Lze v současné situaci rychle zajistit i jiné nutné služby nebo dodávky než jsou ochranné prostředky?
Zadavatelé se mohou dostat do situace, kdy bude nutné rychle zajistit jiné potřeby, které přímo nevyplývají z krizových opatření. Nabízí se jednodušší řešení než obvyklé zadání zakázky - jednací řízení bez uveřejnění.
Podmínkou jeho využití je, že došlo ke krajně naléhavé situaci. Tou je situace výjimečné povahy, která vyžaduje okamžité řešení, dochází při ní k ohrožení života nebo zdraví lidí, vzniku havárie nebo nebezpečí škody velkého rozsahu. Takovou situací pandemie bezesporu je. Rovněž situaci zadavatel nemohl předvídat a připravit se na ni. Máme za to, že pandemie splňuje i tuto podmínku. Poslední podmínkou je nemožnost zadání zakázky v jiném druhu řízení z časových důvodů. Tuto podmínku bude třeba zkoumat u zakázek individuálně.
V případě prodlení by totiž nebyla splněna podmínka nemožnosti dodržení lhůt pro jiný typ řízení. Zároveň zadavatel nesmí využít naléhavé situace k tomu, aby uzavřel smlouvu na dobu neurčitou, jejímž předmětem bude dlouhodobé plnění opakující se povahy.
Jednací řízení bez uveřejnění lze využít pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním i podlimitním režimu. V případě podlimitní zakázky však upozorňujeme, že je podmínkou také nemožnost dodržení lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení.
Splnění všech podmínek prokazuje zadavatel. Jejich odůvodnění doporučujeme přiložit k dokumentaci veřejné zakázky a uchovat relevantní dokumenty i informace, ze kterých zadavatel vychází. Zadavatel musí dodržovat obecné zásady zadávacího řízení, nemá ale povinnost odeslat oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Nadále platí povinnost uveřejnit oznámení o zadání zakázky a samotnou smlouvu v registru smluv. Výsledkem postupu může být pouze smlouva na dobu určitou nebo smlouva s rozvazovací podmínkou.
V jakých případech je možné využít jednací řízení bez uveřejnění?
Využít jednací řízení bez uveřejnění je možné pro okamžité zajištění a ochranu majetku před hrozící škodou a také pro zajištění služeb vyplývajících z nouzového stavu (sociální služby apod.).
Změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku
I v tomto případě může být řešením změna závazku z uzavřené smlouvy. Dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj má zadavatel při ověřování podmínek jednotlivých situací upravených v zákoně o zadávání veřejných zakázek (dále jen ZZVZ) postupovat sestupně. Nejprve může prověřit, zda v dané situaci splňuje podmínky úpravy nepodstatné změny a postupně pak prověří situaci ve vztahu ke speciální úpravě v zákoně.
Obecně platí, že zadavatel je oprávněn provést takovou změnu závazku, která nemění celkovou povahu zakázky a jejíž hodnota bude nižší než finanční limit pro nadlimitní zakázku a zároveň bude nižší než 10 % původní hodnoty závazku (15 % u zakázek na stavební práce, které nejsou koncesí).
V jakých případech je možné využít změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku?
Změna závazku může být pro zadavatele vhodným řešením v případě, že mají uzavřenou smlouvu na služby, která má v blízké době vypršet, a zadavatel nemůže z nedostatku kapacit zaměstnanců či z jiných důvodů jako je situace na trhu, pozastavení fungování mnoha zaměstnavatelů a podobně momentálně zahájit nové zadávací řízení. Jedná se o efektivnější a rychlejší nástroj než je jednací řízení bez uveřejnění, jelikož stačí, aby zadavatel uzavřel s dodavatelem dodatek ke smlouvě. Upozorňujeme však, že každá změna závazku musí být řádně odůvodněna.
Veřejná zakázka malého rozsahu
Pro úplnost uvádíme jako možnost zadat veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. Platí však výše uvedené podmínky a zásady.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.




