Změny v oblasti telemarketingu dle novely zákona o elektronických komunikacích
Dne 18. 10. 2021 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, která přináší významné změny zejména v právní úpravě telemarketingu.
Mezi další změny, které novela zavádí patří také právní úprava cookies a zpracování osobních údajů, o kterých jsme Vás již informovali v článku Změny v oblasti cookies dle novely zákona o elektronických komunikacích.
Nynější právní úprava telemarketingu
Právní úprava telemarketingu se týká veřejného seznamu účastníků, což jsou například telefonní seznamy, do kterých se každý může nechat zapsat. Nyní platí, že každý zapsaný ve veřejném seznamu má možnost požadovat, aby u jeho kontaktních údajů bylo uvedeno, že si nepřeje být kontaktován pro účely marketingu. Nynější úprava tedy funguje na základě principu opt-out.
Právní úprava telemarketingu po novele zákona o elektronických komunikacích
S účinností od 1. 1. 2022 dojde ke změně v úpravě telemarketingu na princip opt-in. Tato změna v oblasti telemarketingu byla přijata v reakci na relativně širokou praxi marketingových hovorů (tzv. cold calls) mířících jak na podnikatele, tak na spotřebitele.
Nově bude moci mít každý zapsaný ve veřejném seznamu možnost požadovat, aby u jeho kontaktních údajů bylo uvedeno, že si přeje být kontaktován pro účely marketingu. Marketingově bude tedy možné oslovit pouze ty osoby, které jsou uvedeny v seznamu a výslovně uvedly, že si přejí být pro účely marketingu kontaktovány.
Právní úprava nerozlišuje, jestli jsou účastníky kontaktovanými pro účely marketingu podnikatelé nebo spotřebitelé, bude se tedy bude ve stejném rozsahu vztahovat na právnické osoby a podnikající fyzické osoby i na nepodnikající fyzické osoby.
Seznam účastníků a možné výkladové problémy
V § 95 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích je nově výslovně stanoveno, že za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel, seznamem účastníků je tedy dle novely zákona jakýkoliv seznam telefonních čísel osob. Z tohoto ustanovení vyplývá, že za účelem marketingu nikdy není možné kontaktovat osoby pomocí náhodně vygenerovaných čísel, protože v tomto případě nemůže být předem udělen souhlas s kontaktováním.
Jedním z možných rizik výkladu je, že ustanovení § 95 odst. 5 věta druhá zákona o elektronických komunikacích, které stanoví, že účastnickým seznamem je rovněž seznam telefonních čísel bez jiných identifikačních údajů nebo seznam, ve kterém se uvádí telefonní čísla či osobní nebo identifikační údaje účastníků, kteří neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu, bude vykládáno tak, že seznamem účastníků je i seznam telefonních čísel zákazníků a nebude je možné bez jejich předchozího souhlasu kontaktovat. Ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“) by se však jednalo o oprávněný zájem z důvodu legitimního očekávání a v tomto případě by předchozí souhlas tedy nebyl vyžadován.
Dalším rizikem výkladu je, že nová úprava telemarketingu bude vykládána tak, že je zakázáno bez předchozího souhlasu kontaktovat zákazníky také pomocí seznamu jejich e-mailových adres, protože v § 95 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích je jako osobní údaj účastníků veřejného seznamu uvedena i adresa elektronické pošty. Tento výklad by byl však v rozporu se zásadou eurokonformního výkladu, protože v § 7 odst. 3 zákona č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti) je uvedeno, že pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka adresu elektronické pošty v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby, může tato osoba využít tuto adresu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem odmítnout souhlas. Toto ustanovení vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. 7. 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), jakýkoliv přísnější režim by byl tedy v rozporu s touto směrnicí.
Další úskalí novely
Nová právní úprava bude jednoduše vymahatelná pouze vůči subjektům působícím na území České republiky, řada marketingových hovorů však může být vedena od subjektů ze zahraničí (jak z Evropské unie, tak ze třetích zemí). Stíhání přestupků bude v gesci Českého telekomunikačního úřadu, případné stíhání objednatelů marketingových hovorů ze zahraničí bude tedy také na uvážení tohoto úřadu.
Odborná veřejnost text novely zákona o elektronických komunikacích považuje za obtížně vyložitelný a nejednotný. Zároveň je poukazováno na to, že k části novely, která ve své podstatě zakazuje telemarketing, nebyla provedena analýza dopadu (tzv. RIA – Regulatory Impact Assesment), což je v rozporu s legislativními pravidly.
Závěr
Novela zákona o elektronických komunikacích přinese s účinností od 1. 1. 2022 výrazné omezení telemarketingu, kdy z dosavadně zavedeného principu opt-out bude zaveden princip opt-in a bude tedy možné marketingově oslovit pouze ty osoby, které jsou uvedeny v seznamu účastníků a výslovně uvedly, že si přejí být pro účely marketingu kontaktovány. Po nabytí účinnosti novely budou pravděpodobně také činností Českého telekomunikačního úřadu vyjasněny výše uvedené možné výkladové problémy novely zákona.
Další články
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
Sell-side due diligence: Proč se vyplatí odhalit slabiny vlastní firmy dříve než kupující
Prodávající otevře datovou místnost s přesvědčením, že firma je v pořádku. Poradci kupujícího však objeví nedoplatek nájemného, o kterém vlastník nevěděl, a požadují snížení ceny. Předprodejní prověrka nedoplatek sama neodstraní. Dává ale prodávajícímu čas zjistit jeho příčinu a výši, připravit řešení a promítnout zjištění do smlouvy dřív, než se stane argumentem pro snížení ceny.
Platformoví pracovníci získají nové možnosti obrany. O svém statusu budou moci dát podnět inspekci práce
Vláda schválila návrh zákona o platformové práci, který přináší konkrétní pravidla pro určování pracovněprávního postavení lidí pracujících přes digitální platformy. Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení.
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.




