Exekuční vymáhání dlužného výživného – teoreticky již i s úrokem z prodlení
Novela občanského zákoníku nám již téměř rok teoreticky umožňuje při vymáhání dlužného výživného požadovat také zaplacení úroku z prodlení. Praktická zkušenost ale bohužel ukazuje něco jiného – náročnost vymožení úroku z prodlení by byla tak velká, že vzhledem k výši úroků zatím nelze takový postup doporučit.
S účinností od 28.02.2017 je dle § 921 odst. 2 občanského zákoníku možné po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Ten dosud soudy v řízení o výživném nepřiznávaly, Nejvyšší soud možnost přiznávání úroků z prodlení po účinnosti nového občanského zákoníku dokonce ve svém stanovisku výslovně odmítl. Novela občanského zákoníku nicméně právo žádat úrok z prodlení zakotvila. Změna je to zdánlivě logická – dluh na výživném je dluhem jako každý jiný a není důvod, proč by z něj neměl oprávněnému připadnout také úrok z prodlení.
Exekučně vymáhat je možné pouze pohledávky, ke kterým máme tzv. exekuční titul – v tomto případě pravomocný rozsudek. Abychom tedy mohli vymáhat úroky z prodlení, potřebujeme je mít přiznané také v rozsudku. Zde mohou nastat dvě situace:
1. Rozsudek upravující povinnost hradit výživné dosud nebyl vydán.
Od účinnosti novely je teoreticky možné po soudu požadovat, aby nám přímo v rozsudku přiznal právo na úrok z prodlení v případě nehrazení výživného. Po soudu bychom tak reálně požadovali, aby vytvořil exekuční titul k nároku, který ještě nevznikl, a vznikne pouze v případě, že dlužník nebude plnit svou primární povinnost platit výživné. Jak na takový požadavek budou soudy reagovat, je proto nejisté.
2. Povinnost platit výživné je založena již vydaným rozsudkem.
Pokud již máme v ruce pravomocný rozsudek, kde není upravena povinnost hradit úroky z prodlení, nemůžeme na jeho základě úroky vymáhat, a to i přes výslovné znění občanského zákoníku. Jediná možnost, jak úroky získat, je v takovém případě požadovat přiznání úroků z dlužného výživného od března 2017 novou žalobou. S tím se ovšem pojí nemalé komplikace. Předně vyvstanou další náklady na soudní řízení, které mohou výrazně převyšovat vymáhanou částku. Krom toho bude mnohdy žalobcem nezletilé dítě, které je oprávněné z výživného. Podání žaloby ale není běžným jednáním za nezletilého a k podání žaloby je tak zapotřebí souhlas soudu. Znamená to, že pro vymožení úroků z prodlení je třeba zahájit nejméně tři řízení – o vyslovení souhlasu soudu s právním jednáním za nezletilého, o přiznání nároku na zaplacení úroků z prodlení a exekuční řízení na jejich vymožení.
Z naší zkušenosti vyplývá, že ačkoli exekutoři a soudy odmítají vymáhat úroky nepřiznané v rozsudku, současně nejsou schopni nabídnout žádný rozumný způsob řešení této situace. S napětím proto očekáváme první soudní výklad tohoto zákonného paradoxu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: vendula.mayerova@bnt.eu
Další články
Vánoční dárek jako právní paradox. Kdo má právo vracet, reklamovat a žádat peníze zpět?
Předvánoční období bývá každoročně spojeno s debatami o falešných slevách, nedoručených zásilkách nebo možnostech vrátit nevhodný dárek. Z právního pohledu je však vánoční nákup podstatně zajímavější.
Bytová politika mezi trhem a sociálním státem
Proč superdávky nenahradí veřejný fond dostupného bydlení?
Zkrácení lhůty pro opětovné vyžádání souhlasu s cookies. Digital Omnibus míří do další fáze jednání
Rada EU schválila vyjednávací pozici k Digital Omnibus. Návrh zmírňuje pravidla pro souhlas s cookies, zkracuje lhůtu pro opětovné dotázání a rozšiřuje výjimky.
Když si zaměstnanec odnese víc než jen zkušenosti
Odešel Vám dlouholetý zaměstnanec, který perfektně znal Vaši databázi klientů, cenotvorbu nebo interní postupy? Nebo u Vás někdo pracoval jen krátce, třeba ve zkušební době, ale i tak se dostal ke vzorům smluv, obchodním nabídkám, recepturám, technickým podkladům nebo jinému know-how?
Roky to nevadilo. Teď je z toho porušení povinností: Právní význam tolerované praxe na pracovišti
V každé firmě existují pravidla, která se předávají ústně. Co stačí oznámit, na co je třeba souhlas a nad čím vedoucí mávne rukou. Zaměstnanci podle nich fungují celé roky. Pak se vymění vedení a ze zavedeného zvyku se náhle stane důvod k výtce, někdy i k rozvázání pracovního poměru.



