Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
Druhý článek týkající se realizace FVE (fotovoltaická elektrárna) se věnuje FVE z pohledu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů („Energetický zákon“).
Ve vztahu k instalaci FVE a výrobě elektřiny Energetický zákon obecně určuje, že výroba elektřiny je předmětem podnikání v energetických odvětvích. K podnikání v energetických odvětvích je dle Energetického zákona nutné získat licenci. Z povinnosti získat licenci však Energetický zákon stanovuje i případy, kdy licence pro výrobu elektřiny není potřeba.
Licence není potřeba
Získání licence pro výrobu elektřiny není potřeba ve dvou případech. Prvním je situace, kdy FVE není vůbec připojena k distribuční nebo přenosové soustavě[1] (dále jen „El. soustava“). Pokud není FVE připojena k El. soustavě, není omezen ani instalovaný výkon. Druhým je situace, že FVE je sice připojena k El. soustavě, avšak její instalovaný výkon nepřevyšuje 10 kW a vyrobená elektřina je primárně použita pro vlastní spotřebu. Od účinnosti novely Energetického zákona a Stavebního zákona (zák. č. 183/2006 Sb.), která byla předložena Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR jako sněmovní tisk 313, Senátem Parlamentu schválena dne 11. 1. 2023 jako senátní tisk č. 32 a dne 18. 1. 2023 podepsána prezidentem republiky („Novela“), dojde k navýšení hranice instalovaného výkonu FVE, kdy není potřeba žádat o licenci, na 50 kW. Dne 19. 1. 2023 byla Novela odeslána k publikaci do Sbírky listin, lze tedy očekávat, že nabyde účinnosti do konce ledna 2023[2].
Zástupci prvního příkladu jsou např. výrobní podniky s náročnější spotřebou elektrické energie, kterým vyrobená elektřina z FVE sníží jejich celkový odběr elektřiny z El. soustavy. Mezi druhý případ se typicky řadí instalace FVE na rodinných domech, které primárně vyrobenou elektřinu spotřebují a do El. soustavy dodávají jenom přebytky takto vyrobené elektřiny.
Nutnost licence a zákonné požadavky
Z výše uvedeného tak vyplývá, že získat licenci pro výrobu elektřiny je potřeba za situace, kdy má mít zamýšlená FVE instalovaný výkon vyšší než 10 kW, po účinnosti Novely 50 kW, a zároveň má dojít k připojení FVE k El. soustavě.
Podmínky pro udělení licence a následné podmínky podání žádosti o ní upravuje Energetický zákon v § 5 a násl. Podmínky stanovené Energetickým zákonem jsou:
- plná svéprávnost,
- bezúhonnost,
- odborná způsobilost, popř. stanovení odpovědného zástupce,
- splnění technických předpokladů,
- splnění finančních předpokladů od inst. výkonu 200 kW a
- doložení vlastnického nebo užívacího práva k FVE.
Další články
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.
