Stravenkový paušál
Ministerstvo financí pracuje na novele zákona o daních z příjmů, která by mj. měla podnikatelům i zaměstnancům umožnit používání daňového zvýhodnění na stravování novým a jednodušším způsobem. Stravenky jsou přitom v České republice oblíbeným a často poskytovaným benefitem.
Jedná se o tzv. „stravenkový paušál“, díky němuž by zaměstnanec místo klasických stravenek mohl dostávat peníze od zaměstnavatele přímo, bez účasti společnosti, která stravenky prodává. Příspěvek na stravu by přitom byl pro zaměstnavatele i nadále osvobozen od daně a platby pojistného.
Zaměstnavatelům, ale potažmo i podnikatelům, kteří přijímají stravenky jako platidlo za své zboží či služby, by ubyla vysoká administrativa. Ta je v současné době největší nevýhodou a brzdou současného systému stravenek. Dalším zásadním důvodem jsou pak poplatky stravenkářským společnostem. Ty se běžně pohybují ve výši 5 až 7 %. V případě propadnutí stravenky se navíc stravenka stává čistým příjmem společnosti, která stravenku vydala.
Smyslem daňového zvýhodnění je podpora závodního stravování. Tuto možnost dnes má podle údajů Ministerstva financí jen necelá polovina zaměstnanců, přibližně 1,8 ze 4,3 milionu zaměstnanců v ČR. Dalších 1,5 milionu zaměstnanců získává stravenky formou benefitu od svého zaměstnavatele. Z toho vyplývá, že zbývající čtvrtina, tedy cca 1 milion zaměstnanců nemá přístup ani k jednomu z těchto benefitů. Ministerstvo financí chce tak připravovanou novelou a zavedením stravenkového paušálu podpořit poskytování příspěvků na stravování u zaměstnanců, kteří nemají možnost využít příspěvek na stravování ve formě stravenek nebo závodního stravování.
Možnost poskytování stravenek při použití současného režimu by zůstala beze změny. Při schválení výše uvedené novely by si tedy mohl zaměstnavatel vybrat, jakým způsobem bude poskytovat příspěvek na stravování. Buď pro zaměstnance zajistí stravu (podnikové jídelny, kantýny) nebo poskytne poukazy (klasické stravenky). V obou těchto případech je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele 55 % ceny jídla či hodnoty poskytované stravenky a 45 % je sraženo zaměstnanci z čisté výplaty. Jako třetí alternativu by pak zaměstnavatel mohl nově využít daňově osvobozený stravenkový paušál, díky kterému by zaměstnanec namísto stravenek dostal peníze přímo bez existence placeného zprostředkovatele.
Zdroj: bnt journal
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
