Pracovních úrazů meziročně přibylo, odškodnění roste. Poškození ale stále chybují
Podle statistik Českého statistického úřadu loni došlo k 44 933 pracovním úrazům, což představuje 8% nárůst oproti roku 2020.
Drtivá většina případů si vyžádala pracovní neschopnost delší než tři dny. Společnost Vindicia, která se zaměřuje na odškodnění po nehodách a úrazech v zaměstnání, uvádí, že stoupla i průměrná částka kompenzace. Vyšplhala se na 548 372 korun. Na ještě vyšší odškodnění dal nedávno vyhlídky judikát Ústavního soudu.
Zatímco celkový počet úrazů se zvýšil, jedno číslo bylo pozitivní. V meziročním srovnání zemřelo o 20 lidí méně, při výkonu zaměstnání přišlo o život 88 osob. Obětem pracovních úrazů náleží odškodnění. Podle statistik společnosti Vindicia se průměrná kompenzace zvyšuje, v roce 2021 činila 548 372 CZK. Zároveň se o ni uchází více lidí, loni o 3 % více než předloni. „Stále se ale setkáváme s tím, že se lidé spokojí se zlomkem částky, kterou by mohli získat. Dělají totiž celou řadu chyb, kvůli kterým o adekvátní odškodnění přijdou, a především vůbec netuší, na co mají vlastně právo,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Na to hřeší i někteří zaměstnavatelé, kteří se v případě úrazu zaměstnance snaží zbavit zodpovědnosti a celou vinu i finanční důsledky svalují na pracovníka.
Beck uvádí příklad skladnice, na kterou se zřítil regál přetížený plechovkami s barvou. Těžce zraněná žena původně čelila okamžité výpovědi a dokonce i požadavku zaplatit 18 000 korun za rozlité barvy. Ze strachu částku skutečně uhradila, poté se však rozhodla bránit. Teprve po zásahu odborníků byla žena přijata zpět, vráceny jí byly peníze za barvy a dosud získala odškodnění přesahující 400 000 korun. Na určení odstupného a kompenzaci ztížení společenského uplatnění ještě čeká.
„V drtivé většině případů má zraněný zaměstnanec právo na odškodnění. Aby ho ztratil či byla částka krácena, musel by výrazně porušit bezpečnostní pravidla, ignorovat interní směrnice, nenosit pracovní pomůcky, popřípadě být během nehody pod vlivem návykových látek,“ upřesňuje Beck. Podle jeho zkušeností je však každý třetí případ komplikovaný přístupem zaměstnavatele či zmateným postupem zaměstnanců. Proces spravedlivého odškodnění brzdí mimo jiné i mýtus rozšířený u firem i pracovníků – že kompenzaci platí zaměstnavatel z vlastní kapsy. Zaměstnanci se následně bojí o odškodnění usilovat, protože nechtějí riskovat ztrátu práce, společnosti se zase nestaví vstřícně vůči statisícovým částkám. Reálně však finanční stránku pokrývá pojišťovna, u které jsou všichni zaměstnavatelé ze zákona pojištěni.
Šanci na vyšší odškodnění otevřel judikát Ústavního soudu
Ačkoliv už nyní přesahuje průměrné odškodnění 500 000 korun, poškozeným se otevřela cesta k ještě zajímavějším částkám. „Novou šanci na vyšší odškodnění pro oběti pracovních úrazů otevřel Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2925/20. Ten konstatoval, že pokud je pro poškozeného výhodnější finančně ohodnotit následky úrazu podle Metodiky nejvyššího soudu, mělo by to být přípustné. V takovém případě kompenzace odráží růst průměrné mzdy, stejně jako u dopravních nehod a je tak výrazně vyšší,“ vysvětluje Beck.
Rozhodnutí by mělo oslabit dosud panující nespravedlnost. Odškodnění je určeno na základě bodů: čím větší jsou následky úrazu, tím více bodů a více peněz. Hodnota jednoho bodu je u dopravních nehod pravidelně navyšována na základě růstu průměrné mzdy, letos tak činí 374,99 korun. U pracovních úrazů je však pevně stanovena na 250 korun.
Průměrná částka odškodnění za pracovní úrazy 2020
521 308 CZK
Průměrná částka odškodnění za pracovní úrazy 2021
548 372 CZK
Tj. nárůst o 5,2 %
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
