Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří
Dne 1.1.2026 nabyl účinnosti zákon č. 324/2025 Sb. o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který byl přijat za účelem zlepšení zajištění zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek.
Zákon zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat výše uvedeným zaměstnancům na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření. V případě, že zaměstnanci využijí této možnosti, mohou si našetřit peněžení prostředky pro předdůchodový a důchodový věk. Zákon zároveň zmírnil časové podmínky pro čerpání předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření pro zaměstnance, kterým zaměstnavatel platil povinný příspěvek.
Oznámení zaměstnance
Je třeba upozornit, že zaměstnavatelé nemají automatickou povinnost začít zaměstnancům přispívat. Tato povinnost vzniká teprve na základě oznámení zaměstnance, že uplatňuje právo na povinný příspěvek.
Zaměstnanec musí v rámci oznámení uvést, na jaký penzijní produkt má zaměstnavatel přispívat (označení penzijní společnosti a číslo účtu, případně další nezbytné údaje pro zaplacení jako například variabilní symbol).
Informační povinnost
Aby se zaměstnanci o svém nároku a nutnosti požádat o povinní příspěvek dozvěděli, zavedl Zákon informační povinnost zaměstnavatelů.
Informace musí být písemná a musí být poskytnuta všem zaměstnancům, jichž se právo na povinný příspěvek týká. Zaměstnavatel v ní musí informovat o nároku na povinný příspěvek a o tom, jak lze nárok na povinný příspěvek uplatnit. Písemná forma zahrnuje také elektronickou podobu. V případě, že zaměstnavatel informuje zaměstnance elektronicky, musí zajistit, aby si mohl zaměstnanec informaci uložit a vytisknout.
Informační povinnost musí zaměstnavatel splnit dříve, než začne zaměstnanec rizikovou práci vykonávat. V případě, že zaměstnanec ke dni nabytí účinnosti Zákona již rizikovou práci vykonává, je zaměstnavatel povinen splnit tuto povinnost do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti Zákona, tedy do 16. 1. 2026.
Výše povinného příspěvku
Výše povinného příspěvku je Zákonem stanovena na 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce. Rozhodné období je kalendářní měsíc.
Za směnu se pro účely Zákona považuje směna v délce 8 hodin. Rizikovou směnou je ta, v níž zaměstnanec vykonává rizikovou práci alespoň po její převážnou část. Je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce.
V této souvislosti je třeba upozornit, že důvodová zpráva Zákona výslovně počítá s tím, že zaměstnavatel může splnit povinnost platit povinný příspěvek příspěvkem, který do účinnosti Zákona platit dobrovolně v rámci sjednaného nebo stanoveného benefitu. Je tedy možné, že zaměstnanec, který má nárok na povinný příspěvek, bude dostávat stejný příspěvek, jako zaměstnanec, který nárok na povinný příspěvek nemá (případně zaměstnavatel bude pouze doplácet část povinného příspěvku do 4% vyměřovacího základu, pokud je dobrovolně poskytovaný příspěvek nižší).
Riziková práce
Pro účely povinného příspěvku pak rizikovou prací není každá práce rizika, ale pouze ta, která je zařazena do třetí kategorie, a to pouze pro faktory vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem nebo celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami.
Práce zařazená do čtvrté kategorie do „rizikové práce“ pro účely povinného příspěvku nespadá, a to proto, že jde o doplnění systému zavedeného s účinností od 1.1.2025 v důchodovém pojištění pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie.
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]




