Co znamenají EIA a JES ve stavebním řízení

Tento článek objasňuje, kdy se s EIA a JES setkáte, jaký je mezi nimi rozdíl, a jak zapadají do stavebního řízení.

Stavební zákon a environmentální požadavky

Nový stavební zákon zavádí tzv. jednotné řízení (§ 174 a násl.). V jeho rámci se posuzuje umístění stavby i její provedení najednou – jedním rozhodnutím (povolením záměru).

Před vydáním tohoto povolení ale musí stavebník doložit splnění řady podmínek, mimo jiné i z oblasti ochrany životního prostředí. Právě zde přichází ke slovu:

• EIA – pokud zákon vyžaduje posouzení vlivů záměru na životní prostředí
• JES – pokud je záměr povolován podle stavebního zákona (tedy téměř vždy)

Jinými slovy bez JES nelze stavbu vůbec povolit. A pokud je právními předpisy vyžadována EIA, je nutné ji absolvovat ještě před žádostí o JES.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

EIA, z anglického Environmental Impact Assessment, je proces systematického zkoumání a hodnocení možných vlivů možných záměrů na životní prostředí. Jeho cílem je dopředu posoudit významné vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. 

Ne vždy je dle dikce zákona nutné, aby konkrétní záměr prošel celým procesem EIA. Z tohoto důvodu zákon rozlišuje záměry, tzv. kategorie I., které procesu EIA podléhají vždy vzhledem k jejich rozsahu a značnému zásahu do životního prostředí. Jedná se například o rafinerie ropy, letiště, jaderné elektrárny, dálnice nebo zařízení k chovu drůbeže, ovšem za předpokladu, že splňují určitou limitní hodnotu stanovenou zákonem. 

Záměry zařazené do kategorie II. přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů podléhají povinně alespoň zjišťovacímu řízení, jehož cílem je posouzení, zda bude daný záměr podléhat úplnému procesu EIA. Takovými záměry jsou pivovary, větrné elektrárny, skladové komplexy, lyžařské vleky nebo stálé kempy nad 100 osob. U některých záměrů vyjmenovaných v uvedené příloze se zjišťovací řízení provádí jen v okamžiku, kdy přesáhnou stanovenou limitní hodnotu.

Poslední kategorií jsou podlimitní záměry, které nedosahují určených limitních hodnot. Například zmiňované kempy do 100 osob nebo výstavba obchodních komplexů a nákupních středisek do 6.000 m². Pokud by záměr dosahoval alespoň 25% stanovené limitní hodnoty, mohl by procesu podléhat, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení.

Rodinný dům tedy běžně EIA nepodléhá, ale větší developerské projekty mohou být posouzení vlivů na životní prostředí podrobeny.

Potřebné podklady pro EIA:

• Oznámení záměru,
• Dokumentace EIA zpracovaná autorizovanou osobou,
• Vyjádření dotčených orgánů a případně i veřejnosti.

Fáze procesu EIA:

1. Oznámení záměru - Proces EIA zahajuje oznamovatel (investor) podáním oznámení záměru příslušnému úřadu. Oznámení musí obsahovat základní informace o záměru, jeho umístění a předpokládaných vlivech na životní prostředí. Úřad následně zveřejní oznámení na úřední desce a v Informačním systému EIA, čímž umožní veřejnosti a dotčeným orgánům se k záměru vyjádřit.
2. Zjišťovací řízení - Cílem zjišťovacího řízení je posoudit, zda záměr bude podléhat dalšímu posuzování podle zákona. Na základě oznámení a obdržených vyjádření úřad rozhodne, zda záměr má významný vliv na životní prostředí a bude dále posuzován, nebo zda posuzování není nutné.
3. Dokumentace EIA - Jestliže je rozhodnuto o nutnosti dalšího posuzování, oznamovatel zajistí zpracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí autorizovanou osobou. Dokumentace podrobně popisuje záměr a hodnotí jeho vlivy na jednotlivé složky životního prostředí.
4. Veřejné projednání - V případě, že jsou k dokumentaci podány nesouhlasné vyjádření veřejnosti, úřad může nařídit veřejné projednání. Cílem je umožnit přímou diskusi mezi investorem, veřejností a dotčenými orgány o vlivech záměru.
5. Posudek - K dokumentaci předloženou investorem a obdržených vyjádření úřad zajistí zpracování posudku autorizovanou osobou, která nebyla zapojena do předchozích fází. 
6. Stanovisko EIA - Výsledné stanovisko příslušného úřadu, které shrnuje výsledky posuzování a stanovuje podmínky pro realizaci záměru. Toto stanovisko je závazným podkladem pro navazující povolovací řízení, jako je územní nebo stavební řízení. Platnost stanoviska je omezena na 7 let s možností prodloužení o dalších 5 let.

