Ozbrojený konflikt způsobený invazí Ruské federace na Ukrajinu: dopady do pracovního práva
Zaměstnanci s povolávacími rozkazy, prodloužení dlouhodobých pobytů, registrace nově příchozích osob či dávky v hmotné nouzi a mnohé další.
Povolávací rozkazy
Danou situaci lze posoudit jako překážku v práci podle § 199 odst. 1 ZP, tedy jinou důležitou osobní překážku v práci, a dle MPSV je zaměstnavatel povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda takovému zaměstnanci poskytne náhradu mzdy či nikoliv.
Překážka v práci nemá vliv na platnost uděleného pracovního povolení, zaměstnanecké karty či modré karty. Osoba s povolávacím rozkazem, která v ČR měla platné pracovní povolení, se bude moct vrátit do ČR a pracovat zde, pokud bude mít v tu dobu stále platné povolení, případně absolvuje níže popsaný proces.
Pobytová oprávnění, možnost pracovat
V souvislosti s konfliktem na území Ukrajiny vydalo Ministerstvo vnitra informace pro ukrajinské občany, kteří se na území ČR nyní nacházejí a kteří na naše území nyní přichází, podrobnosti naleznete zde.
Pro osoby, které v ČR již pobývají
Prodloužení dlouhodobých pobytů podléhá nadále standardnímu režimu na pracovištích Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra („OAMP MV“).
V případě blížícího se konce platnosti schengenského víza / sezónního víza / mimořádného pracovní víza v následujících 14 dnech a nemožnosti se vrátit na Ukrajinu z důvodu ozbrojeného konfliktu, je třeba, aby se daná osoba dostavila na OAMP MV, kde může požádat o speciální dlouhodobé vízum.
V případě, že osoba v ČR není zaměstnána, musí požádat o povolení k zaměstnání, pokud ovšem zaměstnána je, může nadále pracovat.
Pro nově příchozí osoby
Vstupující osoba se zaregistruje na Policii ČR, ledaže to za ní udělá ubytovatel. Rámci bezvízového styku je tak možné v ČR zůstat 90 dní (v rámci jakéhokoliv 180denního období).
Pokud se osoba bude chtít zapojit do běžného života, bude nutné požádat o speciální dlouhodobé vízum, případně také pracovní povolení.
V současné době Ministerstvo vnitra nedoporučuje žádat v ČR o azyl, účelnější má být požádat o speciální dlouhodobé vízum.
Po získání speciálního dlouhodobého víza je možné požádat o pracovní povolení. Pokud má zaměstnavatel ohlášené volné pracovní místo na úřadu práce, může na toto místo uzavřít se žadatelem pracovní smlouvu, která bude přílohou žádosti o vydání pracovního povolení. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce v místě příslušném podle místa výkonu dané práce. Povolení se vydává na 2 roky, a to i opakovaně. Podrobnosti naleznete zde.
Zdravotní pojištění
Okamžikem udělení víza za účelem strpění pobytu se osoba stává účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění s přístupem ke zdravotní péči v plném rozsahu s tím, že pojistné za ní odvádí český stát.
Osoby pobývající v ČR v rámci bezvízového styku by si měly zajistit komerční cestovní pojištění.
Dávky v hmotné nouzi
Osoby, kterým bylo uděleno speciální dlouhodobé vízum, mohou žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení) a i o mimořádnou okamžitou pomoc. Žádost se podává na tištěném formuláři osobně na Úřadu práce ČR, případně elektronicky.
Výše uvedené informace vychází z údajů uveřejněných večer 28. února 2022, nicméně s ohledem na rychlý vývoj situace doporučujeme výše uvedené informace ověřovat denně zejména na webech Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví.
Vstup na území ČR – výjimky z covidových opatření
S účinností od 25. února 2022 mají dle ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví občané Ukrajiny vstupující do ČR cestou z Ukrajiny a obdobně občané EU včetně občanů ČR, kde byly bezprostředně ohroženi ozbrojeným konfliktem, výjimku:
- ze zákazu vstupu na území České republiky,
- z povinnosti před zahájením přepravy vyplnit Příjezdový formulář,
- z povinnosti před zahájením přepravy disponovat výsledkem testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, certifikátem o provedeném nebo dokončeném očkování, anebo certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 a tyto předložit na vyžádání při hraniční nebo pobytové kontrole a
- z povinnosti podrobit se RT-PCR testu na území České republiky.
Obdobně to platí pro osoby tranzitující do jiného státu, jehož jsou občany nebo ve kterém mají oprávnění k pobyt, přes Českou republiku z Ukrajiny, kde byly bezprostředně před příchodem vystaveny ohrožení ozbrojeného konfliktu a přes území České republiky pouze tranzitují do státu. Tyto osoby jsou povinny opustit území České republiky do 48 hodin od vstupu.

Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



