Oddlužovací novela insolvenčního zákona
Po velké insolvenční novele, která nabyla účinnosti v polovině loňského roku, přichází na scénu další již v minulosti velmi diskutovaná novela insolvenčního zákona označovaná jako tzv. oddlužovací novela. Novela by mohla začít platit od roku 2019.
V polovině ledna 2018 tuto novelu schválila vláda. Oddlužovací novela by měla umožnit širšímu okruhu osob projít procesem oddlužení, čehož se velmi obávají soudy, protože nabytí účinnosti této novely by znamenalo pro insolvenční úseky soudů mnohem větší zátěž než doposud.
V současné době je jednou z podmínek pro povolení oddlužení, tj. povolení vstupu do sanačního procesu řešení úpadku dlužníka, skutečnost, aby měl příjem v odpovídající výši (pokud je příjem příliš nízký, je třeba, aby si dlužník zajistil příspěvek třetí osoby ve formě darovací smlouvy nebo smlouvy o důchodu), anebo vlastnil majetek, který je možné zpeněžit za účelem úhrady dluhů dlužníka. Pokud splní dlužník tuto podmínku a má tedy z čeho své dluhy splácet, nastupuje další podmínka, a to, že dlužník musí v rámci procesu oddlužení uhradit minimálně 30 procent svých pohledávek.
Oddlužovací novela by měla umožnit dlužníkům projít procesem oddlužením bez ohledu na výši jejich závazků. Proces oddlužení by měl nově trvat tři, pět nebo sedm let, a to v závislosti na výši splacených dluhů. Oddlužovací novela přináší nově následující podmínky pro oddlužení:
30 procent za 5 let
Dlužník musí uhradit během 5 let alespoň 30 procent svých závazků. Dlužníkovi zůstává pouze nezabavitelné minimum a veškeré příjmy nad tuto hranici jsou použity k uspokojování dlužníkových závazků. V případě, že dlužník uhradí během 5 let 30 procent svých závazků, jeho zbylé závazky zaniknou.
50 procent za 3 roky
Novela umožní dlužníkům ukončit proces oddlužení dříve než za 5 let, a to v případě, že uhradí během 3 let 50 procent svých závazků. Tato varianta má cílit na dlužníky, kteří nechtějí být v procesu oddlužení po tak dlouhou dobu a motivovat je výměnou za zkrácení procesu oddlužení k vyššímu uspokojení věřitelů.
0 procent za 7 let
Poslední velmi diskutovanou variantou je možnost, aby dlužník hradil po dobu sedmi let co největší možnou část svých závazků s tím, že nebude stanovena žádná minimální hranice závazků, které bude muset dlužník během této doby uhradit. Tato varianta má otevřít proces oddlužení i pro dlužníky s velmi nízkými příjmy. Fakticky tak dlužník nemusí věřitelům uhradit během sedmi let téměř nic.
Oddlužovací novela vyvolala řadu diskuzí, a to především ohledně poslední z variant. Cílem novely je pomoci lidem z dluhové pasti a pomoci jim vrátit se do normálního života. Věřitelé však s touto novelou nesouhlasí, protože se obávají toho, že naopak bude motivovat dlužníky, aby se více a více zadlužovali a ti pak nebudou mít motivaci své závazky splácet. Jako riziko pak věřitelé vidí především to, že dlužníci nebudou muset na své závazky uhradit ani korunu, což pak budou muset věřitelé promítnout do ceny svých služeb a zboží, např. banky do výše úvěrových sazeb apod. Věřitelé tak chápou oddlužovací novelu jako řešení důsledků, a nikoliv příčiny a že mají tak pocit, že ně stát přenáší povinnosti spojené s řešením sociálního problému v podobě tzv. dluhové pasti.
Novela nyní bude procházet schvalováním v Poslanecké sněmovně. Zůstává tak otázkou, v jaké podobě bude nakonec schválena.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karolina.novakova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




