Ačkoliv to není z komentovaného novinového článku na první pohled zřejmé, soud pachatele pravděpodobně uznal vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3, odst. 5 a) trestního zákoníku. Za tento trestný čin stanoví trestní zákoník trest odnětí svobody v délce osm až dvanáct let. Tresty byly u některých pachatelů stanoveny v dolní čtvrtině sazby a u organizátora (organizované skupiny) v polovině trestní sazby. Zároveň byl všem třem pachatelům uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Trestná činnost, za kterou soud pachatele odsoudil, je často páchána cizími státními příslušníky a bylo tomu tak i v tomto případě.
Tresty považuji s ohledem na společenskou nebezpečnost jednání a rozsah trestné činnosti za přiměřené, za určité situace bych si dovedl představit tresty o něco vyšší, musím ale dodat, že neznám podrobnosti případu a je tedy těžké se vyjadřovat k adekvátnosti trestu.
Trestná činnost, za kterou byli pachatelé odsouzení, je trestnou činností, která je spojena s technologickým rozvojem v oblasti bezhotovostního platebního styku. Bude zajímavé sledovat, zda se metody pachatelů této trestné činnosti budou dále vyvíjet. V tomto případě spočívala trestná činnost v kopírování platebních karet čtečkami instalovanými v bankomatech, což není žádná nová metoda. V poslední době se ale standardem bank stalo poskytování bezkontaktních platebních karet popř. jiných platebních prostředků, např. tzv. stickerů (nálepka, s jejíž pomocí lze provádět bezkontaktní platby stejně jako s bezkontaktní platební kartou). Osobně se domnívám, že je jen otázkou času, kdy se pachatelé pokusí za pomoci nějakého technologického zařízení padělat či kopírovat i tento platební prostředek. Doposud jsem však takový případ nezaznamenal.
Diskuze k článku ()