Ochrana klimatu a výroba zboží v roce 2024: uhlíkové clo a změny v emisních povolenkách
V letošním roce musí výrobci zboží počítat se změnami v obchodování s emisními povolenkami i se zavedením uhlíkového cla, které má zajistit férové podmínky pro výrobce vyrábějící uhlíkově náročné zboží v EU i ty, kteří ho dováží ze zemí mimo unijní celní prostor.
Přijetí plánu klimatické neutrality a pravidla pro biomasu
V návaznosti na revizi směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (směrnice EU ETS) se očekává přijetí novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Ta v rámci českého právního řádu přinese celou řadu změn.
Mezi nejvýznamnější z nich patří, že podmínkou pro získání části bezplatných emisních povolenek u některých provozovatelů, je přijetí plánu klimatické neutrality do 1. května 2024. Podmínka se konkrétně týká provozovatelů zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80. percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu. Naopak provozovatelé zařízení pro dálkové vytápění si mohou díky přijetí plánu klimatické neutrality o 30 % přídělu bezplatných povolenek přilepšit. U jiných provozovatelů může být plná bezplatná alokace podmíněna splněním opatření z energetického auditu.
Nově budou muset emise skleníkových plynů zjišťovat, vykazovat a ověřovat i zařízení na spalování komunálního odpadu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW. Jejich plné zařazení do systému EU ETS, včetně povinnosti vykazovat emisní povolenky, se předpokládá od roku 2028.
Ke změnám dochází také u zařízení využívajících biomasu. Dosud platilo, že za jednotky výhradně na biomasu není nutné vyřazovat žádné emisní povolenky. Nově by mělo dojít ke snížení hranice, kdy do systému EU ETS nebudou spadat ani zařízení, u kterých v předchozím pětiletém období byly emise skleníkových plynů z více jak 95 % tvořeny emisemi z biomasy. K tomu se však zavádí i požadavek na splnění kritérií udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovených směrnicí Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.
Další novinkou je posun termínů pro přidělování bezplatných povolenek a vyřazování povolenek. Bezplatné povolenky budou nově vydávány do 30. června daného roku. Termín k vyřazení povolenek se pak posouvá z původního 30. dubna na 30. září.
Aby ovšem všechny tyto změny začaly v českém právním řádu platit, musí nejprve dojít k přijetí novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami Parlamentem ČR. Transpoziční lhůta uplynula již ke konci roku 2023. Kdy bude novela zákona reálně přijata zatím není jasné.
Povinnost reportovat únik uhlíku už začala. Uhlíkové clo je za rohem
V rámci balíčku Fit for 55 se rovněž zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnávání na hranicích (CBAM). Jeho cílem je vyrovnat náklady na výrobu spojenou s emisemi uhlíku mezi zbožím vyráběným mimo EU (nepodléhajícím povinnosti odvádět emisní povolenky) a zbožím vyráběným na území EU. Zajistí tak spravedlivé ceny za emise uhlíku vypouštěné při výrobě uhlíkově náročného zboží, ať už je vyráběno na území EU nebo ne.
Od 1. října 2023 dopadá na dovozce zboží ve vybraných odvětvích ohrožených únikem uhlíku (dovoz zboží z kategorií cement, elektřina, hnojiva, železo a ocel, hliník a chemické látky) povinnost reportovat dovoz tohoto zboží do EU. Lhůta k podání prvního reportu CBAM za zboží dovezené v posledním kvartálu roku 2023 vypršela na konci ledna 2024.
Nároky na reportování se přitom budou postupně zpřísňovat. Do 31. července 2024 (lhůta k podání reportu za druhý kvartál roku 2024) si dovozci vystačí s uvedením údajů o obsahu emisí CO2 v dováženém zboží se standardizovanými hodnotami. V druhé půlce roku 2024 už musí uvádět reálné hodnoty zjištěné za pomoci metod vyplývajících z evropské legislativy či některou ze srovnatelných alternativních metod. Od roku 2025 pak již bude možné uvádět pouze údaje o emisích zjištěné metodikou EU.
Povinnost zjistit údaje o obsahu emisí CO2 od svých dodavatelů a uvést je v reportu je na dovozcích. Měli by se proto co nejdříve obrátit na své dodavatele mimo EU, získat od nich údaje potřebné k vyplnění reportu a informace o případných cenách uhlíků za emise obsažené v dovezeném zboží splatných již v zemi původu. Od roku 2026 se totiž počítá se zavedením uhlíkového cla za dovážené zboží, od kterého by měla být cena uhlíku zaplacená v zemi původu odečitatelná.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




