APAC jako hudba budoucnosti vězeňství?
Před více než padesáti lety roku 1972 v brazilském São Paulu přišel Mario Ottoboni, významný právník a novinář, s novou metodou na poli vězeňství tak potřebnou právě v kontextu brazilského vězeňského systému.
V Brazílii, jedné z nejnásilnějších zemí světa, žijí statisíce odsouzených v nehumánních podmínkách bez možnosti lékařské i psychologické péče, vzdělání či pracovních příležitostí. To jsou důvody, které vedly Maria Ottoboni k založení Asociace pro ochranu a pomoc odsouzeným, což je neziskové občanské sdružení známé pod zkratkou APAC.
APAC se svojí specifickou trestní terapií velmi liší od klasického brazilského vězeňství, protože vychází z myšlenky, že nikdo není nenapravitelný. Klade důraz na účast veřejnosti, dobrovolníků a rodiny pachatele a oběti, pracovitost, zásluhovost a lidské ocenění, duchovno, právní poradenství, zdravotní péči a sociální rehabilitaci. Odsouzeným se říká „recuperando“, přičemž význam slova odkazuje na obnovu člověka v podobě změny vnitřního nastavení, chování k sobě i k lidem kolem sebe. Odsouzený je veden k přijetí odpovědnost za své činy. APAC dále vyznává hodnoty jako je láska, důvěra a disciplína. Lásku vnímá „recuperando“ skrze skupiny dobrovolníků a pracovníků, kteří s nimi pracují bez nároku na finanční ohodnocení. Velkou míru důvěry v ně samotné pociťují skrze fakt, že klíče od těchto center opatruje sám „recuperando“. Nepracují zde ani žádní dozorci. Disciplína je založená na přísné rutině začínající v šest hodin ráno s programem do deseti hodin večer. Během dne se zapojují do pracovních a vzdělávacích aktivit. S výjimkou terapií jsou v centrech APAC zakázány rozhovory tom, kdo spáchal který trestný čin, přičemž ani dobrovolníci nemají nárok na tyto informace. Tento přístup je odrazem myšlenky, že zločin je minulostí a do vězení přichází člověk připravený se napravit.
Participujícími na metodě APAC se mohou stát pouze osoby, které splňují stanovená kritéria. Musí se jednat o odsouzeného vězně, jehož rodina pobývá v blízkosti centra APAC, neboť i rodina pachatele se musí aktivně angažovat v jeho nápravě. Dále se požaduje, aby zájemce písemně vyjádřil přání být přemístěn do centra APAC a ochotu dodržovat tamní pravidla. Přístup se odsouzeným povoluje bez ohledu na délku jejich trestu nebo trestný čin, jehož se dopustili.
Dalo by se říci, že výsledky metody APAC jsou téměř zázračné. Účastníci vykazují míru recidivy kolem 15 procent, zatímco úroveň recidivy v Brazílii se pohybuje v hodnotách přes 80 procent. APAC zaznamenal jen minimální počet případů útěků či vzpour vězňů. I náklady na vězně se podařilo radikálně snížit na třetinu v porovnání s náklady na odsouzeného v klasickém vězeňském systému. To jsou také důvody, proč se tento novátorský přístup šíří i za hranice země zrodu například do Chile, Kostariky, Nizozemska, Itálie, Maďarska i Německa. Tento projekt je však i přes dobu, která od jeho vzniku uběhla, stále ještě v plenkách. Jedná se spíše o alternativu k současnému vězeňskému systému než o metodu, která by byla s to nahradit současný systém vězeňství.
Myslím si, že tento typ věznice je alternativou, kterou by do svého systému vězeňství měla zařadit také Česká republika, neboť nabízí celou řadu pozitiv. Jak už bylo řečeno výše, jedná se o nižší finanční náročnost, nízkou míru recidivy a pobyt odsouzených v příjemnějším prostředí podobném reálnému životu, kde se učí žít řádným způsobem a dodržovat určitá pravidla. To má rovněž pozitivní dopad na psychický stav osob, což vede k minimalizaci potyček mezi vězni. Nejvíce se v České republice tomuto konceptu blíží otevřená věznice v Jiřicích, která má do budoucna rovněž obrovský potenciál.
Zdroje:
APAC: Prisons without guards, police, weapons, violence, corruption, drugs and discrimination [online]. justice-trends.press. 21. 7. 2020 [cit. 5. 9. 2024]. https://justice-trends.press/the-apac-revolution-prisons-without-guards-without-police-without-weapons-without-violence-without-corruption-without-drugs-without-discrimination/
APAC Is Changing Lives in Brazil [online]. pfi.org. [cit. 5. 9. 2024]. https://pfi.org/resources/stories-of-hope/apac-is-changing-lives-in-brazil/
PRISONS 2.0 – A COMMUNITY VERSION [online]. reshape.org. [cit. 5. 9. 2024]. https://reshape.org/2020/01/16/prisions-2-0-a-community-version/
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



