Komentář: Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
Komentář ke zprávě o třech členech mezinárodního gangu z Bulharska a Rumunska, kterým vyměřil na konci září Krajský soud v Českých Budějovicích za "kopírování karet" tresty odnětí svobody v trvání od osmi do devíti a půl roku. Součástí trestu je také následné vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.
Ačkoliv to není z komentovaného novinového článku na první pohled zřejmé, soud pachatele pravděpodobně uznal vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3, odst. 5 a) trestního zákoníku. Za tento trestný čin stanoví trestní zákoník trest odnětí svobody v délce osm až dvanáct let. Tresty byly u některých pachatelů stanoveny v dolní čtvrtině sazby a u organizátora (organizované skupiny) v polovině trestní sazby. Zároveň byl všem třem pachatelům uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Trestná činnost, za kterou soud pachatele odsoudil, je často páchána cizími státními příslušníky a bylo tomu tak i v tomto případě.
Tresty považuji s ohledem na společenskou nebezpečnost jednání a rozsah trestné činnosti za přiměřené, za určité situace bych si dovedl představit tresty o něco vyšší, musím ale dodat, že neznám podrobnosti případu a je tedy těžké se vyjadřovat k adekvátnosti trestu.
Trestná činnost, za kterou byli pachatelé odsouzení, je trestnou činností, která je spojena s technologickým rozvojem v oblasti bezhotovostního platebního styku. Bude zajímavé sledovat, zda se metody pachatelů této trestné činnosti budou dále vyvíjet. V tomto případě spočívala trestná činnost v kopírování platebních karet čtečkami instalovanými v bankomatech, což není žádná nová metoda. V poslední době se ale standardem bank stalo poskytování bezkontaktních platebních karet popř. jiných platebních prostředků, např. tzv. stickerů (nálepka, s jejíž pomocí lze provádět bezkontaktní platby stejně jako s bezkontaktní platební kartou). Osobně se domnívám, že je jen otázkou času, kdy se pachatelé pokusí za pomoci nějakého technologického zařízení padělat či kopírovat i tento platební prostředek. Doposud jsem však takový případ nezaznamenal.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


