Oddlužovací novela insolvenčního zákona
Po velké insolvenční novele, která nabyla účinnosti v polovině loňského roku, přichází na scénu další již v minulosti velmi diskutovaná novela insolvenčního zákona označovaná jako tzv. oddlužovací novela. Novela by mohla začít platit od roku 2019.
V polovině ledna 2018 tuto novelu schválila vláda. Oddlužovací novela by měla umožnit širšímu okruhu osob projít procesem oddlužení, čehož se velmi obávají soudy, protože nabytí účinnosti této novely by znamenalo pro insolvenční úseky soudů mnohem větší zátěž než doposud.
V současné době je jednou z podmínek pro povolení oddlužení, tj. povolení vstupu do sanačního procesu řešení úpadku dlužníka, skutečnost, aby měl příjem v odpovídající výši (pokud je příjem příliš nízký, je třeba, aby si dlužník zajistil příspěvek třetí osoby ve formě darovací smlouvy nebo smlouvy o důchodu), anebo vlastnil majetek, který je možné zpeněžit za účelem úhrady dluhů dlužníka. Pokud splní dlužník tuto podmínku a má tedy z čeho své dluhy splácet, nastupuje další podmínka, a to, že dlužník musí v rámci procesu oddlužení uhradit minimálně 30 procent svých pohledávek.
Oddlužovací novela by měla umožnit dlužníkům projít procesem oddlužením bez ohledu na výši jejich závazků. Proces oddlužení by měl nově trvat tři, pět nebo sedm let, a to v závislosti na výši splacených dluhů. Oddlužovací novela přináší nově následující podmínky pro oddlužení:
30 procent za 5 let
Dlužník musí uhradit během 5 let alespoň 30 procent svých závazků. Dlužníkovi zůstává pouze nezabavitelné minimum a veškeré příjmy nad tuto hranici jsou použity k uspokojování dlužníkových závazků. V případě, že dlužník uhradí během 5 let 30 procent svých závazků, jeho zbylé závazky zaniknou.
50 procent za 3 roky
Novela umožní dlužníkům ukončit proces oddlužení dříve než za 5 let, a to v případě, že uhradí během 3 let 50 procent svých závazků. Tato varianta má cílit na dlužníky, kteří nechtějí být v procesu oddlužení po tak dlouhou dobu a motivovat je výměnou za zkrácení procesu oddlužení k vyššímu uspokojení věřitelů.
0 procent za 7 let
Poslední velmi diskutovanou variantou je možnost, aby dlužník hradil po dobu sedmi let co největší možnou část svých závazků s tím, že nebude stanovena žádná minimální hranice závazků, které bude muset dlužník během této doby uhradit. Tato varianta má otevřít proces oddlužení i pro dlužníky s velmi nízkými příjmy. Fakticky tak dlužník nemusí věřitelům uhradit během sedmi let téměř nic.
Oddlužovací novela vyvolala řadu diskuzí, a to především ohledně poslední z variant. Cílem novely je pomoci lidem z dluhové pasti a pomoci jim vrátit se do normálního života. Věřitelé však s touto novelou nesouhlasí, protože se obávají toho, že naopak bude motivovat dlužníky, aby se více a více zadlužovali a ti pak nebudou mít motivaci své závazky splácet. Jako riziko pak věřitelé vidí především to, že dlužníci nebudou muset na své závazky uhradit ani korunu, což pak budou muset věřitelé promítnout do ceny svých služeb a zboží, např. banky do výše úvěrových sazeb apod. Věřitelé tak chápou oddlužovací novelu jako řešení důsledků, a nikoliv příčiny a že mají tak pocit, že ně stát přenáší povinnosti spojené s řešením sociálního problému v podobě tzv. dluhové pasti.
Novela nyní bude procházet schvalováním v Poslanecké sněmovně. Zůstává tak otázkou, v jaké podobě bude nakonec schválena.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: karolina.novakova@bnt.eu
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.




