Účinnost a přechodná ustanovení nového stavebního zákona
Očekávaný příchod nového stavebního zákona je komplikován několikerou novelizací, komplexitou změn (dotčeno je zhruba 6 desítek předpisů) a dělenou a odkládanou, díky čemuž nemusí být každému jasné, odkdy se má na chystané změny připravit a jak se jej dotknou. Jak to vypadá s účinností stavebního zákona, jak přechod na nový předpis ovlivní neskončená řízení a nedokončené stavby si povíme v následujícím článku.
Stavební zákon byl schválen v roce 2021 a původně měl vstoupit v účinnost 1. 7. 2023. Řada lidí tak měla za to, že již tyto prázdniny přinesou zásadní změnu stavebního řízení. Uvedené datum bylo ale hned dvakrát novelizováno, a to zákonem č. 195/2022 Sb., který v § 334a zavedl dělenou účinnost zákona a přechodné období po dobu náběhu účinnosti, a zákonem č. 152/2023 Sb., který původní datum odložil na 1. 1. 2024.
Nový stavební zákon tak nabude účinnosti 1. 1. 2024, týkat se bude ale pouze řízení souvisejících s vyhrazenými stavbami (stavby dálnic, drah, energetiky apod.). Územní plánování a povolování staveb týkající se ostatních druhů staveb bude v přechodném období, tj. od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, probíhat podle dosavadních právních předpisů. Pokud je ale podle nového zákona k projednání věci příslušný jiný úřad, měl by řízení převzít a dokončit. V tomto období už ale bude možno požádat o jednotné enviromentální stanovisko, jelikož předmětný zákon nabude účinnosti 1. 1. 2024 a odklad účinnosti pro různé druhy staveb neobsahuje.
Od 1. 7. 2024 bude nový stavební zákon účinný v plném rozsahu a použije se na všechna řízení zahájená po tomto datu. U řízení zahájených podle nového stavebního zákona do konce roku 2024 dojde k automatickému prodloužení lhůt pro vydání rozhodnutí na dvojnásobek.
Nové prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu jsou stále v procesu tvorby; i za účinnosti nového stavebního zákona se tak bude postupovat podle dosavadních vyhlášek. Nový stavební zákon stanoví maximální délku jejich platnosti do 1. 7. 2027, nicméně lze očekávat, že MMR vydá nové prováděcí vyhlášky co nejdříve. Nutno dodat, že ustanovení prováděcích vyhlášek, která by se příčila ustanovením stavebního zákona, se nepoužijí.
Pokud jde o projektovou dokumentaci staveb, zákon stanoví, že u žádostí podaných do 30. 6. 2027 a staveb zahájených do tohoto data lze namísto projektové dokumentace zpracované podle nového zákona použít i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů. Závazná stanoviska, souhlasy, vyjádření, územní rozhodnutí, stavební, společná povolení apod. získaná za dosavadní úpravy budou za splnění určitých podmínek využitelná i pro řízení dle nového stavebního zákona.
Nové procesy si slibují zefektivnění a zrychlení řízení, menší dávku administrace a běhání po úřadech (např. díky využití jednotného enviromentálního stanoviska), na druhou stranu se počítá s tím, že jejich zavedení může činit problémy (viz prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí na dvojnásobek); naopak dosavadní postupy i hmotné právo mají stavební úřady zažité. Myslet je třeba i na to, že některá řízení (např. o dodatečném povolení stavby) mohou pro stavebníky obsahovat méně výhodná pravidla. Ačkoliv tak do přechodu na postupy dle nového stavebního zákona zbývá necelý rok, doporučujeme již nyní stavebníkům vyhodnotit, jaká úprava vyhovuje jejich záměrům více.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
