Změny v mechanismu kontrol překompenzace. Jak se k nim postavit?
V září tohoto roku schválila vláda materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) stanovující rámcově mechanismus kontrol překompenzace provozní podpory na výrobu elektřiny z podporovaných zdrojů. Na základě tohoto materiálu mají probíhat legislativní práce na novele energetického zákona, která umožní tyto kontroly překompenzace provádět.
V současné době však několik zdrojů potvrzuje, že se MPO hodlá od svého materiálu odchýlit. Je možné, že MPO využije svých pravomocí podle § 15a energetického zákona a začne kontroly překompenzací provádět již v tomto roce prostřednictvím tzv. dotazníkového šetření. Novela energetického zákona pak zavede už jen mechanismy řešení překompenzace pro ty zdroje, u nichž se překompenzace na základě tohoto dotazníkového šetření potvrdí.
Co dělat v případě, že vám bude dotazník doručen?
Na základě údajů, které si MPO vyžádá, doporučujeme provést interní výpočet IRR výrobny. Pokud na základě tohoto interního výpočtu dospěje dožádaný držitel licence k závěru, že IRR výrobny je nižší než 8,4 %, nebude patrně důvod tyto informace MPO nepředat. V případě, že dospěje k opačnému závěru, tj. že by mohlo docházet u dané výrobny k překompenzaci, bude se patrně rozhodovat, zda tyto údaje MPO poskytnout či nikoliv. Upozorňujeme, že v pokud informace MPO nebudou předány, hrozí výrobcům pokuta, o čemž musí být poučeni v samotné žádosti.
Pokud se jedná o stávající praxi Energetického regulačního úřadu v případech, kdy mu nebyly informace (například o investičních nákladech) podle § 15a energetického zákona předány, pohybují se tyto pokuty ve výši okolo 20 000 Kč. O uložení pokuty se vede běžné správní řízení, proti němuž jsou přípustné opravné prostředky včetně soudního přezkumu. Zde by se v takovém případě zkoumalo především, zda jsou výše uvedené podmínky pro vznik povinnosti předat informace MPO splněny. Řízení včetně soudního přezkumu mohou přitom trvat měsíce až roky.
Na jakém základě může ministerstvo požadovat údaje pro výpočet IRR
Není známé, jak přesně bude ministerstvo dotazníkové šetření koncipovat, nicméně klademe si otázku, na jakém právním základě bude údaje pro výpočet IRR požadovat, když ještě neexistuje příslušná novela energetického zákona.
Současná právní úprava (zmiňovaný § 15a energetického zákona) umožňuje MPO vyžádat si písemně od držitelů licence v přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé informace nezbytné pro výkon působnosti MPO podle energetického zákona. Mezi kumulativní podmínky uplatnění tohoto postupu ze strany MPO spadá:
- informace je nezbytná pro výkon působnosti ministerstva podle energetického zákona,
- písemná žádost obsahuje právní důvod účel, pro něhož mají být informace poskytnuty, a
- písemná žádost obsahuje poučení o možnosti uložení sankce v případě neuposlechnutí výzvy.
Aby ministerstvo splnilo první bod, musí zdůvodnit, ke které ze svých působností (ve smyslu § 16 energetického zákona), požadované informace potřebuje. Nabízí se dvě možnosti:
1. povinnost MPO zveřejňovat informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů. Nicméně, tato povinnost byla MPO uložena nikoliv v důsledku nutnosti kontrol překompenzace, nýbrž jako reflexe povinností, které České republice vyplývají ze směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Bez významu jistě není skutečnost, že pro MPO získání údajů o nákladech a výnosech provozů jednotlivých zdrojů dosud nebyly nezbytné pro výkon této pravomoci. Založit oprávnění požadovat po držitelích licencí informace pro výpočet IRR za účelem zjištění případné překompenzace na tom, že je to nezbytné pro zveřejnění informací týkajících se jednotlivých forem podpory, by bylo patrně problematické.
2. povinnost zabezpečit plnění závazků, které České republice vyplývají z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích včetně Evropské unie. Česká republika nepochybně musí plnit povinnosti, ke kterým se zavázala Komisi. Stěžejní pro tyto případy však bude opět otázka nezbytnosti zjištění těchto údajů ke všem výrobnám pobírajícím podporu pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Například z notifikačního rozhodnutí týkajícího se podpory pro zdroje uvedené do provozu v letech 2006–2012 vyplývá, že v případech, kdy není dán souběh různých druhů podpor, má být šetření prováděno jen na reprezentativním vzorku výroben, nikoliv u všech. Je otázkou, jak rozsáhlé dotazníkové šetření MPO na základě této své působnosti může provést.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




