Hromadné žaloby v českém právním řádu
Zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním, který představuje zásadní milník v oblasti procesního práva v České republice, nabyl účinnosti dne 1. července 2024.
Zavedením institutu hromadných žalob se český právní řád přiblížil moderním trendům ochrany práv spotřebitelů a efektivního soudního řízení, jak je známe například z USA nebo některých států EU. Zákon je účinný již téměř rok a pomalu se blíží první řízení, která tato nová procesní materie upravuje. Přiblížíme Vám zásadní oblasti, které tento zákon upravuje. Budeme Vás rovněž informovat o dalších aktualitách, jelikož lze očekávat dynamický vývoj tohoto nového odvětví.
Zákon reaguje na dlouhodobě kritizovanou absenci efektivního nástroje pro kolektivní vymáhání práv, zejména v oblasti spotřebitelských sporů. V praxi často docházelo k tomu, že jednotlivci s nízkými nároky neměli motivaci podávat žaloby kvůli nepoměru mezi náklady a potenciálním přínosem. To nový zákon mění.
Mezi hlavní cíle zákona patří:
- zajistit přístup ke spravedlnosti pro jednotlivce s drobnými nároky,
- sjednotit rozhodovací praxi soudů v obdobných případech,
- odlehčit soudnímu systému sloučením obdobných sporů, a
- posílit ochranu spotřebitelů.
Novinek a rozdílů oproti předchozímu stavu je v rámci zákona více, nicméně mezi nejdůležitější patří:
- výlučná věcná a místní příslušnost Městského soudu v Praze, kdy zákon stanoví, že k hromadnému soudnímu řízení je v prvním stupni věcně a místně exklusivně příslušný Městský soud v Praze,
- vymezený okruh žalobců, kdy žalobcem v těchto soudních řízeních však nemůže být každý poškozený spotřebitel, nýbrž výhradně právnická osoba zapsána v seznamu oprávněných osob či více takovýchto právnických osob,
- tři fáze řízení, kdy se nejprve rozhoduje o přijatelnosti žaloby, následně dochází k přihlášení osob na straně žalobců do řízení a až poté soud rozhoduje ve věci samé o nárocích skupiny jako celku.
Pro uplatnění práv osob na straně žalobce a pro transparentnost celého procesu se zavádí rejstřík hromadných řízení, který je veřejně přístupný a zajišťuje transparentnost a informovanost veřejnosti. Ministerstvo spravedlnosti zároveň připravuje metodiku pro soudy a advokáty, aby se zajistila jednotná aplikace zákona.
Závěr
Zákon o hromadném soudním řízení představuje významný krok směrem k modernizaci českého civilního procesu. Umožňuje efektivní ochranu práv jednotlivců v situacích, kdy by individuální žaloba nebyla ekonomicky racionální. Úspěšná implementace tohoto nástroje však bude záviset na praxi soudů, připravenosti advokátů a informovanosti veřejnosti.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.




