Komentář: Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
Komentář ke zprávě o třech členech mezinárodního gangu z Bulharska a Rumunska, kterým vyměřil na konci září Krajský soud v Českých Budějovicích za "kopírování karet" tresty odnětí svobody v trvání od osmi do devíti a půl roku. Součástí trestu je také následné vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.
Ačkoliv to není z komentovaného novinového článku na první pohled zřejmé, soud pachatele pravděpodobně uznal vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3, odst. 5 a) trestního zákoníku. Za tento trestný čin stanoví trestní zákoník trest odnětí svobody v délce osm až dvanáct let. Tresty byly u některých pachatelů stanoveny v dolní čtvrtině sazby a u organizátora (organizované skupiny) v polovině trestní sazby. Zároveň byl všem třem pachatelům uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Trestná činnost, za kterou soud pachatele odsoudil, je často páchána cizími státními příslušníky a bylo tomu tak i v tomto případě.
Tresty považuji s ohledem na společenskou nebezpečnost jednání a rozsah trestné činnosti za přiměřené, za určité situace bych si dovedl představit tresty o něco vyšší, musím ale dodat, že neznám podrobnosti případu a je tedy těžké se vyjadřovat k adekvátnosti trestu.
Trestná činnost, za kterou byli pachatelé odsouzení, je trestnou činností, která je spojena s technologickým rozvojem v oblasti bezhotovostního platebního styku. Bude zajímavé sledovat, zda se metody pachatelů této trestné činnosti budou dále vyvíjet. V tomto případě spočívala trestná činnost v kopírování platebních karet čtečkami instalovanými v bankomatech, což není žádná nová metoda. V poslední době se ale standardem bank stalo poskytování bezkontaktních platebních karet popř. jiných platebních prostředků, např. tzv. stickerů (nálepka, s jejíž pomocí lze provádět bezkontaktní platby stejně jako s bezkontaktní platební kartou). Osobně se domnívám, že je jen otázkou času, kdy se pachatelé pokusí za pomoci nějakého technologického zařízení padělat či kopírovat i tento platební prostředek. Doposud jsem však takový případ nezaznamenal.
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



