Kdo se nemůže vrátit do zaměstnání z důvodu války či zrušených letů, toho zaměstnavatel musí ze zákona omluvit
Aktuální situace na Blízkém východě vzbuzuje řadu praktických otázek pro občany v zahraničí. Co se týče jejich opožděného návratu, neměli by se zaměstnanci obávat následků své absence na pracovišti. Zaměstnavatel by je dle zákoníku práce měl bez dalšího omluvit a nesmí je jakkoli postihnout.
„Lidé, kteří si museli nedobrovolně prodloužit pobyt v oblasti Blízkého východu, jsou automaticky chráněni zákoníkem práce, co se týče jejich docházky. Válka i zrušený let spadají do kategorie objektivních důvodů, proč se zaměstnanec nemohl do práce dostavit, a jeho absence je tak omluvena,“ shrnuje Michael Mráček z Dentons.
Stačí, když zaměstnanec situaci hodnověrným způsobem prokáže, například zrušenou letenkou, potvrzením o ubytování v hotelu či jinak.
„Na druhou stranu se jedná o tzv. překážku v práci, která není nijak placena. Zaměstnanec proto nemá za dobu jejího trvání nárok na mzdu ani na náhradu mzdy,“ dodává pro zaměstnance méně příznivou informaci advokát Michael Mráček.
Zaměstnanci si nemusí v žádném případě prodlužovat dovolenou nebo brát neplacené volno. Postačí jednoduše, když zaměstnavatele vyrozumí o své situaci. Zaměstnavatel v takovém případě musí pracovní volno poskytnout na nezbytně nutnou dobu, tedy až do návratu zaměstnance. Jedná se o zákonnou povinnost zaměstnavatele. „Pokud zaměstnanec překážku v práci řádně oznámí a případně na žádost zaměstnavatele hodnověrně prokáže, zaměstnavatel nemá na výběr a musí pracovní volno zaměstnanci poskytnout a jeho absenci v práci omluvit,“ komentuje Michael Mráček.
Samozřejmě, pokud zaměstnavatel chce, může zaměstnancům v této situaci pomoci a nad rámec zákoníku práce jim poskytnout například náhradu mzdy nebo nějakou formu placeného volna. „Co se týče dovolené, tak tu zaměstnavatel nemůže zaměstnanci na dobu překážky v práci určit jednostranně. Musí se s ním v takovém případě na poskytnutí dovolené domluvit. Nemůže se tedy stát, že zaměstnanec oznámí zaměstnavateli překážku v práci (například, že uvízl v Dubaji) a zaměstnavatel jednostranně nařídí zaměstnanci čerpání třeba dvou týdnů dovolené,“ uzavírá advokát Michael Mráček z Dentons.
Další články
Švarcsystém znovu na rozcestí: přísná judikatura, zesílení kontrol a chystaná změna zákona
Spolupráce s kontraktory patří již řadu let k citlivým tématům pracovního práva.
Nadační fond: nástroj ochrany a správy rodinného majetku, o kterém se stále častěji mluví
Nadační fond je velmi zajímavý nástroj správy a ochrany soukromého a rodinného majetku. Má vlastní právní osobnost, pružnější správu oproti některým jiným nástrojům, možnost zachovat diskrétnost a zároveň si udržet plnou kontrolu nad fungováním fondu prostřednictvím správní rady.
Kdo odpovídá za škodu, když vozidlo řídí algoritmus?
Automatizovaná vozidla nejsou pouze technologickou inovací automobilového průmyslu. Představují současně test schopnosti práva rozdělit odpovědnost ve světě, kde rozhodování vzniká v souhře člověka, softwaru, dat, výrobců, provozovatelů a infrastruktury. Tradiční otázka „Kdo řídil?“ se tak postupně mění na otázku „Kdo odpovídá za systém, který řídil?“.
Existuje povinnost čerpat mateřskou dovolenou?
Mateřská dovolená bývá tradičně chápána jako nástroj ochrany zaměstnankyně a dítěte, otázkou však zůstává, zda její čerpání představuje pouze právo, nebo i povinnost. Pozornost je věnována zejména minimální délce mateřské dovolené, možnostem výkonu práce v tomto období a výkladu české právní úpravy ve světle evropského práva a judikatury. Reflektovány jsou také praktické dopady pro zaměstnavatele i zaměstnankyně a úvahy nad tím, zda současné nastavení mateřské dovolené skutečně odpovídá účelu právní ochrany.
Může soud snížit náhradu za spoluvlastnický podíl u „spekulantů“?
Lze snížit náhradu za spoluvlastnický podíl při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud došlo ke spekulativnímu nabytí takového podílu? Nejvyšší soud nyní upřesnil, kdy to možné je – a kdy ne.
