Okamžik doručení písemnosti veřejnou vyhláškou
Nyní již také v oblasti správního řízení a správního soudnictví platí, že pokud poslední den desetidenní doby běžící od dodání písemnosti do datové schránky, jejímž uplynutím se písemnost doručí, připadne na sobotu, neděli nebo svátek, doba se prodlužuje a skončí nejbližší následující pracovní den.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu svým nedávným rozsudkem č. j. 4 Afs 264/2018-85 ze dne 26. května 2022 sjednotil určení konce úložní doby při doručování prostřednictvím pošty a jejího ekvivalentu při doručování datovou schránkou. Závěry rozšířeného senátu však mají širší dopad.
Ustanovení upravující fikci doručení při doručování prostřednictvím pošty, která rozšířený senát aplikoval a vztáhnul i na doručování prostřednictvím datové schránky, nejsou jediná, která fikci doručení upravují. Rozšířený senát výslovně uvedl, že s ohledem na požadavek právní jistoty a zásadu, že podobné právní instituty mají být vykládány podobně**, platí toto pravidlo i pro doručování písemností veřejnou vyhláškou či vyvěšením na úřední desce.** S tím nelze než souhlasit, jelikož toto doručování je vystavěno de facto na fikci, jelikož uplynutím určitého časového úseku se má písemnost za doručenou bez ohledu na to, zda se s ní adresát seznámil, či nikoli (oproti ustanovením upravujícím fikci doručení pouze není jisté, že se adresát s písemností neseznámil).
Podle § 25 odst. 2 správního řádu se doručení veřejnou vyhláškou provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou.
Podle § 49 odst. 3 daňového řádu je písemnost doručovaná veřejnou vyhláškou doručena dnem vyzvednutí písemnosti jejím adresátem. Nevyzvedne-li si adresát písemnost doručovanou veřejnou vyhláškou do 15 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce správce daně, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.
Podle § 50l odst. 1 občanského soudního řádu platí, že pokud rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být podle tohoto zákona vyvěšeny na úřední desce soudu, desátým dnem po dni vyvěšení byly doručeny osobám uvedeným v tomto ustanovení.
Podle § 42 odst. 4 soudního řádu správního lze na základě opatření předsedy senátu za určitých podmínek (nákladnost, zdlouhavost, nemožnost jejich identifikace) osobám zúčastněným na řízení doručovat vyvěšením rozhodnutí nebo jiné písemnosti na úřední desce soudu. Soud může též uveřejnit své rozhodnutí nebo jinou písemnost způsobem umožňujícím dálkový přístup anebo na úřední desce obecního úřadu. V podrobnostech se postupuje podle občanského soudního řádu, včetně fikce podle citovaného ustanovení.
Fikce doručení v rámci doručování veřejnou vyhláškou je dále upravena i v některých zvláštních zákonech. Například podle § 39o zákona o veřejném zdravotním pojištění se v řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady v hloubkové nebo zkrácené revizi, v řízení o opravném prostředku nebo v přezkumném řízení veškeré písemnosti doručují pouze veřejnou vyhláškou, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Písemnost se považuje za doručenou pátým dnem po vyvěšení.
Rozšířený senát mimo jiné odmítl úvahy, že v případě doručování prostřednictvím datové schránky není k prodloužení ekvivalentu úložní doby důvod, jelikož do datové schránky se adresát písemnosti může přihlásit odkudkoli a kdykoli, včetně soboty, neděle či svátku. Nenastává tak situace, že by poslední den doby, kterou měl adresát na přihlášení do datové schránky a vyzvednutí písemnosti, připadl na den, ve který tak nemohl učinit. Naopak na poště si adresát většinou písemnost nemůže mimo pracovní dny vyzvednout (většina pošt je zavřená), takže zde má prodloužení úložní doby tak, aby skončila v pracovní den, smysl.
Ani při doručování písemnosti veřejnou vyhláškou proto nehraje roli, že se vyvěšuje na fyzické úřední desce, která musí být podle § 26 správního řádu nepřetržitě přístupná a zároveň (nebo výhradně - viz citovaný § 39o zákona o veřejném zdravotním pojištění) se zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy vyvěšuje na elektronické úřední desce, na kterou se může adresát prostřednictvím sítě internet dostat odkudkoli a kdykoli. Ani jiný relevantní rozdíl mezi doručováním prostřednictvím pošty a veřejnou vyhláškou, který by odůvodňoval odlišný přístup k úložní době a době vyvěšení a k jejímu skončení neexistuje.
V těchto a všech dalších ve zvláštních zákonech upravených případech tedy doba, po kterou má být písemnost vyvěšena na fyzické nebo elektronické úřední desce, aby došlo k doručení a jejímž posledním dnem by v konkrétním případě měla být sobota, neděle nebo svátek, skončí až nejbližším následujícím pracovním dnem. Od takto počítané doby, resp. jejího konce se pak odvíjejí i právní důsledky doručení písemnosti, ať jde o běh lhůty k podání opravného prostředku proti rozhodnutí nebo třeba právní moc či vykonatelnost rozhodnutí, pokud opravný prostředek podat nelze nebo nemá odkladný účinek.
Další články
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.




