Ozbrojený konflikt způsobený invazí Ruské federace na Ukrajinu: dopady do pracovního práva
Zaměstnanci s povolávacími rozkazy, prodloužení dlouhodobých pobytů, registrace nově příchozích osob či dávky v hmotné nouzi a mnohé další.
Povolávací rozkazy
Danou situaci lze posoudit jako překážku v práci podle § 199 odst. 1 ZP, tedy jinou důležitou osobní překážku v práci, a dle MPSV je zaměstnavatel povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda takovému zaměstnanci poskytne náhradu mzdy či nikoliv.
Překážka v práci nemá vliv na platnost uděleného pracovního povolení, zaměstnanecké karty či modré karty. Osoba s povolávacím rozkazem, která v ČR měla platné pracovní povolení, se bude moct vrátit do ČR a pracovat zde, pokud bude mít v tu dobu stále platné povolení, případně absolvuje níže popsaný proces.
Pobytová oprávnění, možnost pracovat
V souvislosti s konfliktem na území Ukrajiny vydalo Ministerstvo vnitra informace pro ukrajinské občany, kteří se na území ČR nyní nacházejí a kteří na naše území nyní přichází, podrobnosti naleznete zde.
Pro osoby, které v ČR již pobývají
Prodloužení dlouhodobých pobytů podléhá nadále standardnímu režimu na pracovištích Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra („OAMP MV“).
V případě blížícího se konce platnosti schengenského víza / sezónního víza / mimořádného pracovní víza v následujících 14 dnech a nemožnosti se vrátit na Ukrajinu z důvodu ozbrojeného konfliktu, je třeba, aby se daná osoba dostavila na OAMP MV, kde může požádat o speciální dlouhodobé vízum.
V případě, že osoba v ČR není zaměstnána, musí požádat o povolení k zaměstnání, pokud ovšem zaměstnána je, může nadále pracovat.
Pro nově příchozí osoby
Vstupující osoba se zaregistruje na Policii ČR, ledaže to za ní udělá ubytovatel. Rámci bezvízového styku je tak možné v ČR zůstat 90 dní (v rámci jakéhokoliv 180denního období).
Pokud se osoba bude chtít zapojit do běžného života, bude nutné požádat o speciální dlouhodobé vízum, případně také pracovní povolení.
V současné době Ministerstvo vnitra nedoporučuje žádat v ČR o azyl, účelnější má být požádat o speciální dlouhodobé vízum.
Po získání speciálního dlouhodobého víza je možné požádat o pracovní povolení. Pokud má zaměstnavatel ohlášené volné pracovní místo na úřadu práce, může na toto místo uzavřít se žadatelem pracovní smlouvu, která bude přílohou žádosti o vydání pracovního povolení. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce v místě příslušném podle místa výkonu dané práce. Povolení se vydává na 2 roky, a to i opakovaně. Podrobnosti naleznete zde.
Zdravotní pojištění
Okamžikem udělení víza za účelem strpění pobytu se osoba stává účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění s přístupem ke zdravotní péči v plném rozsahu s tím, že pojistné za ní odvádí český stát.
Osoby pobývající v ČR v rámci bezvízového styku by si měly zajistit komerční cestovní pojištění.
Dávky v hmotné nouzi
Osoby, kterým bylo uděleno speciální dlouhodobé vízum, mohou žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení) a i o mimořádnou okamžitou pomoc. Žádost se podává na tištěném formuláři osobně na Úřadu práce ČR, případně elektronicky.
Výše uvedené informace vychází z údajů uveřejněných večer 28. února 2022, nicméně s ohledem na rychlý vývoj situace doporučujeme výše uvedené informace ověřovat denně zejména na webech Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví.
Vstup na území ČR – výjimky z covidových opatření
S účinností od 25. února 2022 mají dle ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví občané Ukrajiny vstupující do ČR cestou z Ukrajiny a obdobně občané EU včetně občanů ČR, kde byly bezprostředně ohroženi ozbrojeným konfliktem, výjimku:
- ze zákazu vstupu na území České republiky,
- z povinnosti před zahájením přepravy vyplnit Příjezdový formulář,
- z povinnosti před zahájením přepravy disponovat výsledkem testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, certifikátem o provedeném nebo dokončeném očkování, anebo certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 a tyto předložit na vyžádání při hraniční nebo pobytové kontrole a
- z povinnosti podrobit se RT-PCR testu na území České republiky.
Obdobně to platí pro osoby tranzitující do jiného státu, jehož jsou občany nebo ve kterém mají oprávnění k pobyt, přes Českou republiku z Ukrajiny, kde byly bezprostředně před příchodem vystaveny ohrožení ozbrojeného konfliktu a přes území České republiky pouze tranzitují do státu. Tyto osoby jsou povinny opustit území České republiky do 48 hodin od vstupu.

Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.



