Stravenkový paušál
Ministerstvo financí pracuje na novele zákona o daních z příjmů, která by mj. měla podnikatelům i zaměstnancům umožnit používání daňového zvýhodnění na stravování novým a jednodušším způsobem. Stravenky jsou přitom v České republice oblíbeným a často poskytovaným benefitem.
Jedná se o tzv. „stravenkový paušál“, díky němuž by zaměstnanec místo klasických stravenek mohl dostávat peníze od zaměstnavatele přímo, bez účasti společnosti, která stravenky prodává. Příspěvek na stravu by přitom byl pro zaměstnavatele i nadále osvobozen od daně a platby pojistného.
Zaměstnavatelům, ale potažmo i podnikatelům, kteří přijímají stravenky jako platidlo za své zboží či služby, by ubyla vysoká administrativa. Ta je v současné době největší nevýhodou a brzdou současného systému stravenek. Dalším zásadním důvodem jsou pak poplatky stravenkářským společnostem. Ty se běžně pohybují ve výši 5 až 7 %. V případě propadnutí stravenky se navíc stravenka stává čistým příjmem společnosti, která stravenku vydala.
Smyslem daňového zvýhodnění je podpora závodního stravování. Tuto možnost dnes má podle údajů Ministerstva financí jen necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 ze 4,3 milionu zaměstnanců v ČR. Dalších 1,5 milionu zaměstnanců získává stravenky formou benefitu od svého zaměstnavatele. Z toho vyplývá, že zbývající čtvrtina, tedy cca 1 milion zaměstnanců nemá přístup ani k jednomu z těchto benefitů. Ministerstvo financí chce tak připravovanou novelou a zavedením stravenkového paušálu podpořit poskytování příspěvků na stravování u zaměstnanců, kteří nemají možnost využít příspěvek na stravování ve formě stravenek nebo závodního stravování.
Možnost poskytování stravenek při použití současného režimu by zůstala beze změny. Při schválení výše uvedené novely by si tedy mohl zaměstnavatel vybrat, jakým způsobem bude poskytovat příspěvek na stravování. Buď pro zaměstnance zajistí stravu (podnikové jídelny, kantýny) nebo poskytne poukazy (klasické stravenky). V obou těchto případech je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele 55 % ceny jídla či hodnoty poskytované stravenky a 45 % je sraženo zaměstnanci z čisté výplaty. Jako třetí alternativu by pak zaměstnavatel mohl nově využít daňově osvobozený stravenkový paušál, díky kterému by zaměstnanec namísto stravenek dostal peníze přímo bez existence placeného zprostředkovatele.
Zdroj: bnt journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




