Jak správně doručovat písemnosti zaměstnavateli?
Zákoník práce rozlišuje postup doručování písemností zaměstnavatelem zaměstnanci, kterému se věnuje poměrně rozsáhle v ust. § 334 až § 336 a dále postup doručování písemností zaměstnancem zaměstnavateli, kterému je věnováno ust. § 337 zákoníku práce. Doručování zaměstnancem zaměstnavateli má určité odlišnosti od doručování opačného zaměstnavatelem zaměstnanci.
Doručování písemností zaměstnavateli
Pokud zaměstnanec doručuje písemnost zaměstnavateli, řídí se proces doručování pravidly uvedenými v ust. § 337 zákoníku práce. Zaměstnanec doručuje písemnost určenou zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Může ji však také doručit předáním na pracovišti nejbližšímu nadřízenému nebo odevzdat na jiném místě, kam se zpravidla zaměstnavateli písemnosti doručují (podatelna, sekretariát). Slovo “zpravidla” znamená, že zaměstnanec může písemnost doručovat zaměstnavateli i jiným způsobem, tedy i rovnou přistoupit k doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Doručení písemnosti určené zaměstnavateli je splněno, jakmile písemnost zaměstnavatel převzal.
Zaměstnanci (na rozdíl od zaměstnavatele) zákon neukládá ani způsob, ani pořadí způsobů, jimiž má zaměstnavateli doručovat. Zaměstnanec tak může doručovat zaměstnavateli osobně (tento způsob zákon zmiňuje), ale i jakýmkoli jiným způsobem (např. prostřednictvím držitele poštovní licence nebo jiného provozovatele poštovních služeb). Není ani nutné předání v místě sídla zaměstnavatele (které zákon příkladmo uvádí), ale je možné i předání v místě bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, předání v místě provozovny zaměstnavatele, v níž zaměstnanec pracuje, osobním předáním vedoucím zaměstnancům zaměstnavatele, kteří jsou nadřízeni zaměstnanci, nebo předáním prostřednictvím pověřené osoby. Písemnost je řádně zaměstnavateli doručena také tehdy, převzal-li ji jeho zmocněnec nebo jiný zástupce.
Písemnost určená je doručena, jakmile se dostane do sféry zaměstnavatelovy dispozice. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice zaměstnavatele tím, že zaměstnavatel získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Oproti doručování písemností zaměstnavatelem nemusí zaměstnanec doručovat zaměstnavateli písemnost do vlastních rukou. Ustanovení § 337 odst. 1 zákoníku práce dále ukládá zaměstnavateli povinnost písemně zaměstnanci potvrdit doručení písemnosti, pokud o to zaměstnanec požádá.
Doručování zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací
Pokud s tím zaměstnavatel souhlasí, může zaměstnanec doručit písemnost určenou zaměstnavateli také prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Souhlasí-li zaměstnavatel s doručováním písemností prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, lze využít také této možnosti, pokud jsou obě smluvní strany držiteli uznávaného elektronického podpisu.
Písemnost určená zaměstnavateli doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy její převzetí potvrdí zaměstnavatel zaměstnanci datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetěnou svou uznávanou elektronickou pečetí. Doručení písemnosti určené zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnavatele vrátila zaměstnanci jako nedoručitelná nebo jestliže zaměstnavatel do 3 dnů od odeslání písemnosti nepotvrdil zaměstnanci její přijetí datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetěnou svou uznávanou elektronickou pečetí.
Z ust. § 337 odst. 2 zákoníku práce vyplývá, že zaměstnanec může písemnost určenou zaměstnavateli doručovat prostřednictvím sítě anebo služby elektronických komunikací za těchto podmínek:
- zaměstnavatel s tím souhlasí,
- zaměstnavatel oznámil (zaměstnanci) elektronickou adresu pro doručování,
- jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel jsou držiteli uznávaného elektronického podpisu (zaměstnavatel případně uznávané elektronické pečetě).
Další články
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.



