Povinné zálohy a zastavení exekuce po třech letech v případě souběhu více exekucí Zdroj: Fotolia

Povinné zálohy a zastavení exekuce po třech letech v případě souběhu více exekucí

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová předložila vládě na začátku června tohoto roku v pořadí již třetí znění souhrnné novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, která mj. zavádí povinné zastavování exekucí, u nichž po dobu posledních tří let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních tří let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce.

JUDr. Lukáš Jícha

JUDr. Lukáš Jícha

exekutor, Exekutorský úřad Přerov, člen skupiny Exekutoři proti teritorialitě

JUDr. Lukáš Jícha

exekutor, Exekutorský úřad Přerov, člen skupiny Exekutoři proti teritorialitě

V té souvislosti je nasnadě otázka, jak bude nahlíženo na situaci, kdy v exekučním řízení byl majetek povinného zjištěn již v samém počátku exekuce, nadále existuje, ale po nařízení exekuce například prodejem nemovitosti nebo srážkami ze mzdy došlo ke střetu více exekucí. Souběh více exekucí proti témuž povinnému je v praxi relativně častý. Když pomineme řešení dlužníkovy situace v insolvenčním řízení, pak ani v exekučním řízení nezůstala tato problematika opomenuta. Na souběh exekucí, bez ohledu na to, zda jsou prováděny soudem, exekutorem či správcem daně, zákonodárce reagoval současně s přijetím exekučního řádu samostatnou úpravou v zákoně č. 119/2001 Sb. Souběh exekucí je řešen na principu řazení exekucí za sebe dle pořadí jejich nařízení. Později nařízená exekuce postihující tentýž majetek se přerušuje, tedy není prováděna a nic v ní vymoženo být nemůže až do doby skončení exekuce dřívější.

Vyvstává otázka, zda v daném případě nastane důvod k zastavení exekuce podle § 55 odst. 7 až 9 exekučního řádu ve znění novely, a pokud nastane, zda se zabývat otázkou výběru další zálohy na náklady exekuce či osvobození oprávněného od povinnosti ji složit pro příští období. Striktní výklad těchto ustanovení totiž vede k závěru, že k zastavení exekuce dojde.

Přerušení exekuce je zákonem předvídaný důsledek souběhu exekucí, ustanovení § 55 exekučního řádu však o této situaci mlčí a výjimku nestanoví. Nesouhlas oprávněného se zastavením exekuce je k dispozici pouze oprávněnému, který je od složení zálohy na náklady exekuce osvobozen. I ten je však omezen hraniční lhůtou 9 let stanovenou v ustanovení § 55 odst. 9 exekučního řádu.

Taková tvrdost zákona však může být protiústavní například vůči poškozenému v trestním řízení. V případě pokračující trestné činnosti není výjimkou, že se oprávněný se svou pohledávkou v důsledku střetu více exekucí dostane na pořadí za deset a více let. Po zastavení exekuce sice může podat nový exekuční návrh, avšak jejím zastavením ztrácí své původní pořadí rozhodné pro zařazení jeho pohledávky při souběhu exekucí.

Velmi zajímavou úvahu pak v té souvislosti vyjádřil Okresní soud v Prostějově v usnesení ze dne 29. 3. 2019 č. j. 38 EXE 858/2010 - 618, když uvedl, že:

