Úrazy na home office: 5 tipů, jak se domoci odškodnění
Epidemie covid 19 vyhnala z kanceláří podstatnou část zaměstnanců, kteří nyní pracují na home office. Mají ale nárok na odškodnění pracovního úrazu, pokud se v takové situaci doma zraní?
Zákon problematiku úrazů při práci z domova neošetřuje – zároveň ovšem není důvod odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci v souvislosti s prací z režimu home office vylučovat. Judikatura se zde bude pravděpodobně vyvíjet, přičemž se bude přihlížet například k obvyklé pracovní době a podobně. Zcela zásadní je, aby zaměstnavatel zaměstnancův úraz uznal jako pracovní. „V současnosti řešíme s klientem zcela ukázkový případ. Muž byl v kuchyni a slyšel, že na počítači se mu snaží někdo dovolat na videokonferenci. Pospíchal tedy, upadl na schodech a poranil si koleno a zlomil ruku. Zaměstnavatel tuto situaci zcela férově posoudil jako pracovní úraz a my nyní pracujeme na posudku na bolestné,“ popisuje aktuální kauzu Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Připomíná, že kompenzace v těchto případech nejde z kapsy zaměstnavatele, ale z pojistky, kterou má pro případ pracovního úrazu každá firma ze zákona sjednanou.
5 tipů, jak zvýšit šanci na odškodnění pracovního úrazu při home office
1) Pracovní smlouva by měla obsahovat i možnost práce na home office
Home office je mezi zaměstnanci oblíbená i mimo epidemii covid 19. Pro odškodnění je ale důležité, aby byla tato možnost zakotvena i v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel tak oficiálně uznává, že část svých pracovních povinností vykonává zaměstnanec mimo kancelář, a to v domácím prostředí. A pokud se při výkonu práce zraní, má právo na kompenzaci.
**2) Mějte ve smlouvě čas, kdy se máte věnovat práci
**Další položkou, která by neměla ve smlouvě chybět, je doba, která je vyhrazena výkonu zaměstnání. Má jasně popisovat, zda jde o pevně určený čas, nebo o flexibilní dobu.
3) Jasně specifikujte, že se skutečně jedná o pracovní úraz
Nestačí jen uvádět, že se člověk zranil v době, kdy měl oficiálně pracovat. Zranění by mělo skutečně souviset s výkonem práce. Pokud člověk například upadne při cestě k domácí kopírce, popřípadě během konferenčního hovoru, nárok na odškodnění by mít měl. Jestliže pracovníka srazí auto při cestě pro svačinu či se opaří při přípravě oběda, nárok nemá, ačkoliv k problému došlo v pracovní době. Proto jasně uvádějte nejen typ zdravotních potíží, ale i okolnosti, za kterých k nim došlo.
4) Zaměstnavatel musí uznat úraz jako pracovní
Důležitým bodem je, aby zaměstnavatel uznal úraz jako pracovní. Tento krok otevírá cestu k odškodnění a je pro něj zásadní. Zdůrazněte jak souvislost zranění s prací, tak i skutečnost, že kompenzaci neplatí přímo zaměstnavatel, ale jeho pojišťovna.
5) Dodejte dobré důkazy
Pracovní úraz se v domácím prostředí velice těžko dokazuje, proto záleží na každém detailu. Pomůže, pokud má poškozený v ruce jasné a silné důkazy. „Ten nejlepší nástroj na dokumentaci máme skoro každý v kapse – je to náš mobilní telefon. Pokud máme tu možnost, okamžitě po nehodě si vyfoťte nejen svá zranění, ale také celou situaci. Pomůže vám to dokázat, že jste si úraz přivodili opravdu v blízkosti počítače, a ne třeba při ranní sprše,“ radí Beck, podle kterého samozřejmě pomohou i svědci.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.



