Nová podpora v nezaměstnanosti usnadní kariérní změny
Flexinovela Zákoníku práce, která v pátek prošla schválením v poslanecké sněmovně a míří do senátu, obsahuje mimo jiné velmi důležitý celkový redesign podpory v nezaměstnanosti a podpory v rekvalifikaci.
Právě tyto úpravy mohou pomoci snížit finanční bariéry pro změny práce – včetně případného doplnění či změny kvalifikace – a mohou výrazně pomoci lidem, kteří v aktuálním zaměstnání už nemají příliš dobré podmínky a odhodlávají se k odchodu za lepší prací.
Cílem novely zákoníku práce není dostat více lidí na Úřady práce, ale zajistit, aby povinné pojištění v podobě podpory v nezaměstnanosti skutečně plnilo svou funkci pro všechny – včetně těch, kteří ji obvykle sami nechtějí využívat.
Většina lidí stále mění zaměstnání bez potřeby vstoupit do evidence ÚP a zejména bez čerpání podpory – týká se to více než dvou třetin všech případů. Funkčnější model podpory by však mohl motivovat více lidí k pružnější změně práce, případně i k sebevědomějšímu vyjednávání o podmínkách v současném zaměstnání, protože by odstranil obavu, že v případě nezdaru nebudou mít žádnou finanční oporu.
Vyšší podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících, tj. pro období krátkodobé nezaměstnanosti, má dát prostor pro hledání adekvátního uplatnění za co nejlepších podmínek. Větší pokles podpory v dalších obdobích a poměrně silná podpora v rekvalifikaci má naopak rychleji motivovat k případnému posunu v zaměření, když se hledání práce v původní profesi nedaří. A co je za mě navíc naprosto zásadní: nový model podpory v nezaměstnanosti konečně přestane trestat lidi, kteří se rozhodnou odejít z vlastní vůle.
Ve výsledku častější vyjednávání o podmínkách a vyšší mobilita na trhu práce prokazatelně přispívají k rychlejšímu růstu mezd. To se pak promítá i do vyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění, vyšších daňových příjmů, většího prostoru pro spotřebu domácností a lepšího financování potřebných veřejných služeb.
Další články
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.
Od odpovědi k odpovědné právní práci. Proč se v české advokacii mění standard využití AI
Umělá inteligence už v právu neslouží jen k rychlému vyhledání odpovědi. Skutečnou hodnotu začne mít teprve tehdy, když pracuje nad ověřenými právními zdroji, respektuje mlčenlivost a umožňuje kontrolu nad daty i výstupy. Právě tímto směrem se dnes posouvají i specializované právní platformy včetně nových řešení v ekosystému CODEXIS.
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.




