Jak založit energetické společenství: Čtěte přehledný návod krok po kroku
Jedním z řešení současné energetické krize je vyšší energetická soběstačnost. Obojího lze dosáhnout vlastní výrobou elektřiny především za využití obnovitelných zdrojů a jejím sdílením s dalšími zájemci. Toho lze snadno docílit v energetickém společenství, které nabízí nižší ceny energie, vyšší nezávislost, úspory, prevenci energetické chudoby, a zapojení veřejnosti do projektů i vznik lokálních pracovních míst.
V českém prostředí však stále neexistuje jasné ukotvení energetického společenství v zákoně, což má napravit další novela energetického zákona, tzv. Lex OZE II. Přesto je o založení energetického společenství už nyní řada zájemců. V kanceláři Frank Bold Advokáti jsme proto využili našich zkušeností a expertízy v energetickém právu a připravili jsme pro vás přehledný návod na jeho založení.
Krok 1: Výběr vhodné právní formy
Zásadním prvním krokem je výběr vhodné právní formy pro vznik budoucího energetického společenství. Na základě svých očekávání a konkrétní situace porovnejte jednotlivé právní formy, které pro vaše společenství přichází v úvahu. Ty musí splňovat požadavky evropského práva, kterými jsou otevřenost a dobrovolnost členství, jiný primární účel než tvorba zisku, výkon účinné kontroly malými podniky, fyzickými osobami a územními samosprávnými celky v občanském energetickém společenství, respektive u společenství pro obnovitelné zdroje kontrolu členy v blízkosti projektu.
Aktuálně projednávaná novela energetického zákona, která upravuje komunitní energetiku (Lex OZE II) zatím nechává právní formu pro energetická společenství volnou, pouze navrhuje omezení nakládání se ziskem na 33 %. Definici podle evropské legislativy může splňovat spolek, družstvo a společnost s ručením omezeným (s.r.o.).
Při výběru formy pro vaše společenství dále zohledněte především záměr projektu, počet a typy účastníků (zda jde o podnikatele, domácnosti nebo třeba veřejné instituce), informace o plánovaných zdrojích energie (typy, počty, instalovaný výkon), energetickou spotřebu účastníků a potenciál pro výrobu energie.
Krok 2: Výběr vlastnické struktury energetického společenství
Pro správné nastavení vztahů uvnitř společenství je nutné mít správně nastavenou vlastnickou strukturu. Tomu významně pomůže zmapování vlastnictví zapojených fotovoltaických elektráren (FVE), střech, odběrných míst a dalšího. Současně je nutné určit, kdo bude vlastníkem, správcem nebo provozovatelem jednotlivých prvků infrastruktury pro výrobu a distribuci elektřiny (a tepla) a jaké z toho vyplynou důsledky. Je možné se dohodnout také na tom, jestli budete některé z výrobních zdrojů či součástí infrastruktury pronajímat.
Zvlášť důležité jsou potom právní vztahy při sdílení elektrické energie - při vyúčtování, fakturaci, spoluzodpovědnosti za chyby nebo při řešení sporů a dluhů. Vhodným řešením je vypracování a schválení smlouvy o sdílení elektrické energie, která může stanovit například alokační klíč (podle něj se následně bude rozdělovat vyrobená elektřina) nebo způsob určení výše plateb členů společenství za sdílenou energii.
Krok 3: Stanovy nebo jiné zakladatelské právní jednání
Pokud máte zvolenou právní formu společenství a nastavenou vlastnickou strukturu, je z právního pohledu nutné přijmout zakladatelské právní jednání. Tím jsou typicky stanovy nebo společenská smlouva, které definují povahu společenství, základní organizační strukturu, práva a povinnosti členů, postavení členů a další. Jejich přijetí je klíčový krok pro založení energetického společenství.
Ve srovnání se standardními právnickými osobami je u energetického společenství nutné zakotvit ve stanovách požadavky plynoucí z energetického zákona (respektive z evropského práva) a také koncept nastavení vnitřních vztahů z hlediska vypořádání užitků z výroby a sdílení elektřiny.
V případě, že se společenství dotýká bytových domů může být nutná také změna prohlášení vlastníka kvůli novému určení a popisu společných částí budovy.
Krok 4: Plán majetkové účasti členů ve společenství, financování zdrojů a dalších nákladů
Posledním základním krokem při vzniku energetického společenství je konkrétní plán toho, jak se na jeho provozu a nákladech budou podílet členové, společníci či externí subjekty.
Je-li společenstvím spolek, můžete nastavit různé kategorie členství spojené s různými právy a povinnostmi členů, a tak rozlišit jejich příspěvky společenství a povinnosti společenství vůči nim.
Je-li společenstvím korporace (např. s.r.o.), mají na něm společníci přímo majetkový podíl, který určuje i jejich podíl na rozhodování o společenství.
Pro správné fungování energetického společenství je nezbytné, aby byli do jeho fungování a aktivit zapojeni všichni jeho členové spravedlivě a transparentně. S tím souvisí i to, že případné nerovnosti mezi členy je třeba zohlednit. Tím předejdete možným konfliktům.
Další články
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.



