Odvolání likvidátora jmenovaného soudem z jiného důvodu, než je neplnění jeho povinností
Vrchní soud v Praze potvrdil, že soud smí odvolat soudem jmenovaného likvidátora i z jiného důvodu než je neplnění povinností.
V dnešním příspěvku si přiblížíme názor Vrchního soudu v Praze, který v konkrétním případě rozhodl o tom, že odvolat likvidátora jmenovaného soudem a jmenovat likvidátora nového, je možné nikoliv pouze v případě, kdy soudem jmenovaný likvidátor neplní řádně své povinnosti, ale také z jiných objektivních důvodů.
Vrchní soud vyslovil, že ačkoliv podle § 191 odst. 2 občanského zákoníku odvolá soud likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, nevylučuje toto ustanovení možnost, aby soud likvidátora odvolal i z jiných důvodů, pokud jsou dány. Tuto pravomoc dovozuje Vrchní soud výkladem § 194 občanského zákoníku, který zakotvuje pravidlo, že likvidátor jmenovaný soudem může být jen a pouze soudem zase odvolán. Obecně platí, že orgán nebo osoba, který volí konkrétní osobu do funkce, je oprávněn ji z této funkce také odvolat. Ustanovení § 191 odst. 2 občanského zákoníku je tak ustanovením sankčním a zároveň k ustanovení § 194 občanského zákoníku ustanovením speciálním. Nelze tudíž dovozovat, že odvolání likvidátora jmenovaného soudem je možné výlučně pouze z důvodu, že soudem jmenovaný likvidátor neplní řádně své povinnosti.
Vrchní soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze rozlišuje dvě kategorie důvodů, pro něž může být likvidátor odvolán. První kategorii tvoří důvody sankční, tedy případy, kdy likvidátor neplní řádně své povinnosti, tzn. jedná v rozporu se zákonem, jinými právními předpisy nebo zakladatelským dokumentem. Druhá kategorie je představována důvody jinými než sankčními, které Vrchní soud dále dělí na důvody objektivní a subjektivní. Subjektivní důvody se uplatní pouze u likvidátora nejmenovaného soudem. Takovýmto subjektivním důvodem může být například existence neshod mezi likvidátorem a společníky. Objektivní důvody lze vztáhnout i na případy, kdy byl likvidátor jmenován soudem a lze pod ně podřadit také situaci, kdy objektivně existuje osoba k výkonu funkce likvidátora vhodnější než právě ta osoba, která funkci likvidátora vykonává, přispěje-li to ke kvalitnějšímu a efektivnějšímu provedení likvidace.
Dle názoru Vrchního soudu, není v případě, kdy existuje vhodnější osoba k výkonu funkce likvidátora (např. proto, že je jednatelem společnosti a společnost tedy dobře zná), žádný zákonný důvod pro to, aby soud nemohl odvolat stávajícího likvidátora a jmenovat novým likvidátorem tuto vhodnější osobu. K naplnění účelu likvidace je namístě, aby likvidace byla vykonávána k tomu nejlépe disponovanou osobou. Není přitom na překážku, že daná osoba nebyla jmenována likvidátorem hned na počátku likvidace. Vždy je však potřeba brát v potaz hledisko naplnění likvidace co nejefektivnějším a nejkvalitnějším způsobem.
V daném případě tak soud označil ekonomičnost a efektivnost provedení likvidace jako klíčovou a uzavřel, že pokud odvolání likvidátora jmenovaného soudem a jmenování likvidátora nového přispěje ke kvalitnějšímu a efektivnějšímu provedení likvidace, není žádný důvod proč by takto nemohlo být učiněno.
Zdroj: bnt journal
_Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 7 Cmo 179/202_0
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