Proces EIA probíhá vždy před povolením záměrů a před započetím jejich realizace. Bez závěru procesu EIA nesmí povolující úřad (např. stavební úřad) rozhodnout o povolení záměru.

Jednotné environmentální stanovisko (JES)

JES je novější nástroj zavedený zákonem č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, s účinností od 1. ledna 2024. Jeho hlavním cílem je zjednodušit a zefektivnit proces povolování záměrů tím, že sjednocuje různá stanoviska a vyjádření z oblasti ochrany životního prostředí do pouze jednoho dokumentu. Vydává se ve formě závazného stanoviska podle správního řádu pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA nebo ostatní záměry.

Nutno zdůraznit, že se JES vydává před povolením stavby a shrnuje environmentální podmínky, které musí být při povolování zohledněny.

JES tedy, jak již bylo výše zmíněno, nahrazuje až 26 různých správních úkonů obsažených v 9 různých zákonech z oblasti životního prostředí, které mají podle platné právní úpravy podobu závazného stanoviska, rozhodnutí či vyjádření. 

Rozdíly mezi EIA a JES

Aspekt	EIA	JES
Účel	Hodnocení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí a veřejné zdraví.	Sjednocení různých environmentálních stanovisek do jednoho dokumentu pro účely stavebního řízení.
Kdo provádí	Krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí dle rozsahu a kategorie záměru	Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad
Právní rámec	Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí	Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku
Výsledek	Stanovisko EIA slouží jako podklad pro navazující řízení (vydání JES, povolení záměru).	Závazné stanovisko je nezbytné pro povolení záměru podle stavebního zákona.
Proces	Oznámení záměru Zjišťovací řízení (screening) Zpracování dokumentace EIA Veřejné projednání  Posudek úřadu Závazné stanovisko	Podání žádosti o vydání JES Shromáždění podkladů od dotčených orgánů Vydání závazného stanoviska JES
Platnost stanoviska	7 let od vydání, lze prodloužit o dalších 5 let	5 let od vydání, lze prodloužit o dalších  5 let

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že procesy EIA a JES představují klíčové nástroje práva životního prostředí, ale také práva stavebního a jsou nedílnou součástí stavebního řízení v České republice. Zatímco EIA slouží k detailnímu posouzení vlivů konkrétních významných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví, JES „pouze“ integruje různá environmentální stanoviska do jednoho závazného dokumentu, který je nezbytný pro povolení záměru podle stavebního zákona.

Pro investory a stavebníky je zásadní pochopit, kdy a jak tyto procesy aplikovat. Například výstavba rodinného domu obvykle EIA nepodléhá, ale JES je vyžadováno téměř vždy. Naopak rozsáhlejší projekty (developerské či průmyslové) již mohou podléhat EIA, jejíž závěry jsou následně zohledněny v rámci JES.

Dodržení správného postupu a včasné zajištění potřebných stanovisek nejenže usnadňuje povolovací proces, ale také minimalizuje riziko právních komplikací.