Jednotné měsíční hlášení: ulehčí zaměstnavatelům i zaměstnancům
Také už vás jako zaměstnavatele nebaví každý měsíc vyplňovat a odesílat na dvě desítky přehledů, výkazů a hlášení na všechny strany? Od 1. 1. 2026 už nemusíte. Účinnosti nabyl nový zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, který by vám měl výrazně ulehčit ve vaší administrativní zátěži. Pojďme se na tuto novinku podívat trochu blíž.
Místo desítek formulářů jedno měsíční hlášení
Dosud byli zaměstnavatelé povinni podávat pravidelná hlášení zahrnující často totožné údaje o zaměstnancích a jejich mzdách, a to vcelku rozsáhlému spektru institucí – od České správy sociálního zabezpečení, přes Finanční správu, až po Úřad práce či Český statistický úřad. Nově by mělo většinu těchto podání nahradit jednotné měsíční hlášení zasílané Ministerstvu práce a sociálních věcí, které bude následně požadované údaje sdílet příslušným institucím samo.
Jaké povinnosti zaměstnavatelům zůstanou a jaké přibydou?
Do evidence zaměstnavatelů se bude nově přihlašovat každý nový zaměstnavatel, a to ještě předtím, než k výkonu práce nastoupí jeho první zaměstnanec (2-15 dní předem). Současně budou zaměstnavatelé povinní přihlásit každou svoji mzdovou účtárnu, která jim vede evidenci mezd. Pokud naopak zaměstnavatelem být přestane, musí se z evidence do 8 dní odhlásit.
Do evidence zaměstnanců budete povinní registrovat vašeho nového pracovníka před nástupem výkonu práce buď kompletně, anebo jen částečně s tím, že zbylé údaje budete moci doplnit až po jeho nástupu (nejpozději však do 8 dní). Když si tak nebudete jistí, že zaměstnanec skutečně nastoupí, ušetříte si částečnou registrací administrativní práci, pokud to tak skutečně dopadne. A co pak v takovém případě dělat? Mělo by stačit poslat České správě sociálního zabezpečení jednoduché storno.
Napadá Vás otázka, jak to je, pokud zaměstnáváte cizince? Pak se ptáte správně – u nich totiž možnost částečné registrace mít nebudete, bude třeba je do evidence zaměstnanců přihlásit kompletně již před nástupem do práce.
Pokud již zaměstnavateli jste a plnili jste dosud svoje ohlašovací povinnosti, nebudete se v novém systému muset registrovat znovu úplně od začátku. Nicméně Vaší povinností bude doplnit ty údaje, které jste odevzdávali jiným institucím než České správě sociálního zabezpečení. Tuto povinnost je třeba splnit do 8 dní od spuštění systému jednotného hlášení.
Některé povinnosti vám pak jako zaměstnavatelům naopak ubydou. Vedle již zmíněného odpadnutí nutnosti vyplňovat velké množství formulářů a dokládat často totožné údaje různým institucím nově například nebudete muset odevzdávat evidenční listy důchodového pojištění.
A co změny přinesou pro zaměstnance?
I zaměstnanci by si s jednotným měsíčním hlášením měli přijít na své. Významný benefit by mělo přinést například při vyřizování jejich žádostí o přiznání podpory v nezaměstnanosti či dávek státní sociální podpory, anebo při podávání daňových přiznání, která budou díky údajům poskytnutým Finanční správě předvyplněná a ušetří zaměstnancům čas jejich vyplňováním a omezí chybovost.
První měsíční hlášení podáváme v dubnu 2026
Od července letošního roku již probíhá zkušební provoz nového systému, ten ostrý by se měl spustit 1. 4. 2026. Do června 2026 budete povinní doposlat měsíční hlášení za měsíce leden, únor a březen. Od 1. 7. 2026 pak vejde v účinnost povinnost částečné či kompletní registrace zaměstnanců před jejich nástupem do práce a v případě částečné registrace povinnost dodat chybějící údaje do 8 dní po zahájení výkonu práce.
Hlášení se bude podávat do 20. dne následujícího měsíce s tím, že tento den bude také posledním, do něhož budete moci hlášení opravit a komunikovat s Českou správou sociálního zabezpečení případné nejasnosti. K podání můžete využít systém České správy sociálního zabezpečení, případně její datovou schránku, kterou jednotné měsíční hlášení zašlete ve formátu .xml.
Nepodceňte přípravu, za neplnění povinností vám hrozí pokuty
Nový zákon přináší i nové sankce. Pokud se ve stanovené lhůtě nepřihlásíte do evidence zaměstnavatelů anebo zaměstnance do evidence zaměstnanců, vystavujete se nebezpečí, že budete až o 100 000 korun lehčí. A za nepodání jednotného měsíčního hlášení vám hrozí pokuta až 5 000 korun za každého zaměstnance.
Zavedení jednotného měsíčního hlášení bude pro většinu zaměstnavatelů i dodavatelů účetních a mzdových služeb znamenat nutnost úpravy jejich účetních softwarů tak, aby se této legislativní novince přizpůsobili. Všem tak doporučujeme, aby přípravy nepodcenili a začali je řešit co nejdříve. Za případnou pokutu to rozhodně nestojí.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




