Změny v dávkách nemocenského pojištění v roce 2018
Systém nemocenského pojištění se v roce 2018 výrazně změní. Změny zasáhnou jak zaměstnance, tak podnikatele.
Systém nemocenského pojištění se v roce 2018 výrazně změní. Zdaleka se nejedná jen o nově zaváděné nemocenské dávky, jako je otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Mění se i výše nemocenského a povinnosti nemocných. Novel, které se dotknou nemocenského pojištění, je hned několik. Nabudou účinnosti postupně a s delším odstupem po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Z toho důvodu nemá řada pojištěnců jasno, které změny a od jakého data vlastně platí. Zde je jejich krátký souhrn.
Zvýšení nemocenského – účinnost od 1. 1. 2018
- od 31. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (dále jen DPN) se zvyšuje sazba na 66 % denního vyměřovacího základu,
- od 61. kalendářního dne DPN se zvyšuje sazba na 72 % denního vyměřovacího základu.
Dávka otcovské poporodní péče – účinnost od 1. 2. 2018
- nárok na dávku bude mít otec dítěte, který o dítě pečuje a osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů,
- nástup na otcovskou nastává dnem, který si pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne jeho převzetí, jestliže takové dítě nedosáhlo věku 7 let,
- výše dávky je 70 % denního vyměřovacího základu,
- o dávku si mohou požádat otcové dětí narozených nebo převzatých do péče ode dne 21.12.2017.
Dlouhodobé ošetřovné – účinnost od 1. 6. 2018
- podmínka pro nárok je, že u ošetřované osoby muselo dojít k závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžadoval alespoň 7denní hospitalizaci a v nemocnici a v den propuštění bude potvrzeno, že potřeba celodenní péče bude trvat nejméně dalších 30 dnů,
- ošetřující osoba nesmí po dobu ošetřování vykonávat žádnou výdělečnou činnost,
- výše dávky je 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- nárok na další dlouhodobé ošetřovné vznikne ošetřující osobě nejdříve po uplynutí 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče,
- zaměstnavatel může odmítnout poskytnutí volna ze zaměstnání, pouze pokud mu brání závažné provozní důvody.
Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)
- pro nárok na PPM musí být splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění po dobu alespoň 270 dnů v posledních 2 letech a u OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce,
- výše PPM je 70 % denního vyměřovacího základu,
- od počátku 7. týdne ode dne porodu je umožněno střídání matky dítěte s jejím manželem nebo otcem dítěte v péči o dítě na základě písemné dohody. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata PPM matce a začne se vyplácet muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky na výplatu a naopak. Další podmínka je, že bude muž pečovat o dítě nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jana.kalfusova@bnt.eu
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