„V exekučním řízení jde o vymáhání splnění povinností, které povinný dobrovolně nesplnil, a nutně je zde tedy při posuzování majetkových poměrů povinného brán i určitý výhled do budoucna. Provádění exekuce totiž nelze omezit pouze na jeden konkrétní okamžik či určitý krátký časový úsek, ale jedná se o dlouhodobý proces zjišťování a postihování majetku povinného, který probíhá až do úplného uspokojení vymáhané pohledávky a uhrazení nákladů exekuce. Pokud tedy povinný například pobírá invalidní důchod ve výši, která umožňuje, aby z něj byly prováděny exekuční srážky, tak i když jsou zatím srážky prováděny na předcházející exekuce, nelze vyloučit, že po uhrazení předcházejících exekucí se postupně podaří formou srážek z důchodu povinného uspokojit i pohledávku oprávněné vymáhanou v této exekuci. Za této situace podmínky pro zastavení exekuce z důvodu podle § 268 odst. 1 písm. e) o.s.ř.  splněny nejsou, a to i s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2242/2008sp. zn. 20 Cdo 3124/2010, ve kterých Nejvyšší soud judikoval, že důvod k zastavení exekuce podle ust. § 268 odst. 1 písm. e) o.s.ř. se uplatňuje především v exekuci prodejem movitých věcí, případně nemovitostí, a naopak v exekuci srážkami ze mzdy či jiného příjmu, např. invalidního důchodu, jej aplikovat nelze, a to již proto, že srážky se opakují tak dlouho, dokud není vymáhaná pohledávka i s příslušenstvím a náklady exekuce zaplacena. Nemajetnost pro účely přiznání osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce ex offo, je tedy posuzována z poněkud jiného hlediska než nemajetnost jako důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst., 1 písm. e) o.s.ř.“

Pro žádný ze způsobů výkonu rozhodnutí prováděného soudem lhůta pro zastavení exekuce předepsána není. Není předepsána ani pro daňovou exekuci. Z nejasných důvodů pak bude předepsána pouze pro exekuce prováděné soudním exekutorem. Ustanovení § 55 odst. 7 až 9 jsou vůči ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) o.s.ř. lex specialis, neboť nově stanoví pro exekuci lhůtu, po kterou má být „neúspěšná“ exekuce vedena, a výjimky z tohoto pravidla aplikované na vybranou skupinu oprávněných.

I zde lze odkázat na usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 3. 2019 č. j. 38 EXE 858/2010 - 618, který v odůvodnění usnesení o zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce pro nemajetnost dále pokračoval následovně: 

„Pokud by exekuční soud přistoupil na logiku povinného, že pokud je proti němu vedeno větší množství exekuci, tak i za situace, kdy má exekučně postižitelný příjem, ze kterého lze provádět exekuční srážky, by měly být nejlépe hned na začátku všechny exekuce (snad s výjimkou té první v pořadí) zastaveny z důvodu jeho nemajetnosti, protože není jisté, zda se je v budoucnu podaří uspokojit, znamenalo by to rezignaci na vymahatelnost práv věřitelů a současně i nerovné zacházení ve vztahu k jiným povinným, kterým jsou srážky ze mzdy, důchodu či jiného příjmu prováděny delší dobu jen pro jednu či dvě pohledávky. Vznikl by zde totiž nebezpečný precedent a vzkaz budoucím dlužníkům: Čím více dluhů naděláte, tím méně si pak na vás věřitelé vezmou. Čím větší dluhy, tím lépe´. Nelze přece připustit, aby dlužníci, kteří mají třeba jen jeden větší dluh, ho museli splácet třeba po celý zbytek svého života, kdežto ten, kdo nadělá velké množství dluhů (zejména pokud jde o dluhy způsobené trestnou činností dlužníka), by se s odkazem právě na velké množství dalších exekucí zbavil ostatních exekucí tím, že by byly z důvodu jeho nemajetnosti zastaveny.“

Má-li být povinné zastavení exekuce legitimně vnímaným nástrojem k prosazování principu vymáhání pohledávek jen tam, kde je to účelné, je třeba výše uvedené argumenty zohlednit a v legislativním procesu do návrhu zákona výslovně zakotvit, že k zastavení exekuce nemůže dojít, jde-li o exekuci přerušenou nebo jde-li o exekuci pro pohledávku škody způsobené úmyslným trestným činem. Okruh dalších obdobných pohledávek je nasnadě. Například výživné, škoda na zdraví nebo znevýhodňující postavení oprávněného, který je třeba invalidním důchodcem. Je ale třeba pamatovat, že soudní exekutor není orgánem státu a v těchto případech by mu právo na zálohu nemělo být upřeno. Zálohu na náklady exekuce by exekutorovi v těchto případech měl hradit stát.

exekuce vymáhání pohledávek novela občanský soudní řád

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho
Hodnotilo 9 čtenářů

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články