Zprostředkování kontaktu aneb stát v roli pošťáka Ondřeje
Mnohým čtenářům se po zhlédnutí názvu tohoto článku vybaví nejmenovaná populární televizní show, nabízející různé druhy setkání odloučených lidí po mnoha letech, a to před zraky diváků ve studiu i u televizních přijímačů. Jak bude popsáno níže, v českém právním systému však „podobná služba“ existuje a poskytuje ji Ministerstvo vnitra, byť bez televizní publicity.
Institut zprostředkování kontaktu je ukotven v ustanovení § 8b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci obyvatel“), které bylo do zákona o evidenci obyvatel vloženo novelou č. 227/2009 Sb., s účinností od 1. července 2010.
Kontakt ze strany požadované osoby (dále jen „kontaktovaná osoba“) je Ministerstvem vnitra, za využití základního registru obyvatel, zprostředkován na základě písemné žádosti občana České republiky staršího patnácti let (dále jen „kontaktující osoba“), který v žádosti uvede své jméno, příjmení, rodné příjmení, adresu trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Kontaktující osoba rovněž může uvést důvod pro zprostředkování kontaktu. Co se kontaktované osoby týče, tak se uvedou údaje, podle nichž bude možné tuto identifikovat, především jméno, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo posledního známého trvalého pobytu. Kontaktující osoba má rovněž možnost prohlásit, že je kontaktovaná osoba vůči ní osobou blízkou.[1]
Zákon133/2000 Sb. Zákon o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
§ 8b
Zprostředkování kontaktu
(1) Na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu (dále jen “kontaktující osoba”) zprostředkuje ministerstvo požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti (dále jen “kontaktovaná osoba”) s využitím základního registru obyvatel.
(2) Kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje a důvod pro zprostředkování kontaktu. Ke kontaktované osobě uvede údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo posledního jí známého trvalého pobytu. Kontaktující osoba může v žádosti prohlásit, že kontaktovaná osoba je osobou blízkou.
(3) Podpis na žádosti musí být úředně ověřen 9); to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo ministerstvu a prokáže svoji totožnost.
(4) Je-li žádost podána elektronicky, musí být podepsána. Je-li žádost podána prostřednictvím zpřístupněné datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu 8a), musí žadatel provést svoji identifikaci pomocí čísla elektronicky čitelného identifikačního dokladu.
(5) Ministerstvo provede šetření v základním registru obyvatel a v informačním systému. Pokud ministerstvo jednoznačně identifikuje kontaktovanou osobu, zašle jí informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby a důvod pro zprostředkování kontaktu, pokud jej kontaktující osoba uvedla. Pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby; adresa místa trvalého pobytu se vedle jiných kontaktních údajů v tomto případě zašle také, jen pokud to kontaktující osoba výslovně uvede v žádosti podle odstavce 2. Ministerstvo sdělí kontaktující osobě, že její kontaktní údaje byly předány kontaktované osobě.
(6) V případě, že kontaktovanou osobu nelze v základním registru obyvatel nebo v informačním systému jednoznačně identifikovat, nemá trvalý pobyt na území České republiky a zároveň nemá evidován údaj o adrese, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu, nebo zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, sdělí tuto skutečnost ministerstvo kontaktující osobě. V případě, že kontaktovaná osoba zemřela, popřípadě byla rozhodnutím soudu prohlášena za nezvěstnou nebo za mrtvou, a ministerstvo po ověření prohlášení o osobě blízké podle odstavce 2 zjistí, že kontaktovaná osoba byla vůči kontaktující osobě osobou blízkou, sdělí kontaktující osobě údaj o datu, místu a okrese úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí, popřípadě jako den, který nepřežil, nebo den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, sdělí údaje o datu úmrtí a místu a státu, na jehož území k úmrtí došlo.
------------------------------------------------------------------
8a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
9) Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



