Od ledna se změní systém minimální mzdy. Skončí zároveň zaručená mzda v soukromém sektoru
Od 1. ledna 2025 vstupují v platnost zásadní změny v oblasti pracovního práva. Novela zákoníku práce přináší automatickou valorizaci minimální mzdy, ruší zaručenou mzdu v soukromém sektoru a zavádí nový systém zaručeného platu ve veřejné sféře. Úpravy zásadně mění pravidla hry pro zaměstnance i zaměstnavatele.
„Zákoník práce bývá v České republice novelizován již skoro pravidelně každým rokem, což znepřehledňuje situaci jak pro firmy, tak pro zaměstnance. Ani letošek přitom nebyl žádnou výjimkou. Zatímco na sebe většinu pozornosti strhla takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, vedle ní mnohem dále legislativním procesem prošla novela týkající se odměňování za práci. Ta bude účinná již 1. ledna 2025. Shodné datum účinnosti měla mít také ona flexibilní novela, nicméně je celkem jisté, že ji zákonodárci nestihnou do té doby schválit,“ komentuje Michael Mráček z advokátní kanceláře Dentons.
Jednou ze zásadních novinek novely zákoníku práce, která nabude účinnosti od ledna, je valorizace minimální mzdy. Minimální mzda bude od příštího roku valorizována automaticky na základě průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství a koeficientu stanoveného vládou. Do roku 2029 by měla dosáhnout 47 % průměrné mzdy. Již v roce 2025 se očekává její zvýšení na 20 800 Kč, což odpovídá 42,2 % průměrné mzdy.
„Automatická valorizace přinese zaměstnavatelům větší stabilitu a předvídatelnost v plánování nákladů,“ říká advokát Michael Mráček. „Zaměstnanci pak získají jistotu, že vývoj minimální mzdy bude systematický a nebude záviset na politickém rozhodování,“ dodává.
Novela také ruší zaručenou mzdu, která dosud stanovovala minimální výdělky podle náročnosti a odpovědnosti práce v osmi kategoriích. „Zrušení zaručené mzdy zjednoduší systém odměňování a zaměstnavatelům umožní větší flexibilitu při stanovování výše platů,“ vysvětluje Michael Mráček z Dentons. „Na druhou stranu však může dojít k oslabení ochrany zaměstnanců, kteří se nyní budou muset spoléhat na individuální či kolektivní vyjednávání,“ upozorňuje.
Tento krok je pozitivně vnímán zejména menšími zaměstnavateli, kteří se dlouhodobě potýkali s vysokými administrativními nároky spojenými s dodržováním pravidel zaručené mzdy. Pro zaměstnance však znamená větší důraz na schopnost obhajovat vlastní pracovní podmínky.
Ve státní a veřejné sféře nicméně novela zavádí nový systém zaručeného platu, který nahradí dosavadní zaručenou mzdu. Tento systém rozdělí odměňování do čtyř úrovní, přičemž nejnižší bude odpovídat minimální mzdě a nejvyšší dosáhne až 1,6násobku této částky.
„Nový systém přinese větší přehlednost a rovnost v odměňování zaměstnanců veřejného sektoru,“ hodnotí změnu Michael Mráček. „Zaměstnanci získají větší jistotu a možnost předvídat své příjmy, což může zvýšit stabilitu v tomto odvětví,“ dodává.
Novela zákoníku práce klade na firmy i zaměstnance nové nároky. „Firmy by měly přehodnotit své mzdové politiky, aby zůstaly konkurenceschopné nejen v oblasti odměňování, ale i pracovních podmínek,“ doporučuje závěrem Michael Mráček z Dentons.
Další články
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.




