Právní regulace kryptoměn
Kryptoměna je z technického hlediska digitální či virtuální měna, která používá kryptografii pro řetězení digitálních podpisů jednotlivých převodů[1]. Stěžejní charakteristikou kryptoměny je blockchainová databáze, která zajišťuje nepopiratelnost a bezpečnost transakcí[2].
Co je to kryptoměna?
Dle Evropské centrální banky je virtuální měna vyjádřením hodnoty v digitální formě, která není vydána centrální bankou, úvěrovou institucí nebo vydavatelem elektronických peněz a která může být za určitých okolností použita jako alternativa k penězům.[3]
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML Zákon“) definuje virtuální měnu pro účely tohoto zákona jako „,elektronicky uchovávanou jednotku bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta“.
V současné době existuje již celkem více než 1250 kryptoměn. Mezi nejznámější patří Bitcoin[4], Ethereum, Bitcoin Cash, Ripple, Litecoin.[5]
Jak jsou kryptoměny v České republice regulovány?
Ze stanoviska České národní banky ze dne 10. února 2014[6] vyplývá, že:
- kryptoměny nejsou považovány za měnu (měnovou jednotku),
- kryptoměny nejsou považovány za elektronické peníze[7],
- kryptoměny nepředstavují pohledávku držitele kryptoměny za jinou osobou,
- nákup a prodej kryptoměn na vlastní účet nepředstavuje žádnou platební službu, stejně tak transakce s kryptoměnou a vedení „účtu“ („virtuální peněženky“),
- v případě směny kryptoměny na Kč se nejedná o směnárenský obchod,
- kryptoměny nejsou investičním nástrojem,
- k obchodování nebo „těžbě“ kryptoměn není potřeba žádné povolení,
- povolení není třeba ani k přijímání úhrad za zboží a služby v kryptoměnách, a
- předmětem regulace může být obchodování s deriváty na kryptoměny, správa fondů investujících do kryptoměn a provádění platebních transakcí souvisejících s organizací obchodů s kryptoměnami.
K otázce regulace kryptoměn se podobným způsobem vyjádřily i Evropská centrální banka[8],[9] a Evropský orgán pro bankovnictví[10].
Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou je povinnou osobou podle AML Zákona.
[1] http://www.investopedia.com/terms/c/cryptocurrency.asp
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Kryptom%C4%9Bna
[3] European Central Bank - Virtual currency schemes – a further analysis - https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf
[4] Bitcoin existuje od ledna 2009. V roce 2010 šlo za 10 000 bitcoinů koupit 2 pizzy. Dnes by šlo za 10 000 bitcoinů koupit 8 milionů pizz.
[5] Seznam kryptoměn (včetně tržní kapitalizace): https://coinmarketcap.com/all/views/all/
[6] http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/stanoviska_a_odpovedi/pdf/obchodovani_s_bitcoiny.pdf
[7] Na rozdíl od virtuálních měn představují elektronické peníze digitální reprezentaci běžné měny. European Central Bank - Virtual currency schemes - http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf
[8] European Central Bank - Virtual currency schemes - http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemes201210en.pdf
[9] European Central Bank - Virtual currency schemes – a further analysis - https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/virtualcurrencyschemesen.pdf
[10] European Banking Authority - Opinion on Virtual Currencies - https://www.eba.europa.eu/documents/10180/657547/EBA-Op-2014-08+Opinion+on+Virtual+Currencies.pdf
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?




