Lze v současné situaci rychle zajistit i jiné nutné služby nebo dodávky než jsou ochranné prostředky?
Zadavatelé se mohou dostat do situace, kdy bude nutné rychle zajistit jiné potřeby, které přímo nevyplývají z krizových opatření. Nabízí se jednodušší řešení než obvyklé zadání zakázky - jednací řízení bez uveřejnění.
Podmínkou jeho využití je, že došlo ke krajně naléhavé situaci. Tou je situace výjimečné povahy, která vyžaduje okamžité řešení, dochází při ní k ohrožení života nebo zdraví lidí, vzniku havárie nebo nebezpečí škody velkého rozsahu. Takovou situací pandemie bezesporu je. Rovněž situaci zadavatel nemohl předvídat a připravit se na ni. Máme za to, že pandemie splňuje i tuto podmínku. Poslední podmínkou je nemožnost zadání zakázky v jiném druhu řízení z časových důvodů. Tuto podmínku bude třeba zkoumat u zakázek individuálně.
V případě prodlení by totiž nebyla splněna podmínka nemožnosti dodržení lhůt pro jiný typ řízení. Zároveň zadavatel nesmí využít naléhavé situace k tomu, aby uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem bude dlouhodobé plnění opakující se povahy.
Jednací řízení bez uveřejnění lze využít pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním i podlimitním režimu. V případě podlimitní zakázky však upozorňujeme, že je podmínkou také nemožnost dodržení lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení.
Splnění všech podmínek prokazuje zadavatel. Jejich odůvodnění doporučujeme přiložit k dokumentaci veřejné zakázky a uchovat relevantní dokumenty i informace, ze kterých zadavatel vychází. Zadavatel musí dodržovat obecné zásady zadávacího řízení, nemá ale povinnost odeslat oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Nadále platí povinnost uveřejnit oznámení o zadání zakázky a samotnou smlouvu v registru smluv. Výsledkem postupu může být pouze smlouva na dobu určitou nebo smlouva s rozvazovací podmínkou.
V jakých případech je možné využít jednací řízení bez uveřejnění?
Využít jednací řízení bez uveřejnění je možné pro okamžité zajištění a ochranu majetku před hrozící škodou a také pro zajištění služeb vyplývajících z nouzového stavu (sociální služby apod.).
Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku
I v tomto případě může být řešením změna závazku z uzavřené smlouvy. Dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj má zadavatel při ověřování podmínek jednotlivých situací upravených v zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) postupovat sestupně. Nejprve může prověřit, zda v dané situaci splňuje podmínky úpravy nepodstatné změny a postupně pak prověří situaci ve vztahu ke speciální úpravě v zákoně.
Obecně platí, že zadavatel je oprávněn provést takovou změnu závazku, která nemění celkovou povahu zakázky a jejíž hodnota bude nižší než finanční limit pro nadlimitní zakázku a zároveň bude nižší než 10 % původní hodnoty závazku (15 % u zakázek na stavební práce, které nejsou koncesí).
V jakých případech je možné využít změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku?
Změna závazku může být pro zadavatele vhodným řešením v případě, že mají uzavřenou smlouvu na služby, která má v blízké době vypršet, a zadavatel nemůže z nedostatku kapacit zaměstnanců či z jiných důvodů jako je situace na trhu, pozastavení fungování mnoha zaměstnavatelů a podobně momentálně zahájit nové zadávací řízení. Jedná se o efektivnější a rychlejší nástroj než je jednací řízení bez uveřejnění, jelikož stačí, aby zadavatel uzavřel s dodavatelem dodatek ke smlouvě. Upozorňujeme však, že každá změna závazku musí být řádně odůvodněna.
Veřejná zakázka malého rozsahu
Pro úplnost uvádíme jako možnost zadat veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Platí však výše uvedené podmínky a zásady.
Další články
Rovné a transparentní odměňování aneb očekávané právní novinky i nevyužité možnosti
Myslíte si, že je nová evropská směrnice o rovném a transparentním odměňování hudbou vzdálené budoucnosti? Nenechte se zmást odkladem české účinnosti na rok 2027. Zavedení povinného písemného systému odměňování, zákaz dotazů na předchozí plat uchazečů nebo povinný reporting rozdílů mezi muži a ženami totiž nejsou projekty na pár týdnů.
Procesní nařízení k GDPR: jak se mění přeshraniční dozor?
Na konci roku 2025 Evropská unie přijala dlouho očekávané procesní nařízení, které má zpřesnit a urychlit prosazování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (dále jen „GDPR“) v přeshraničních případech.
EU udělila Temu pokutu 200 milionů eur za nelegální a nebezpečné výrobky
Pokuta 200 mil. eur pro Temu ukazuje sílu DSA. Naučte se povinnosti online platforem, řízení rizik a požadavky evropské regulace.
Když úředník podepsal rozhodnutí vytvořené umělou inteligencí
Digitalizace veřejné správy již dávno neznamená pouze elektronické formuláře, datové schránky nebo vedení spisu v elektronické podobě. Do veřejné správy postupně vstupuje další vrstva — systémy umělé inteligence, které nebudou jen pasivně ukládat informace, ale budou je třídit, shrnovat, vyhodnocovat, navrhovat další postup a v některých případech připravovat i samotné texty rozhodnutí. Tradiční otázka veřejné správy obyčejně zněla: „Kdo rozhodl?“ V době umělé inteligence se k ní přidává nová otázka: „Kdo rozhodnutí skutečně vytvořil?“
Nahrávat či nenahrávat v lékařských ordinacích?
Mohou si pacienti během svého vyšetření nahrávat lékaře? A mohou si pořídit záznam i bez jeho vědomí? Kolem těchto otázek v praxi panuje řada sporů a nejistot.




