Svatby, pohřby, vyšetření. Podmínky zvláštního volna v práci se pro zaměstnance poprvé změní, a to po 19 letech
Zaměstnanci mají ve výjimečných případech ze zákona právo na volno v práci. Mezi tyto takzvané překážky v práci patří zejména volno na svatbu, pohřeb blízkého člověka a doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Definuje je nařízení vlády z roku 2006, které bude brzy novelizováno, a to vůbec poprvé.
Plánovaná úprava má zaměstnancům usnadnit orientaci v jejich právech a povinnostech – především tím, že podmínky upřesní. Zároveň budou zaměstnanci moci nárok uplatnit ve více případech.
„Pro zaměstnance by se pravděpodobně od 1. června 2025 mělo zpřehlednit, zdali a za jakých podmínek budou mít nárok na volno v práci v případech svatby, pohřbu, doprovodu do zdravotnického zařízení a v případě dalších takzvaných překážek v práci. Nařízení vlády z roku 2006 v některých ohledech nebylo zcela jednoznačné, navíc se za tu dobu proměnily i další skutečnosti. Novelizované nařízení vlády například historicky poprvé zmiňuje stejnopohlavní páry, které spolu uzavřely svazek partnerství – právně zavedený zkraje roku 2025. Reaguje také na samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem a dále pak na flexibilní novelu zákoníku práce, která byla schválena Senátem a její účinnost se předpokládá také k 1. červnu 2025,“ sděluje advokátka Jitka Soldado z Dentons.
Volno při úmrtí nejbližšího se značně prodlouží
Doposud platí, že zaměstnanci náleží volno na nezbytně nutnou dobu, maximálně však jeden den volna, s náhradou mzdy na den pohřbu člena širší rodiny nebo člena domácnosti, případně další den, pokud tento pohřeb obstarává. U manžela, partnera či potomka se pak k pracovnímu volnu na den pohřbu přičtou ještě další dva dny s náhradou mzdy navíc.
„U širší rodiny museli někteří zaměstnanci složitě dokazovat, že se ceremonie účastnili pouze nezbytně nutnou dobu, za kterou jim náleží náhrada mzdy. Nově se tato nepříjemnost odstraní, tito zaměstnanci nebudou muset zaměstnavateli předkládat žádné dokumenty, a proplacené volno dostanou v maximální možné míře – tedy na celý den,“ vysvětluje Jitka Soldado.
Převratné je plánované zavedení dalších pěti dní volna z práce navíc při úmrtí manžela, partnera, druha, potomka, vnuka, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance. Ty by ovšem byly již neplacené.
Náhrada mzdy v době vlastní svatby bude lépe definována
Na vlastní svatební obřad mají zaměstnanci nárok na dva dny volna. Na tom se nic nezmění. Nicméně za jeden den mají také nárok na náhradu mzdy, přičemž nebylo jasné, za který. „Nyní se však pro zaměstnance s různým ohodnocením za jednotlivé dny konečně vyjasní, že náhrada mzdy se vztahuje konkrétně na den obřadu. Zároveň nepůjde jen o svatby, ale i o obřad uzavření partnerství, pro které se mohou páry stejného pohlaví rozhodnout od 1. ledna 2025,“ říká advokátka Jitka Soldado.
Ze zákona mají nárok dále na jeden den placeného volna také rodiče na svatbě dítěte. Obráceně to pak ale funguje trochu jinak – pokud se dítě účastní svatby rodiče, má nárok jen na neplacené volno.
Doprovod tam, ale nově i zpátky
Při striktním výkladu původního nařízení z roku 2006 mají zaměstnanci nárok na to zanechat práci, když doprovází rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení.
„Až nově bude jasně vymezeno, že stejný nárok na pracovní volno (s náhradou mzdy) mají také při doprovodu člena rodiny ze zdravotnického zařízení, tedy například z nemocnice nebo ordinace. Ačkoliv v praxi se tak již běžně postupuje, zde novela naplňuje svůj cíl podmínky lépe konkretizovat,“ komentuje Jitka Soldado z Dentons.
S účinností novelizace se počítá přibližně od léta. „Novela nařízení vlády týkající se překážek v práci by měla nabýt účinnosti společně s plánovanou flexibilní novelou zákoníku práce, takže dle aktuálních odhadů zřejmě od 1. června 2025,“ komentuje Jitka Soldado s tím, že záležet bude na tom, zda návrh flexibilní novely zákoníku práce bude v současném znění schválen Senátem a podepsán prezidentem.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




