Odvolání likvidátora jmenovaného soudem z jiného důvodu, než je neplnění jeho povinností
Vrchní soud v Praze potvrdil, že soud smí odvolat soudem jmenovaného likvidátora i z jiného důvodu než je neplnění povinností.
V dnešním příspěvku si přiblížíme názor Vrchního soudu v Praze, který v konkrétním případě rozhodl o tom, že odvolat likvidátora jmenovaného soudem a jmenovat likvidátora nového, je možné nikoliv pouze v případě, kdy soudem jmenovaný likvidátor neplní řádně své povinnosti, ale také z jiných objektivních důvodů.
Vrchní soud vyslovil, že ačkoliv podle § 191 odst. 2 občanského zákoníku odvolá soud likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, nevylučuje toto ustanovení možnost, aby soud likvidátora odvolal i z jiných důvodů, pokud jsou dány. Tuto pravomoc dovozuje Vrchní soud výkladem § 194 občanského zákoníku, který zakotvuje pravidlo, že likvidátor jmenovaný soudem může být jen a pouze soudem zase odvolán. Obecně platí, že orgán nebo osoba, který volí konkrétní osobu do funkce, je oprávněn ji z této funkce také odvolat. Ustanovení § 191 odst. 2 občanského zákoníku je tak ustanovením sankčním a zároveň k ustanovení § 194 občanského zákoníku ustanovením speciálním. Nelze tudíž dovozovat, že odvolání likvidátora jmenovaného soudem je možné výlučně pouze z důvodu, že soudem jmenovaný likvidátor neplní řádně své povinnosti.
Vrchní soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze rozlišuje dvě kategorie důvodů, pro něž může být likvidátor odvolán. První kategorii tvoří důvody sankční, tedy případy, kdy likvidátor neplní řádně své povinnosti, tzn. jedná v rozporu se zákonem, jinými právními předpisy nebo zakladatelským dokumentem. Druhá kategorie je představována důvody jinými než sankčními, které Vrchní soud dále dělí na důvody objektivní a subjektivní. Subjektivní důvody se uplatní pouze u likvidátora nejmenovaného soudem. Takovýmto subjektivním důvodem může být například existence neshod mezi likvidátorem a společníky. Objektivní důvody lze vztáhnout i na případy, kdy byl likvidátor jmenován soudem a lze pod ně podřadit také situaci, kdy objektivně existuje osoba k výkonu funkce likvidátora vhodnější než právě ta osoba, která funkci likvidátora vykonává, přispěje-li to ke kvalitnějšímu a efektivnějšímu provedení likvidace.
Dle názoru Vrchního soudu, není v případě, kdy existuje vhodnější osoba k výkonu funkce likvidátora (např. proto, že je jednatelem společnosti a společnost tedy dobře zná), žádný zákonný důvod pro to, aby soud nemohl odvolat stávajícího likvidátora a jmenovat novým likvidátorem tuto vhodnější osobu. K naplnění účelu likvidace je namístě, aby likvidace byla vykonávána k tomu nejlépe disponovanou osobou. Není přitom na překážku, že daná osoba nebyla jmenována likvidátorem hned na počátku likvidace. Vždy je však potřeba brát v potaz hledisko naplnění likvidace co nejefektivnějším a nejkvalitnějším způsobem.
V daném případě tak soud označil ekonomičnost a efektivnost provedení likvidace jako klíčovou a uzavřel, že pokud odvolání likvidátora jmenovaného soudem a jmenování likvidátora nového přispěje ke kvalitnějšímu a efektivnějšímu provedení likvidace, není žádný důvod proč by takto nemohlo být učiněno.
Zdroj: bnt journal
_Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 7 Cmo 179/202_0
Další články
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.
Šikana na pracovišti a odpovědnost zaměstnavatele
Do jaké míry odpovídá zaměstnavatel za šikanu na pracovišti? Může zaměstnavatel případně požadovat náhradu škody vůči šikanujícím zaměstnanci? Co pro to musí udělat?
Promlčení pohledávek se splatností závislou na vůli věřitele: návrat Nejvyššího soudu k racionálnímu výkladu počátku běhu promlčecí lhůty
Nejvyšší soud (sp. zn. 23 Cdo 2613/2025) v návaznosti na Ústavní soud změnil dosavadní praxi. Je-li splatnost ceny smluvně vázána až na doručení faktury, promlčecí lhůta začíná běžet až od skutečné splatnosti, nikoli od okamžiku, kdy věřitel mohl fakturu poprvé vystavit.
Když Teams nahrává dál: soukromé hovory z Teams nelze použít proti zaměstnanci
Španělský soud přiznal zaměstnankyni odškodné ve výši 335 992,62 EUR poté, co zaměstnavatel použil její soukromé rozhovory proti ní.




