splněny. Řízení včetně soudního přezkumu mohou přitom trvat měsíce až roky.
Na jakém základě může ministerstvo požadovat údaje pro výpočet IRR
Není známé, jak přesně bude ministerstvo dotazníkové šetření koncipovat, nicméně klademe si otázku, na jakém právním základě bude údaje pro výpočet IRR požadovat, když ještě neexistuje příslušná novela energetického zákona.
Současná právní úprava (zmiňovaný § 15a energetického zákona) umožňuje MPO vyžádat si písemně od držitelů licence v přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé informace nezbytné pro výkon působnosti MPO podle energetického zákona. Mezi kumulativní podmínky uplatnění tohoto postupu ze strany MPO spadá:
- informace je nezbytná pro výkon působnosti ministerstva podle energetického zákona,
- písemná žádost obsahuje právní důvod účel, pro něhož mají být informace poskytnuty, a
- písemná žádost obsahuje poučení o možnosti uložení sankce v případě neuposlechnutí výzvy.
Aby ministerstvo splnilo první bod, musí zdůvodnit, ke které ze svých působností (ve smyslu § 16 energetického zákona), požadované informace potřebuje. Nabízí se dvě možnosti:
1. povinnost MPO zveřejňovat informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů. Nicméně, tato povinnost byla MPO uložena nikoliv v důsledku nutnosti kontrol překompenzace, nýbrž jako reflexe povinností, které České republice vyplývají ze směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Bez významu jistě není skutečnost, že pro MPO získání údajů o nákladech a výnosech provozů jednotlivých zdrojů dosud nebyly nezbytné pro výkon této pravomoci. Založit oprávnění požadovat po držitelích licencí informace pro výpočet IRR za účelem zjištění případné překompenzace na tom, že je to nezbytné pro zveřejnění informací týkajících se jednotlivých forem podpory, by bylo patrně problematické.
2. povinnost zabezpečit plnění závazků, které České republice vyplývají z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích včetně Evropské unie. Česká republika nepochybně musí plnit povinnosti, ke kterým se zavázala Komisi. Stěžejní pro tyto případy však bude opět otázka nezbytnosti zjištění těchto údajů ke všem výrobnám pobírajícím podporu pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Například z notifikačního rozhodnutí týkajícího se podpory pro zdroje uvedené do provozu v letech 2006–2012 vyplývá, že v případech, kdy není dán souběh různých druhů podpor, má být šetření prováděno jen na reprezentativním vzorku výroben, nikoliv u všech. Je otázkou, jak rozsáhlé dotazníkové šetření MPO na základě této své působnosti může provést.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



