Zásady spolupráce mezi městem a investory - dokument, který nastaví transparentní pravidla pro vznik nových stavebních projektů
Dokument stanovující pravidla pro vstup investora do území konkrétního města je zatím nepříliš rozšířeným, avšak velmi efektivním způsobem, jak vést jednání ke vzájemné spokojenosti investora i města. V praxi funguje již v několika českých městech či městských částech - např. v Mnichově Hradišti, Jihlavě, Říčanech, Táboře, Praze 5 a dalších.
Přijetí zásad může městům pomoci řešit řadu problémů, které jsou takřka vždy spojeny s novou výstavbou. Mnohé z nákladů, které by jinak neslo město, lze smluvně přenést na developery, což může městu usnadnit řešení například následujících problémů
- chybějící místa ve školách a školkách,
- kapacita dopravní infrastruktury,
- kvalita veřejných prostranství,
- kapacita vodovodů a kanalizací,
Zásady spolupráce jsou tak vhodným nástrojem zejména pro ty města a obce, které chtějí pečovat o trvale udržitelný rozvoj svého území a chránit veřejný zájem.
Nastavení takových pravidel posílí nejen jistotu (ve smyslu jasných očekávání) a konstruktivnost spolupráce při realizaci nových developerských projektů, ale také přispívá k budování transparentního vztahu města s investory. Pro investora znamenají zásady spolupráce především jistotu a předvídatelnost požadavků na něj městem kladených; jejich splněním si investor může zajistit součinnost města k jeho záměru.
Cílem dokumentu je dát jasně najevo, za jakých podmínek bude město plánovanou výstavbu v mezích svých samosprávných kompetencí a možností podporovat. Zkušenosti z praxe ukazují, že investice do přípravy takových pravidel se vyplatí.
Co všechno by kvalitní zásady pro spolupráci s investory určitě neměly vynechat?
1) Schválení a závaznost zásad
Zásady jednání s investory musí být oficiálním, veřejně dostupným dokumentem, který schválí zastupitelstvo města a se kterým má investor možnost se seznámit již v počátku plánování svého záměru. Pro město jsou zásady v momentě jejich schválení závazné a musí se jimi řídit. Investorům by z nich mělo být také jasné, v jaké fázi projektu a na koho se mají v rámci vedení města obrátit. Důležité je určit, kdo bude postup jednotlivých odborů města vzájemně koordinovat tak, aby např. jejich požadavky na záměr nebyly ve vzájemném rozporu, což se jinak nezřídka stává.
2) Potřeby a existující plány města
Pro tvorbu zásad spolupráce s investory neexistuje žádná zákonem stanovená nebo doporučená metodika. Základním pravidlem však vždy zůstává, že dokument nelze tvořit izolovaně a že musí reagovat na priority a potřeby rozvoje města, v němž se předpokládá nová výstavba. Právě pro tu je třeba stanovit pravidla, která by platila pro všechny budoucí stavebníky. Pokud město zároveň pracuje se strategickým plánem svého rozvoje, je vhodné na tento dokument navázat.
3) Vymezení jasných požadavků ohledně vybudování infrastruktury, občanské vybavenosti či podoby veřejného prostoru
Zásadami dávají města investorům najevo, že by měli nést odpovědnost za budoucí podobu jimi dotčeného území a za dopady vyvolané realizací jejich záměrů. Města proto mohou legálně požadovat jejich spoluúčast, kterou lze zajistit buď finančním příspěvkem nebo přímým plněním. U jednodušších projektů se lze vydat cestou stanovení fixního příspěvku např. za 1m2 hrubých podlažních ploch či zastavěné plochy, pak budete např. uzavírat smlouvu o finančním či investičním příspěvku na vybudování veřejné infrastruktury. U složitějších projektů s většími nároky na budování infrastruktury a občanskou vybavenost mohou města vyžadovat sjednání developerské smlouvy o spolupráci, která svým obsahem a závazky stran půjde nad rámec stavebním zákonem předvídané plánovací smlouvy.
4) Strategie přístupu k investorům
Je na každém městu, jak detailně své zásady spolupráce rozpracuje. Může zvolit strategii krátkého dokumentu, kterým dá developerům rámcově najevo, co ho při investici ve městě čeká a u kterých oblastí požaduje participaci na rozvoji, a následně přistupuje ke každému projektu s individuálními požadavky. Nebo města mohou naopak zvolit strategii detailních pravidel pro různé typy a velikost výstavby. Stanovení podmínek pak platí i pro následné přebírání infrastruktury do správy města.
5) Zásady a smluvní vzory
Díky zásadám spolupráce mohou být města prvním, kdo do vyjednávání přinese návrh plánovací smlouvy nebo memoranda o spolupráci. Zásady totiž mohou obsahovat rámcové dokumenty, které města zveřejní společně s nimi.
Další články
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.




