Úrazy na home office: 5 tipů, jak se domoci odškodnění
Epidemie covid 19 vyhnala z kanceláří podstatnou část zaměstnanců, kteří nyní pracují na home office. Mají ale nárok na odškodnění pracovního úrazu, pokud se v takové situaci doma zraní?
Zákon problematiku úrazů při práci z domova neošetřuje – zároveň ovšem není důvod odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci v souvislosti s prací z režimu home office vylučovat. Judikatura se zde bude pravděpodobně vyvíjet, přičemž se bude přihlížet například k obvyklé pracovní době a podobně. Zcela zásadní je, aby zaměstnavatel zaměstnancův úraz uznal jako pracovní. „V současnosti řešíme s klientem zcela ukázkový případ. Muž byl v kuchyni a slyšel, že na počítači se mu snaží někdo dovolat na videokonferenci. Pospíchal tedy, upadl na schodech a poranil si koleno a zlomil ruku. Zaměstnavatel tuto situaci zcela férově posoudil jako pracovní úraz a my nyní pracujeme na posudku na bolestné,“ popisuje aktuální kauzu Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Připomíná, že kompenzace v těchto případech nejde z kapsy zaměstnavatele, ale z pojistky, kterou má pro případ pracovního úrazu každá firma ze zákona sjednanou.
5 tipů, jak zvýšit šanci na odškodnění pracovního úrazu při home office
1) Pracovní smlouva by měla obsahovat i možnost práce na home office
Home office je mezi zaměstnanci oblíbená i mimo epidemii covid 19. Pro odškodnění je ale důležité, aby byla tato možnost zakotvena i v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel tak oficiálně uznává, že část svých pracovních povinností vykonává zaměstnanec mimo kancelář, a to v domácím prostředí. A pokud se při výkonu práce zraní, má právo na kompenzaci.
**2) Mějte ve smlouvě čas, kdy se máte věnovat práci
**Další položkou, která by neměla ve smlouvě chybět, je doba, která je vyhrazena výkonu zaměstnání. Má jasně popisovat, zda jde o pevně určený čas, nebo o flexibilní dobu.
3) Jasně specifikujte, že se skutečně jedná o pracovní úraz
Nestačí jen uvádět, že se člověk zranil v době, kdy měl oficiálně pracovat. Zranění by mělo skutečně souviset s výkonem práce. Pokud člověk například upadne při cestě k domácí kopírce, popřípadě během konferenčního hovoru, nárok na odškodnění by mít měl. Jestliže pracovníka srazí auto při cestě pro svačinu či se opaří při přípravě oběda, nárok nemá, ačkoliv k problému došlo v pracovní době. Proto jasně uvádějte nejen typ zdravotních potíží, ale i okolnosti, za kterých k nim došlo.
4) Zaměstnavatel musí uznat úraz jako pracovní
Důležitým bodem je, aby zaměstnavatel uznal úraz jako pracovní. Tento krok otevírá cestu k odškodnění a je pro něj zásadní. Zdůrazněte jak souvislost zranění s prací, tak i skutečnost, že kompenzaci neplatí přímo zaměstnavatel, ale jeho pojišťovna.
5) Dodejte dobré důkazy
Pracovní úraz se v domácím prostředí velice těžko dokazuje, proto záleží na každém detailu. Pomůže, pokud má poškozený v ruce jasné a silné důkazy. „Ten nejlepší nástroj na dokumentaci máme skoro každý v kapse – je to náš mobilní telefon. Pokud máme tu možnost, okamžitě po nehodě si vyfoťte nejen svá zranění, ale také celou situaci. Pomůže vám to dokázat, že jste si úraz přivodili opravdu v blízkosti počítače, a ne třeba při ranní sprše,“ radí Beck, podle kterého samozřejmě pomohou i svědci.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.



