Svatby, pohřby, vyšetření. Podmínky zvláštního volna v práci se pro zaměstnance poprvé změní, a to po 19 letech
Zaměstnanci mají ve výjimečných případech ze zákona právo na volno v práci. Mezi tyto takzvané překážky v práci patří zejména volno na svatbu, pohřeb blízkého člověka a doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Definuje je nařízení vlády z roku 2006, které bude brzy novelizováno, a to vůbec poprvé.
Plánovaná úprava má zaměstnancům usnadnit orientaci v jejich právech a povinnostech – především tím, že podmínky upřesní. Zároveň budou zaměstnanci moci nárok uplatnit ve více případech.
„Pro zaměstnance by se pravděpodobně od 1. června 2025 mělo zpřehlednit, zdali a za jakých podmínek budou mít nárok na volno v práci v případech svatby, pohřbu, doprovodu do zdravotnického zařízení a v případě dalších takzvaných překážek v práci. Nařízení vlády z roku 2006 v některých ohledech nebylo zcela jednoznačné, navíc se za tu dobu proměnily i další skutečnosti. Novelizované nařízení vlády například historicky poprvé zmiňuje stejnopohlavní páry, které spolu uzavřely svazek partnerství – právně zavedený zkraje roku 2025. Reaguje také na samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem a dále pak na flexibilní novelu zákoníku práce, která byla schválena Senátem a její účinnost se předpokládá také k 1. červnu 2025,“ sděluje advokátka Jitka Soldado z Dentons.
Volno při úmrtí nejbližšího se značně prodlouží
Doposud platí, že zaměstnanci náleží volno na nezbytně nutnou dobu, maximálně však jeden den volna, s náhradou mzdy na den pohřbu člena širší rodiny nebo člena domácnosti, případně další den, pokud tento pohřeb obstarává. U manžela, partnera či potomka se pak k pracovnímu volnu na den pohřbu přičtou ještě další dva dny s náhradou mzdy navíc.
„U širší rodiny museli někteří zaměstnanci složitě dokazovat, že se ceremonie účastnili pouze nezbytně nutnou dobu, za kterou jim náleží náhrada mzdy. Nově se tato nepříjemnost odstraní, tito zaměstnanci nebudou muset zaměstnavateli předkládat žádné dokumenty, a proplacené volno dostanou v maximální možné míře – tedy na celý den,“ vysvětluje Jitka Soldado.
Převratné je plánované zavedení dalších pěti dní volna z práce navíc při úmrtí manžela, partnera, druha, potomka, vnuka, rodiče, prarodiče nebo sourozence zaměstnance. Ty by ovšem byly již neplacené.
Náhrada mzdy v době vlastní svatby bude lépe definována
Na vlastní svatební obřad mají zaměstnanci nárok na dva dny volna. Na tom se nic nezmění. Nicméně za jeden den mají také nárok na náhradu mzdy, přičemž nebylo jasné, za který. „Nyní se však pro zaměstnance s různým ohodnocením za jednotlivé dny konečně vyjasní, že náhrada mzdy se vztahuje konkrétně na den obřadu. Zároveň nepůjde jen o svatby, ale i o obřad uzavření partnerství, pro které se mohou páry stejného pohlaví rozhodnout od 1. ledna 2025,“ říká advokátka Jitka Soldado.
Ze zákona mají nárok dále na jeden den placeného volna také rodiče na svatbě dítěte. Obráceně to pak ale funguje trochu jinak – pokud se dítě účastní svatby rodiče, má nárok jen na neplacené volno.
Doprovod tam, ale nově i zpátky
Při striktním výkladu původního nařízení z roku 2006 mají zaměstnanci nárok na to zanechat práci, když doprovází rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení.
„Až nově bude jasně vymezeno, že stejný nárok na pracovní volno (s náhradou mzdy) mají také při doprovodu člena rodiny ze zdravotnického zařízení, tedy například z nemocnice nebo ordinace. Ačkoliv v praxi se tak již běžně postupuje, zde novela naplňuje svůj cíl podmínky lépe konkretizovat,“ komentuje Jitka Soldado z Dentons.
S účinností novelizace se počítá přibližně od léta. „Novela nařízení vlády týkající se překážek v práci by měla nabýt účinnosti společně s plánovanou flexibilní novelou zákoníku práce, takže dle aktuálních odhadů zřejmě od 1. června 2025,“ komentuje Jitka Soldado s tím, že záležet bude na tom, zda návrh flexibilní novely zákoníku práce bude v současném znění schválen Senátem a podepsán prezidentem.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




