Mgr. Jan Pořízek

Nyní již také v oblasti správního řízení a správního soudnictví platí, že pokud poslední den desetidenní doby běžící od dodání písemnosti do datové schránky, jejímž uplynutím se písemnost doručí, připadne na sobotu, neděli nebo svátek, doba se prodlužuje a skončí nejbližší následující pracovní den.

Komu v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudním rozhodnutím náleží právo na náhradu nákladů řízení?

Jedním z úkonů, které může v soudním řízení učinit vyšší soudní úředník, je výzva k zaplacení soudního poplatku. V takovém případě závisí začátek běhu lhůty, a potažmo okamžik jejího skončení, na formulaci výzvy.

Během procesu pořizování územního plánu se k němu vyjadřuje řada správních orgánů. Nejvýznamnější je stanovisko krajského úřadu k jeho souladu s nadřízenou územně plánovací dokumentací.

V květnu loňského roku vydalo plénum Ústavního soudu zásadní nález, jímž zrušilo část právní úpravy úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění - a to uplynutím 31. prosince 2018.

Stanoví se úhrada léčivých přípravků až podle pravomocné, nebo již podle předběžně vykonatelné základní úhrady jejich referenční skupiny? Tato na první pohled nezajímavá otázka formulovaná „suchou právničinou“ má podstatný význam pro výši úhrady léčivých přípravků z veřejného zdravotního pojištění i případných doplatků, a tedy i pro pojištěnce, kteří dotčené léčivé přípravky potřebují k léčbě jejich onemocnění, a potažmo pro nás všechny.

Vymáhání smluvní pokuty v sobě v závislosti na její výši neslo za starého občanského zákoníku riziko, že ji soud v občanskoprávních vztazích shledá neplatnou pro rozpor s dobrými mravy nebo v obchodněprávních vztazích sníží (moderuje).

Nemalá část pojištěnců veřejného zdravotního pojištění v České republice je přesvědčena, že jim systém tohoto pojištění zaručuje na každé onemocnění léčivý přípravek, který je z tohoto pojištění plně hrazený, a je tedy z jejich pohledu „bezplatný“. Co na to ovšem říkají právní předpisy a judikatura, zejména nedávný a pro stanovení úhrad léčivých přípravků významný nález Ústavního soudu?

Bývalo takřka notorietou, že smrtí poškozeného zaniká jeho právo na náhradu nemajetkové újmy a jeho dědicové se tohoto práva domáhat nemohou. Obdobně zanikala i povinnost k poskytnutí náhrady nemajetkové újmy smrtí toho, kdo svým protiprávním jednáním tuto újmu způsobil. Již to však neplatí bez výjimky a poškozený může zániku svého práva i odpovídající povinnosti škůdce v některých situacích sám svým aktivním jednáním předejít.

Dne 1. ledna 2018 nabude účinnosti další významná novela stavebního zákona, která zároveň mění řadu dalších více či méně souvisejících zákonů. Jedním z nich je i soudní řád správní a jeho novelizace, která přinese podstatné (nejen časové) omezení možnosti podat návrh na zrušení opatření obecné povahy, jímž se vydává například územní plán, regulační plán nebo třeba stanoví místní úprava provozu na pozemní komunikaci provedená zákazovými dopravními značkami. Uplynutím 31. prosince 2017 tak rázem zanikne možnost podat návrh na zrušení opatření obecné povahy, které by za současné úpravy bylo možné napadnout.