Ozbrojený konflikt způsobený invazí Ruské federace na Ukrajinu: dopady do pracovního práva
Zaměstnanci s povolávacími rozkazy, prodloužení dlouhodobých pobytů, registrace nově příchozích osob či dávky v hmotné nouzi a mnohé další.
Povolávací rozkazy
Danou situaci lze posoudit jako překážku v práci podle § 199 odst. 1 ZP, tedy jinou důležitou osobní překážku v práci, a dle MPSV je zaměstnavatel povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda takovému zaměstnanci poskytne náhradu mzdy či nikoliv.
Překážka v práci nemá vliv na platnost uděleného pracovního povolení, zaměstnanecké karty či modré karty. Osoba s povolávacím rozkazem, která v ČR měla platné pracovní povolení, se bude moct vrátit do ČR a pracovat zde, pokud bude mít v tu dobu stále platné povolení, případně absolvuje níže popsaný proces.
Pobytová oprávnění, možnost pracovat
V souvislosti s konfliktem na území Ukrajiny vydalo Ministerstvo vnitra informace pro ukrajinské občany, kteří se na území ČR nyní nacházejí a kteří na naše území nyní přichází, podrobnosti naleznete zde.
Pro osoby, které v ČR již pobývají
Prodloužení dlouhodobých pobytů podléhá nadále standardnímu režimu na pracovištích Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra („OAMP MV“).
V případě blížícího se konce platnosti schengenského víza / sezónního víza / mimořádného pracovní víza v následujících 14 dnech a nemožnosti se vrátit na Ukrajinu z důvodu ozbrojeného konfliktu, je třeba, aby se daná osoba dostavila na OAMP MV, kde může požádat o speciální dlouhodobé vízum.
V případě, že osoba v ČR není zaměstnána, musí požádat o povolení k zaměstnání, pokud ovšem zaměstnána je, může nadále pracovat.
Pro nově příchozí osoby
Vstupující osoba se zaregistruje na Policii ČR, ledaže to za ní udělá ubytovatel. Rámci bezvízového styku je tak možné v ČR zůstat 90 dní (v rámci jakéhokoliv 180denního období).
Pokud se osoba bude chtít zapojit do běžného života, bude nutné požádat o speciální dlouhodobé vízum, případně také pracovní povolení.
V současné době Ministerstvo vnitra nedoporučuje žádat v ČR o azyl, účelnější má být požádat o speciální dlouhodobé vízum.
Po získání speciálního dlouhodobého víza je možné požádat o pracovní povolení. Pokud má zaměstnavatel ohlášené volné pracovní místo na úřadu práce, může na toto místo uzavřít se žadatelem pracovní smlouvu, která bude přílohou žádosti o vydání pracovního povolení. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce v místě příslušném podle místa výkonu dané práce. Povolení se vydává na 2 roky, a to i opakovaně. Podrobnosti naleznete zde.
Zdravotní pojištění
Okamžikem udělení víza za účelem strpění pobytu se osoba stává účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění s přístupem ke zdravotní péči v plném rozsahu s tím, že pojistné za ní odvádí český stát.
Osoby pobývající v ČR v rámci bezvízového styku by si měly zajistit komerční cestovní pojištění.
Dávky v hmotné nouzi
Osoby, kterým bylo uděleno speciální dlouhodobé vízum, mohou žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení) a i o mimořádnou okamžitou pomoc. Žádost se podává na tištěném formuláři osobně na Úřadu práce ČR, případně elektronicky.
Výše uvedené informace vychází z údajů uveřejněných večer 28. února 2022, nicméně s ohledem na rychlý vývoj situace doporučujeme výše uvedené informace ověřovat denně zejména na webech Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví.
Vstup na území ČR – výjimky z covidových opatření
S účinností od 25. února 2022 mají dle ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví občané Ukrajiny vstupující do ČR cestou z Ukrajiny a obdobně občané EU včetně občanů ČR, kde byly bezprostředně ohroženi ozbrojeným konfliktem, výjimku:
- ze zákazu vstupu na území České republiky,
- z povinnosti před zahájením přepravy vyplnit Příjezdový formulář,
- z povinnosti před zahájením přepravy disponovat výsledkem testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, certifikátem o provedeném nebo dokončeném očkování, anebo certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 a tyto předložit na vyžádání při hraniční nebo pobytové kontrole a
- z povinnosti podrobit se RT-PCR testu na území České republiky.
Obdobně to platí pro osoby tranzitující do jiného státu, jehož jsou občany nebo ve kterém mají oprávnění k pobyt, přes Českou republiku z Ukrajiny, kde byly bezprostředně před příchodem vystaveny ohrožení ozbrojeného konfliktu a přes území České republiky pouze tranzitují do státu. Tyto osoby jsou povinny opustit území České republiky do 48 hodin od vstupu.

Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.



