Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR)
Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR) je novým klíčovým nástrojem v právním rámci EU v boji o bezpečnost výrobků, který od 13. prosince 2024 nahrazuje současnou směrnici o obecné bezpečnosti výrobků a směrnici o výrobcích napodobujících potraviny.
Modernizuje obecný rámec EU pro bezpečnost výrobků a řeší aktuální otázky mj. spojené s digitalizací a růstem e-shopů. Právě na jejich provozovatele klade nové nároky. GPSR vyžaduje, aby všechny spotřebitelské výrobky na trzích EU byly bezpečné, a stanoví konkrétní povinnosti pro výrobce, prodávající subjekty či distributory. Motivem pro přijetí je zabezpečit ochranu spotřebitele v EU před nebezpečnými produkty.
GPSR nedopadá na potraviny, léky, živočišné produkty (například vlna, kožešiny apod.), krmiva, zvířata a rostliny, starožitnosti a produkty, u kterých se jejich bezpečnost upravuje zvlášť (například zdravotnické pomůcky, hračky a jiné, často certifikované zboží).
Nařízení GPSR nově zavádí zvláštní povinnosti týkající se bezpečnosti produktů pro hospodářské subjekty i poskytovatele online tržišť, posílené požadavky na sledovatelnost produktů, seznam aspektů, které je třeba vzít v úvahu při posuzování bezpečnosti výrobků, včetně nových technologií. Důležitou novinkou je hlášení nehod úřadům ze strany podniků a posílená pravidla dozoru nad trhem.
Vzhledem množství novinek níže přehledně uvádíme jednotlivé kategorie subjektů, na které se nová regulace vztahuje.
Pro výrobce platí nově tato pravidla:
- Před výrobou produktu je potřeba ověřit a posoudit jeho bezpečnost.
- O tomto posouzení musí být nově sepsán zápis spolu s technickou dokumentací. Obojí musí být archivováno aspoň 10 let.
- Na produkty je potřeba doplnit štítky, které budou obsahovat značku, e-mailovou a poštovní adresu výrobce. Pokud se informace nevejde na štítek, pak na obal nebo do příbalového letáku.
- Na výrobky je také potřeba doplnit typ, sérii nebo sériové číslo, aby se dal výrobek identifikovat.
- K výrobkům musí být přiloženy pokyny a bezpečnostní informace, pokud jsou třeba.
Pro dovozce platí nově tato pravidla:
- Ověřit, že výrobci splnili výše uvedené povinnosti.
- Doplnit na výrobky svou značku, e-mailovou a poštovní adresu a zkontrolovat, zda jsou k nim přiloženy jasné pokyny a bezpečnostní informace, pokud jsou třeba.
- Kopii dokumentace o bezpečnosti výrobku a technické dokumentace archivovat aspoň na 10 let.
Stejné platí i u distributorů, kteří musí ověřit, že výrobce, resp. dovozce splnil své povinnost. Zvlášť zdůrazňujeme nové povinnosti týkající se e-shopů, resp. uvádíme, že je k popisu výrobků v nabídce nutné uvádět:
- Značku výrobce, jeho e-mailovou a poštovní adresu (pokud nesídlí v EU, uvádí se adresa jeho evropského zástupce).
- Fotku, typ a identifikační údaje výrobku (tedy například číslo série).
- Varovné a bezpečnostní informace (které jsou připojeny také k výrobku).
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.



