Dopady nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 41/17 na možnost podání žádosti o přechodný pobyt za situace, kdy cizinec není oprávněn pobývat na území České republiky
Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 41/17 ze dne 27.11.2018 (dále jen „nález“) shledal ustanovení §169r odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon“) protiústavním, a to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
A to zejména pro jeho rozpor s ústavně zaručeným právem na soukromí, na rodinný život a na soudní ochranu (z důvodu odepření práva na následný přístup k soudu).
Výsledkem tohoto nálezu je kromě jiného zrušení ustanovení, které umožňovalo správnímu orgánu zastavit řízení o vydání povolení k přechodnému pobytu cizinci, který je rodinným příslušníkem občana České republiky, a jehož pobyt na území ČR je definován dobou platnosti výjezdního příkazu nebo je zcela nelegální.
Tento nález má značný dopad na cizince, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů ČR, jímž doposud zákon pod pohrůžkou zastavení řízení neumožňoval adekvátní a věcné projednání žádosti o vydání přechodného pobytu. Za účelem úplného vymezení skupiny, na kterou tento nález dopadá, je nutné definovat, kdo je považován za rodinného příslušníka občana ČR/EU. Rodinným příslušníkem občana ČR je například manžel, registrovaný partner, rodič dítěte mladšího 21 let, který je občanem ČR, a o kterého tento rodič pečuje, potomek mladší 21 let nebo také partner, který žije ve společné domácnosti s občanem ČR a zároveň jejich svazek není manželstvím. V této souvislosti je nutné uvést, že správní orgán v rámci správního řízení provádí přezkum, zda je cizinec skutečně rodinným příslušníkem občana ČR. Dané opatření slouží k zjištění skutečné existence faktické rodinné vazby a k zamezení tzv. fiktivním sňatkům.
Zákonná úprava dle účinnosti před zveřejněním tohoto nálezu nabízela žadateli postup spočívající v opuštění území ČR a následného podání žádosti o jakékoliv vstupní vízum. Po získání tohoto víza žadatel mohl přicestovat na území České republiky a podat žádost o povolení k pobytu z titulu rodinného příslušenství k občanu ČR. Nyní se celý postup zásadně mění ve prospěch rodinného příslušníka občana ČR, který za účinnosti nového právního stavu získává možnost svůj pobyt zlegalizovat podáním žádosti bez předchozího vycestování z území České republiky.
Každé řízení počínajíc dnem po dni uveřejnění tohoto nálezu ve sbírce zákonů bude nově projednáno a v případě vyhovění zákonným podmínkám dojde k udělení přechodného pobytu na území ČR. Je nutné poznamenat, že souběžně se zahájením řízení o vydání přechodného pobytu může dojít ze stany příslušných správních orgánů k zahájení řízení o vyhoštění cizince, který bez oprávnění pobývá na území ČR. Lze ovšem odkázat na ustanovení § 50a dle kterého, bude-li v řízení právní postavení co by rodinného příslušníka potvrzeno, účastníku bude uložena toliko povinnost opustit území. Postačí, když cizinec vycestuje z území ČR do jakéhokoliv nejbližšího okolního státu, čímž dojde ke splnění podmínky stanovené v rozhodnutí o povinnosti opustit území. Cizinci po jeho návratu svědčí ve smyslu § 87y zákona fikce k pobytu a může zde pobývat. Pokud se jedná o občana státu, který má sjednaný bezvízový styk s Českou republikou, ke vstupu na území ČR postačí platný cestovní doklad. Podaří-li se rodinnému příslušníku občana ČR vrátit na území ČR, může zde požádat o překlenovací vízum dle § 87y zákona, které poslouží k přečkání do doby vyřízení původní žádosti o udělení přechodného pobytu.
Další články
Co nás Duolingo naučilo o retenci a jak se na to dívá GDPR
Duolingo připomíná roky neaktivity. Z pohledu GDPR to ale otevírá zásadní otázku: kdy už uchovávání osobních údajů přestává být legální?
Nový zákon o kritické infrastruktuře III. – Manažer kritické infrastruktury
Kdo stojí mezi kritickou infrastrukturou a státem? Manažer kritické infrastruktury je novou klíčovou rolí, která přináší nejen jasně vymezené povinnosti a požadavky, ale i praktické dopady pro fungování organizací. Co tato pozice obnáší a na co si dát pozor?
Povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří a kategorizace rizik práce
Od 1. 1. 2026 vstoupil v účinnost zákon č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (dále jen „Zákon“), který zavádí novou povinnost zaměstnavatelů poskytovat vybraným zaměstnancům příspěvek na produkty spoření na stáří.
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.




