Kdo se nemůže vrátit do zaměstnání z důvodu války či zrušených letů, toho zaměstnavatel musí ze zákona omluvit
Aktuální situace na Blízkém východě vzbuzuje řadu praktických otázek pro občany v zahraničí. Co se týče jejich opožděného návratu, neměli by se zaměstnanci obávat následků své absence na pracovišti. Zaměstnavatel by je dle zákoníku práce měl bez dalšího omluvit a nesmí je jakkoli postihnout.
„Lidé, kteří si museli nedobrovolně prodloužit pobyt v oblasti Blízkého východu, jsou automaticky chráněni zákoníkem práce, co se týče jejich docházky. Válka i zrušený let spadají do kategorie objektivních důvodů, proč se zaměstnanec nemohl do práce dostavit, a jeho absence je tak omluvena,“ shrnuje Michael Mráček z Dentons.
Stačí, když zaměstnanec situaci hodnověrným způsobem prokáže, například zrušenou letenkou, potvrzením o ubytování v hotelu či jinak.
„Na druhou stranu se jedná o tzv. překážku v práci, která není nijak placena. Zaměstnanec proto nemá za dobu jejího trvání nárok na mzdu ani na náhradu mzdy,“ dodává pro zaměstnance méně příznivou informaci advokát Michael Mráček.
Zaměstnanci si nemusí v žádném případě prodlužovat dovolenou nebo brát neplacené volno. Postačí jednoduše, když zaměstnavatele vyrozumí o své situaci. Zaměstnavatel v takovém případě musí pracovní volno poskytnout na nezbytně nutnou dobu, tedy až do návratu zaměstnance. Jedná se o zákonnou povinnost zaměstnavatele. „Pokud zaměstnanec překážku v práci řádně oznámí a případně na žádost zaměstnavatele hodnověrně prokáže, zaměstnavatel nemá na výběr a musí pracovní volno zaměstnanci poskytnout a jeho absenci v práci omluvit,“ komentuje Michael Mráček.
Samozřejmě, pokud zaměstnavatel chce, může zaměstnancům v této situaci pomoci a nad rámec zákoníku práce jim poskytnout například náhradu mzdy nebo nějakou formu placeného volna. „Co se týče dovolené, tak tu zaměstnavatel nemůže zaměstnanci na dobu překážky v práci určit jednostranně. Musí se s ním v takovém případě na poskytnutí dovolené domluvit. Nemůže se tedy stát, že zaměstnanec oznámí zaměstnavateli překážku v práci (například, že uvízl v Dubaji) a zaměstnavatel jednostranně nařídí zaměstnanci čerpání třeba dvou týdnů dovolené,“ uzavírá advokát Michael Mráček z Dentons.
Další články
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?




