Ozbrojený konflikt způsobený invazí Ruské federace na Ukrajinu: dopady do pracovního práva
Zaměstnanci s povolávacími rozkazy, prodloužení dlouhodobých pobytů, registrace nově příchozích osob či dávky v hmotné nouzi a mnohé další.
Povolávací rozkazy
Danou situaci lze posoudit jako překážku v práci podle § 199 odst. 1 ZP, tedy jinou důležitou osobní překážku v práci, a dle MPSV je zaměstnavatel povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda takovému zaměstnanci poskytne náhradu mzdy či nikoliv.
Překážka v práci nemá vliv na platnost uděleného pracovního povolení, zaměstnanecké karty či modré karty. Osoba s povolávacím rozkazem, která v ČR měla platné pracovní povolení, se bude moct vrátit do ČR a pracovat zde, pokud bude mít v tu dobu stále platné povolení, případně absolvuje níže popsaný proces.
Pobytová oprávnění, možnost pracovat
V souvislosti s konfliktem na území Ukrajiny vydalo Ministerstvo vnitra informace pro ukrajinské občany, kteří se na území ČR nyní nacházejí a kteří na naše území nyní přichází, podrobnosti naleznete zde.
Pro osoby, které v ČR již pobývají
Prodloužení dlouhodobých pobytů podléhá nadále standardnímu režimu na pracovištích Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra („OAMP MV“).
V případě blížícího se konce platnosti schengenského víza / sezónního víza / mimořádného pracovní víza v následujících 14 dnech a nemožnosti se vrátit na Ukrajinu z důvodu ozbrojeného konfliktu, je třeba, aby se daná osoba dostavila na OAMP MV, kde může požádat o speciální dlouhodobé vízum.
V případě, že osoba v ČR není zaměstnána, musí požádat o povolení k zaměstnání, pokud ovšem zaměstnána je, může nadále pracovat.
Pro nově příchozí osoby
Vstupující osoba se zaregistruje na Policii ČR, ledaže to za ní udělá ubytovatel. Rámci bezvízového styku je tak možné v ČR zůstat 90 dní (v rámci jakéhokoliv 180denního období).
Pokud se osoba bude chtít zapojit do běžného života, bude nutné požádat o speciální dlouhodobé vízum, případně také pracovní povolení.
V současné době Ministerstvo vnitra nedoporučuje žádat v ČR o azyl, účelnější má být požádat o speciální dlouhodobé vízum.
Po získání speciálního dlouhodobého víza je možné požádat o pracovní povolení. Pokud má zaměstnavatel ohlášené volné pracovní místo na úřadu práce, může na toto místo uzavřít se žadatelem pracovní smlouvu, která bude přílohou žádosti o vydání pracovního povolení. Žádost se podává na krajské pobočce Úřadu práce v místě příslušném podle místa výkonu dané práce. Povolení se vydává na 2 roky, a to i opakovaně. Podrobnosti naleznete zde.
Zdravotní pojištění
Okamžikem udělení víza za účelem strpění pobytu se osoba stává účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění s přístupem ke zdravotní péči v plném rozsahu s tím, že pojistné za ní odvádí český stát.
Osoby pobývající v ČR v rámci bezvízového styku by si měly zajistit komerční cestovní pojištění.
Dávky v hmotné nouzi
Osoby, kterým bylo uděleno speciální dlouhodobé vízum, mohou žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení) a i o mimořádnou okamžitou pomoc. Žádost se podává na tištěném formuláři osobně na Úřadu práce ČR, případně elektronicky.
Výše uvedené informace vychází z údajů uveřejněných večer 28. února 2022, nicméně s ohledem na rychlý vývoj situace doporučujeme výše uvedené informace ověřovat denně zejména na webech Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví.
Vstup na území ČR – výjimky z covidových opatření
S účinností od 25. února 2022 mají dle ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví občané Ukrajiny vstupující do ČR cestou z Ukrajiny a obdobně občané EU včetně občanů ČR, kde byly bezprostředně ohroženi ozbrojeným konfliktem, výjimku:
- ze zákazu vstupu na území České republiky,
- z povinnosti před zahájením přepravy vyplnit Příjezdový formulář,
- z povinnosti před zahájením přepravy disponovat výsledkem testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, certifikátem o provedeném nebo dokončeném očkování, anebo certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 a tyto předložit na vyžádání při hraniční nebo pobytové kontrole a
- z povinnosti podrobit se RT-PCR testu na území České republiky.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



