Pět otázek pro Romana Fialu
Předseda Komise pro rekodifikaci civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Roman Fiala odpovídal na otázky týkající se plánované rekodifikace civilního procesního práva. Toto téma bude i předmětem jeho příspěvku na odborném kongresu Právní prostor 2015, který se koná již za tři týdny.
1) V jaké fázi příprav je nová procesní právní úprava? Existuje konsensus na její podobě?
V současnosti má komise k dispozici návrh osnovy zákona, který by spojil procesy obsažené v občanském soudním řádu a v zákoně o zvláštních řízeních soudních, současně také procesy exekuční a insolvenční. Paralelně byl také komisi předložen návrh věcného záměru zákona o doručování státních písemností. Mluvit o konsensu by bylo rozhodně předčasné.
2) Co je vlastně důvodem současného špatného stavu procesních předpisů? Krom toho, že OSŘ je z roku 1963, tvoří ho obrovské množství novelizací. Je zde malý akademický zájem o procesní právo?
Důvodů je víc. Především je to nepřehledný počet často velmi nešťastných novelizací občanského soudního řádu. A ano, máte pravdu. Civilní proces je na dnešních právnických fakultách „Popelkou“.
3) Z jaké strany je patrný největší tlak na změnu, resp. rekodifikaci civilního procesu? Je to ze strany soudců, advokátů, akademické obce?
Myslím, že představitelé všech těchto profesí cítí potřebu „dát věci do pořádku“. Současně mají logickou obavu, aby šlo o cestu ke zpřehlednění a zjednodušení procesu, nikoli naopak.
4) A je jimi rekodifikaci věnována dostatečná pozornost a zájem?
Jsem přesvědčen, že ano. Nicméně uvědomme si, že žijeme v době, kdy se v praxi vypořádáváme s problémy s aplikací a interpretací nových hmotněprávních kodexů. Takže starostí mají všichni „nad hlavu“.
5) Dokážete v současné době říci, jaké budou největší koncepční, případně i konkrétní změny, jež rekodifikace pravděpodobně přinese?
To je otázka na velmi dlouhou odpověď. Přesto velmi krátce. Přál bych si, aby nový proces sjednotil pravidla a provázal procesní úpravu nalézací, exekuční a insolvenční. Aby se stal efektivním nástrojem realizace hmotného práva, čemuž nejlépe odpovídá vymezení obecných pravidel pro standardní sporná řízení, kdy je plně na místě třeba i obligatorní advokátní proces, a taxativní výčet tzv. kauzálních řízení, ve kterých, pro zvláštní povahu hmotněprávní úpravy, nelze trvat na tvrdých zákonitostech obecného sporného procesu.
Další články
Kdy vzniká nárok na odstupné při zrušení pracovní pozice?
Kdy máte nárok na odstupné a kdy ne? Nestačí, že zaměstnavatel označí změnu jako „zrušení pozice“. Rozhodující je, zda pracovní místo skutečně zaniklo – a právě to Nejvyšší soud v nedávném rozhodnutí upřesnil.
Umělá inteligence ve veřejných zakázkách
Masivní využívání AI ve veřejné správě vytváří technologickou i právní džungli. Tradiční postupy selhávají a úřady čelí riziku ztráty kontroly nad svými daty. Článek představuje strategii 5 pilířů pro bezpečné zavádění AI, ukazuje využití nových smluvních doložek MCC-AI a vysvětluje, proč je princip lidského dohledu (HITL) zcela klíčový.
Lze úsporami ze spoření pro dítě nahradit výživné?
Tento článek se věnuje nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2025, sp. zn. III. ÚS 864/25, který se zabývá otázkou, zda je možné úsporami nahrazovat běžné výživné a financovat nimi odůvodněné potřeby dítěte.
Jak novela zTOPO posiluje význam compliance programu a proč by jej měla mít zavedený každá právnická osoba?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti převážná část zákona č. 270/2025 Sb., který novelizuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zTOPO“). Tato novela posiluje význam compliance programů, které se nově stávají nejen nástrojem prevence, ale zároveň i významným faktorem, který ovlivňuje trestněprávní odpovědnost a její praktické důsledky pro právnickou osobu.
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem ze zdravotních důvodů: prolomila novela zákona o specifických zdravotních službách judikaturu Nejvyššího soudu?
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce poskytuje zaměstnancům v určitých výjimečných případech silnou ochranu v podobě možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Jedním z těchto případů je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví (srov. § 56 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.



