Pracovní úrazy – jaké největší chyby připraví poškozené o kompenzaci?
Oběti pracovních úrazů či nemoci z povolání si každý rok 28. dubna připomínají Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V Česku se s úrazy v zaměstnání setká více než 40 000 lidí, drtivá většina z nich má nárok na odškodnění.
Pan Jindřich měl nelehkou, ale docela zajímavou práci – jezdil ve skladu veliké firmy s vysokozdvižným vozíkem. Jednoho dne se ovšem stala nehoda, vozík uklouzl na vrstvě prachu, přejel muži nohu, zlomil ji a ještě mu amputoval prsty. Co se stalo dál, muž vůbec nečekal. Zaměstnavatel prohlásil, že vše byla jen a pouze skladníkova vina a vyhodil ho s tím, že muž nemá sebemenší nárok na jakékoliv odškodnění. „To ale samozřejmě nebyla pravda. S panem Jindřichem jsme se spojili a začali jednat s firmou. Stačilo pohrozit Inspektorátem práce a rázem byl úraz zpětně uznán jako pracovní, takže se začala standardně řešit kompenzace. Nakonec muž získal téměř milion korun,“ popisuje Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje. Bohužel však poškozený přišel o 12 platů odstupného, na které by měl normálně nárok – jenže firma ho hned po úraze donutila podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru, jinak mu hrozila povinností uhradit zboží, které se při nehodě poškodilo.
„Tento případ je dokonalou ilustrací všech chyb, které může člověk po úraze v práci udělat,“ říká Beck, podle kterého se potíže týkají třetiny případů, které Vindicia řeší. Firma se běžně setkává s celou řadou mýtů, pracovníci si například myslí, že odškodnění platí sám zaměstnavatel, popřípadě se domnívají, že pokud k úrazu došlo jejich nepozorností, na žádnou kompenzaci nemají nárok. „To ale není pravda, většinou dojde maximálně ke krácení odškodnění a poškozený si stále může přijít na vysoké částky. Ty navíc uhradí pojišťovna, nikoliv firma, která je ze zákona pojištěna,“ upřesňuje Beck.
Odškodnění za pracovní úraz přitom roste, podle statistik Vindicia byla průměrná částka vyplacená v roce 2021 o 27 tisíc korun vyšší ve srovnání s předchozím rokem. Vyšplhala se tak na 548 tisíc korun.
Jaké jsou nejčastější chyby, které lidé dělají po úraze v práci?
1. Chybějící zápis
V prvé řadě je nutné dokázat, že se úraz vůbec stal, a to právě při výkonu zaměstnání. „Pokud to situace dovolí, trvejte na tom, aby byl úraz zapsán do knihy úrazů. Poškozený musí dostat kopii zápisu o pracovním úrazu - na to dokonce existuje speciální formulář. Je to základní doklad o tom, že zaměstnavatel přiznává, že ke zranění došlo právě v souvislosti s výkonem zaměstnání,“ zdůrazňuje Vindicia. V opačném případě se musí vše zpětně dokazovat a dohledávat.
2. Podpis dohody
Pokud se vám stane úraz v práci, zákon vás chrání. Firma vás nemůže jen tak vyhodit, a to dokonce ani v případě, že se po návratu z nemocnice kvůli následkům zranění nemůžete vrátit na původní pozici. Měli byste zastávat jinou funkci a odměna by měla být dorovnána na původní výši. Jeden z triků nepoctivých zaměstnavatelů je ten, že se pod pohrůžkou snaží zraněného zaměstnance dotlačit k podpisu ukončení práce dohodou. Nikdy to nedělejte! Takový krok vás může připravit o dorovnání platu, což mohou být statisícové částky.
3. Potvrzení dokumentu, kterému nerozumíte
Existují i zaměstnavatelé schopní využít šoku hned po vážném zranění. Dávají pracovníkům podepsat přiznání o tom, že si úraz zavinili sami a berou na sebe veškerou zodpovědnost. Nikdy nic podobného nepodepisujte, a pokud vás k tomu firma donutí, jakmile to půjde, podpis rozporujte s tím, že byl zneužit váš vážný stav.
4. Zanedbání svědectví a fotek
Váš dobrý přítel je po úraze mobilní telefon. Poslouží jako foťák, pomocí kterého zdokumentujete celou situaci a snadněji prokážete, že se úraz skutečně stal v souvislosti s výkonem povolání. Nafoťte si i svá zranění, a to včetně modřin. Zajistěte si rovněž svědky, kteří vám potvrdí, nejlépe opět se záznamem na mobil, jak se úraz stal.
5. Malá snaha se bránit
Při pracovním úraze jste v právu, zákon myslí na vaši ochranu. Nebojte se proto prát se o své nároky, dokonce i v případě, kdy zaměstnavatel tvrdí, že má směrnici o interních pravidlech, kterou jste vy sami podepsali. Rozbor umí dokázat, že jde o falešný dokument, který firma nafingovala až po nehodě, a to ve snaze svalit celou vinu na zaměstnance. Pokud se nebráníte, můžete přijít o statisíce.
6. Skutečně vážné porušení pravidel
Jediný krok, který vás o odškodnění skutečně může připravit, úrazu vlastně spíše předchází. Jedná se o závažné a úmyslné porušení pravidel. „Vztahuje se například na nehodu při řízení služebního auta pod vlivem alkoholu, popřípadě na ignorování striktního zákazu. V takovém případě se může stát, že bude plná zodpovědnost přiznána vám a o odškodnění přijdete. Proto se řiďte jak zákony, tak i pravidly zaměstnavatele a zásadami bezpečnosti práce,“ říká Beck, podle kterého je důležité například i nošení ochranných pomůcek.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.



