Nová podpora v nezaměstnanosti usnadní kariérní změny
Flexinovela Zákoníku práce, která v pátek prošla schválením v poslanecké sněmovně a míří do senátu, obsahuje mimo jiné velmi důležitý celkový redesign podpory v nezaměstnanosti a podpory v rekvalifikaci.
Právě tyto úpravy mohou pomoci snížit finanční bariéry pro změny práce – včetně případného doplnění či změny kvalifikace – a mohou výrazně pomoci lidem, kteří v aktuálním zaměstnání už nemají příliš dobré podmínky a odhodlávají se k odchodu za lepší prací.
Cílem novely zákoníku práce není dostat více lidí na Úřady práce, ale zajistit, aby povinné pojištění v podobě podpory v nezaměstnanosti skutečně plnilo svou funkci pro všechny – včetně těch, kteří ji obvykle sami nechtějí využívat.
Většina lidí stále mění zaměstnání bez potřeby vstoupit do evidence ÚP a zejména bez čerpání podpory – týká se to více než dvou třetin všech případů. Funkčnější model podpory by však mohl motivovat více lidí k pružnější změně práce, případně i k sebevědomějšímu vyjednávání o podmínkách v současném zaměstnání, protože by odstranil obavu, že v případě nezdaru nebudou mít žádnou finanční oporu.
Vyšší podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících, tj. pro období krátkodobé nezaměstnanosti, má dát prostor pro hledání adekvátního uplatnění za co nejlepších podmínek. Větší pokles podpory v dalších obdobích a poměrně silná podpora v rekvalifikaci má naopak rychleji motivovat k případnému posunu v zaměření, když se hledání práce v původní profesi nedaří. A co je za mě navíc naprosto zásadní: nový model podpory v nezaměstnanosti konečně přestane trestat lidi, kteří se rozhodnou odejít z vlastní vůle.
Ve výsledku častější vyjednávání o podmínkách a vyšší mobilita na trhu práce prokazatelně přispívají k rychlejšímu růstu mezd. To se pak promítá i do vyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění, vyšších daňových příjmů, většího prostoru pro spotřebu domácností a lepšího financování potřebných veřejných služeb.
Další články
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.
Presumpce (ne)viny pod tlakem veřejnosti
Trestní řízení stojí na jednoduchém, ale zásadním principu: Stát musí vinu prokázat. Nestačí silné podezření, mediálně působivý příběh, uvalení vazby, policejní zásah ani veřejný tlak. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, je potřeba na člověka hledět jako na nevinného.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.



