Kdo se nemůže vrátit do zaměstnání z důvodu války či zrušených letů, toho zaměstnavatel musí ze zákona omluvit
Aktuální situace na Blízkém východě vzbuzuje řadu praktických otázek pro občany v zahraničí. Co se týče jejich opožděného návratu, neměli by se zaměstnanci obávat následků své absence na pracovišti. Zaměstnavatel by je dle zákoníku práce měl bez dalšího omluvit a nesmí je jakkoli postihnout.
„Lidé, kteří si museli nedobrovolně prodloužit pobyt v oblasti Blízkého východu, jsou automaticky chráněni zákoníkem práce, co se týče jejich docházky. Válka i zrušený let spadají do kategorie objektivních důvodů, proč se zaměstnanec nemohl do práce dostavit, a jeho absence je tak omluvena,“ shrnuje Michael Mráček z Dentons.
Stačí, když zaměstnanec situaci hodnověrným způsobem prokáže, například zrušenou letenkou, potvrzením o ubytování v hotelu či jinak.
„Na druhou stranu se jedná o tzv. překážku v práci, která není nijak placena. Zaměstnanec proto nemá za dobu jejího trvání nárok na mzdu ani na náhradu mzdy,“ dodává pro zaměstnance méně příznivou informaci advokát Michael Mráček.
Zaměstnanci si nemusí v žádném případě prodlužovat dovolenou nebo brát neplacené volno. Postačí jednoduše, když zaměstnavatele vyrozumí o své situaci. Zaměstnavatel v takovém případě musí pracovní volno poskytnout na nezbytně nutnou dobu, tedy až do návratu zaměstnance. Jedná se o zákonnou povinnost zaměstnavatele. „Pokud zaměstnanec překážku v práci řádně oznámí a případně na žádost zaměstnavatele hodnověrně prokáže, zaměstnavatel nemá na výběr a musí pracovní volno zaměstnanci poskytnout a jeho absenci v práci omluvit,“ komentuje Michael Mráček.
Samozřejmě, pokud zaměstnavatel chce, může zaměstnancům v této situaci pomoci a nad rámec zákoníku práce jim poskytnout například náhradu mzdy nebo nějakou formu placeného volna. „Co se týče dovolené, tak tu zaměstnavatel nemůže zaměstnanci na dobu překážky v práci určit jednostranně. Musí se s ním v takovém případě na poskytnutí dovolené domluvit. Nemůže se tedy stát, že zaměstnanec oznámí zaměstnavateli překážku v práci (například, že uvízl v Dubaji) a zaměstnavatel jednostranně nařídí zaměstnanci čerpání třeba dvou týdnů dovolené,“ uzavírá advokát Michael Mráček z Dentons.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
