Exekuční vymáhání dlužného výživného – teoreticky již i s úrokem z prodlení
Novela občanského zákoníku nám již téměř rok teoreticky umožňuje při vymáhání dlužného výživného požadovat také zaplacení úroku z prodlení. Praktická zkušenost ale bohužel ukazuje něco jiného – náročnost vymožení úroku z prodlení by byla tak velká, že vzhledem k výši úroků zatím nelze takový postup doporučit.
S účinností od 28.02.2017 je dle § 921 odst. 2 občanského zákoníku možné po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Ten dosud soudy v řízení o výživném nepřiznávaly, Nejvyšší soud možnost přiznávání úroků z prodlení po účinnosti nového občanského zákoníku dokonce ve svém stanovisku výslovně odmítl. Novela občanského zákoníku nicméně právo žádat úrok z prodlení zakotvila. Změna je to zdánlivě logická – dluh na výživném je dluhem jako každý jiný a není důvod, proč by z něj neměl oprávněnému připadnout také úrok z prodlení.
Exekučně vymáhat je možné pouze pohledávky, ke kterým máme tzv. exekuční titul – v tomto případě pravomocný rozsudek. Abychom tedy mohli vymáhat úroky z prodlení, potřebujeme je mít přiznané také v rozsudku. Zde mohou nastat dvě situace:
1. Rozsudek upravující povinnost hradit výživné dosud nebyl vydán.
Od účinnosti novely je teoreticky možné po soudu požadovat, aby nám přímo v rozsudku přiznal právo na úrok z prodlení v případě nehrazení výživného. Po soudu bychom tak reálně požadovali, aby vytvořil exekuční titul k nároku, který ještě nevznikl, a vznikne pouze v případě, že dlužník nebude plnit svou primární povinnost platit výživné. Jak na takový požadavek budou soudy reagovat, je proto nejisté.
2. Povinnost platit výživné je založena již vydaným rozsudkem.
Pokud již máme v ruce pravomocný rozsudek, kde není upravena povinnost hradit úroky z prodlení, nemůžeme na jeho základě úroky vymáhat, a to i přes výslovné znění občanského zákoníku. Jediná možnost, jak úroky získat, je v takovém případě požadovat přiznání úroků z dlužného výživného od března 2017 novou žalobou. S tím se ovšem pojí nemalé komplikace. Předně vyvstanou další náklady na soudní řízení, které mohou výrazně převyšovat vymáhanou částku. Krom toho bude mnohdy žalobcem nezletilé dítě, které je oprávněné z výživného. Podání žaloby ale není běžným jednáním za nezletilého a k podání žaloby je tak zapotřebí souhlas soudu. Znamená to, že pro vymožení úroků z prodlení je třeba zahájit nejméně tři řízení – o vyslovení souhlasu soudu s právním jednáním za nezletilého, o přiznání nároku na zaplacení úroků z prodlení a exekuční řízení na jejich vymožení.
Z naší zkušenosti vyplývá, že ačkoli exekutoři a soudy odmítají vymáhat úroky nepřiznané v rozsudku, současně nejsou schopni nabídnout žádný rozumný způsob řešení této situace. S napětím proto očekáváme první soudní výklad tohoto zákonného paradoxu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: vendula.mayerova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




