Novela stavebního zákona: Koordinované řízení
Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo velkou novelu stavebního zákona. Cílem této novely by mělo být především zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Novela stavebního zákona by tak měla mimo jiné zavést i tzv. koordinované řízení.
Koordinované řízení by mělo sloučit územní a stavební řízení do jednoho povolovacího řízení, jehož výsledkem by bylo vydání jednoho koordinovaného povolení. Toto řízení by tak mělo nahradit stávající společné územní a stavební řízení, které však lze vést pouze pro některé stavby, a rozšířit jeho použitelnost na většinu staveb. Novela stavebního zákona by měla zachovat i stávající právní úpravu samostatného územního řízení a stavebního řízení. Bude záležet na investorovi, zda požádá o vydání koordinovaného povolení či samostatného územního rozhodnutí a stavebního povolení.
U stavebních záměrů podléhajících procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) by mělo dojít k integraci procesu EIA do koordinovaného řízení. Závazné stanovisko EIA by pak mělo být součástí koordinovaného povolení. Plánováno je i opětovné začlenění procesu EIA do samostatného územního řízení.
V současné době návrh novely stavebního zákona projednává Legislativní rada vlády. Novela stavebního zákona tak má před sebou ještě dlouhý proces ke svému přijetí, v jehož rámci může doznat značných změn.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: tereza.chalupova@bnt.eu
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
