Kdo se nemůže vrátit do zaměstnání z důvodu války či zrušených letů, toho zaměstnavatel musí ze zákona omluvit
Aktuální situace na Blízkém východě vzbuzuje řadu praktických otázek pro občany v zahraničí. Co se týče jejich opožděného návratu, neměli by se zaměstnanci obávat následků své absence na pracovišti. Zaměstnavatel by je dle zákoníku práce měl bez dalšího omluvit a nesmí je jakkoli postihnout.
„Lidé, kteří si museli nedobrovolně prodloužit pobyt v oblasti Blízkého východu, jsou automaticky chráněni zákoníkem práce, co se týče jejich docházky. Válka i zrušený let spadají do kategorie objektivních důvodů, proč se zaměstnanec nemohl do práce dostavit, a jeho absence je tak omluvena,“ shrnuje Michael Mráček z Dentons.
Stačí, když zaměstnanec situaci hodnověrným způsobem prokáže, například zrušenou letenkou, potvrzením o ubytování v hotelu či jinak.
„Na druhou stranu se jedná o tzv. překážku v práci, která není nijak placena. Zaměstnanec proto nemá za dobu jejího trvání nárok na mzdu ani na náhradu mzdy,“ dodává pro zaměstnance méně příznivou informaci advokát Michael Mráček.
Zaměstnanci si nemusí v žádném případě prodlužovat dovolenou nebo brát neplacené volno. Postačí jednoduše, když zaměstnavatele vyrozumí o své situaci. Zaměstnavatel v takovém případě musí pracovní volno poskytnout na nezbytně nutnou dobu, tedy až do návratu zaměstnance. Jedná se o zákonnou povinnost zaměstnavatele. „Pokud zaměstnanec překážku v práci řádně oznámí a případně na žádost zaměstnavatele hodnověrně prokáže, zaměstnavatel nemá na výběr a musí pracovní volno zaměstnanci poskytnout a jeho absenci v práci omluvit,“ komentuje Michael Mráček.
Samozřejmě, pokud zaměstnavatel chce, může zaměstnancům v této situaci pomoci a nad rámec zákoníku práce jim poskytnout například náhradu mzdy nebo nějakou formu placeného volna. „Co se týče dovolené, tak tu zaměstnavatel nemůže zaměstnanci na dobu překážky v práci určit jednostranně. Musí se s ním v takovém případě na poskytnutí dovolené domluvit. Nemůže se tedy stát, že zaměstnanec oznámí zaměstnavateli překážku v práci (například, že uvízl v Dubaji) a zaměstnavatel jednostranně nařídí zaměstnanci čerpání třeba dvou týdnů dovolené,“ uzavírá advokát Michael Mráček z Dentons.
Další články
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.
Britský Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch banky, která odmítla plnit z akreditivů kvůli mezinárodním sankcím
Přelomový verdikt britského Nejvyššího soudu přináší nová pravidla pro mezinárodní dokumentární praxi. Na příkladu sporu banky UniCredit s irskými leasingovými společnostmi článek ukazuje, jak mezinárodní sankce zasahují do bankovních záruk a akreditivů a jakou právní ochranu mají banky při prověřování sankčních rizik – a to i bez výslovně sjednaných sankčních klauzulí.
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.



