Od ledna se změní systém minimální mzdy. Skončí zároveň zaručená mzda v soukromém sektoru
Od 1. ledna 2025 vstupují v platnost zásadní změny v oblasti pracovního práva. Novela zákoníku práce přináší automatickou valorizaci minimální mzdy, ruší zaručenou mzdu v soukromém sektoru a zavádí nový systém zaručeného platu ve veřejné sféře. Úpravy zásadně mění pravidla hry pro zaměstnance i zaměstnavatele.
„Zákoník práce bývá v České republice novelizován již skoro pravidelně každým rokem, což znepřehledňuje situaci jak pro firmy, tak pro zaměstnance. Ani letošek přitom nebyl žádnou výjimkou. Zatímco na sebe většinu pozornosti strhla takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, vedle ní mnohem dále legislativním procesem prošla novela týkající se odměňování za práci. Ta bude účinná již 1. ledna 2025. Shodné datum účinnosti měla mít také ona flexibilní novela, nicméně je celkem jisté, že ji zákonodárci nestihnou do té doby schválit,“ komentuje Michael Mráček z advokátní kanceláře Dentons.
Jednou ze zásadních novinek novely zákoníku práce, která nabude účinnosti od ledna, je valorizace minimální mzdy. Minimální mzda bude od příštího roku valorizována automaticky na základě průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství a koeficientu stanoveného vládou. Do roku 2029 by měla dosáhnout 47 % průměrné mzdy. Již v roce 2025 se očekává její zvýšení na 20 800 Kč, což odpovídá 42,2 % průměrné mzdy.
„Automatická valorizace přinese zaměstnavatelům větší stabilitu a předvídatelnost v plánování nákladů,“ říká advokát Michael Mráček. „Zaměstnanci pak získají jistotu, že vývoj minimální mzdy bude systematický a nebude záviset na politickém rozhodování,“ dodává.
Novela také ruší zaručenou mzdu, která dosud stanovovala minimální výdělky podle náročnosti a odpovědnosti práce v osmi kategoriích. „Zrušení zaručené mzdy zjednoduší systém odměňování a zaměstnavatelům umožní větší flexibilitu při stanovování výše platů,“ vysvětluje Michael Mráček z Dentons. „Na druhou stranu však může dojít k oslabení ochrany zaměstnanců, kteří se nyní budou muset spoléhat na individuální či kolektivní vyjednávání,“ upozorňuje.
Tento krok je pozitivně vnímán zejména menšími zaměstnavateli, kteří se dlouhodobě potýkali s vysokými administrativními nároky spojenými s dodržováním pravidel zaručené mzdy. Pro zaměstnance však znamená větší důraz na schopnost obhajovat vlastní pracovní podmínky.
Ve státní a veřejné sféře nicméně novela zavádí nový systém zaručeného platu, který nahradí dosavadní zaručenou mzdu. Tento systém rozdělí odměňování do čtyř úrovní, přičemž nejnižší bude odpovídat minimální mzdě a nejvyšší dosáhne až 1,6násobku této částky.
„Nový systém přinese větší přehlednost a rovnost v odměňování zaměstnanců veřejného sektoru,“ hodnotí změnu Michael Mráček. „Zaměstnanci získají větší jistotu a možnost předvídat své příjmy, což může zvýšit stabilitu v tomto odvětví,“ dodává.
Novela zákoníku práce klade na firmy i zaměstnance nové nároky. „Firmy by měly přehodnotit své mzdové politiky, aby zůstaly konkurenceschopné nejen v oblasti odměňování, ale i pracovních podmínek,“ doporučuje závěrem Michael Mráček z Dentons.
Další články
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.




