Preventivní restrukturalizace přichází. Přepíše pravidla hry mezi dlužníkem a věřiteli?

Dne 23. 9. 2023 vstoupil v účinnost zákon o preventivní restrukturalizaci, kterým se značným zpožděním dochází k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o restrukturalizaci a insolvenci („Zákon“ a „Směrnice“).

Jak název napovídá, Zákon do českého právního řádu zakotvuje institut preventivní restrukturalizace. Preventivní restrukturalizací se dle Zákona rozumí postup, který směřuje k předejití úpadku a zachování nebo obnově provozuschopnosti podnikatelova obchodního závodu. Jeho primárním účelem tak není dosáhnout co nejvyššího uspokojení věřitelů podnikatele, jako je tomu v insolvenčním řízení, ale poskytnout podnikatelům nástroj, jak efektivně vyřešit své finanční potíže, a to před tím, než se ocitnou ve stavu úpadku.

Pro koho je preventivní restrukturalizace určena?

Preventivní restrukturalizace není pro každého. Dle Zákona mohou výhod preventivní restrukturalizace využít pouze obchodní korporace. Z působnosti Zákona jsou tak vyloučeny nejenom například spolky, ale rovněž i podnikající fyzické osoby. Kromě nich jsou z využití preventivní restrukturalizace bez dalšího vyloučeny i některé další specifické subjekty jako například banky, spořitelní a úvěrová družstva, obchodníci s cennými papíry atd. Splnění předpokladu, že je podnikatel obchodní korporací však bez dalšího nestačí, jelikož Zákon dále stanovuje tři základní kvalifikační kritéria, která je třeba naplnit. Pokud chce podnikatel preventivní restrukturalizaci zahájit nebo v ní pokračovat:

1. Musí být v dobré víře v zachování nebo obnovu provozuschopnosti svého obchodního závodu.
2. Musí čelit reálným finančním potížím, které dosahují takové závažnosti, že by v případě nepřijetí restrukturalizačních opatření došlo k jeho úpadku (tj. minimální míra distressu).
3. Nesmí se nacházet v úpadku ve formě platební neschopnosti tak, jak jej definuje insolvenční zákon[1] (tj. maximální míra distressu).